|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 23520 příspěvků, 3669 autorů a 249831 komentářů :: on-line: 23 ::
|
 |
|
:: Ajťák. ::
 ospre |
publikováno: 02.02.2010, 9:01
|
| O životě. Nevhodné pro děti. |
| |
|
|
„Jéé, Radime… ahoj, kde se tu bereš? Vítej u nás! Sakra chlape, to je dost, že se taky někdy ukážeš. Počkej… hergot, já tady mám ale bordel. Hned to zklidím, ať si máš kam sednout. Dáš si kafčo… nebo něco vostřejšího?“
„Ahoj. Díky, Pavle, jsem jen na skok, mám ještě nějaké vyřizování. Co nového ve firmě?“
„To víš, stará bída. Pár lidí dostalo padáka, někdo vodešel rači sám, je tu spousta novejch tváří. Fluktuace, jak v čínský automobilce. Pár lidí ze starý party tady ale pořád ještě straší. Tak třeba Honza Měchura, určitě si na něj vzpomeneš, takovej vejtaha, na firemních chlastačkách machroval, jak to umí s babama. Chlubil se, jak to dělal se dvěma najednou… Pamatuješ na něj, ne?“
„No jo… a co je s ním?“
„Sedíš dobře, vole? Jo? Tak se rači pro sichr chytni ještě stolu, ať to s tebou nesekne. Náš Honzík, je totiž… na kluky! No fakt! Je to normální „homouš“, jak stehno… cha-cha. Pecka co?“
„Jak jsi to zjistil, prosím tě?“
„No… jo táák, já blbec! Ty to vlastně ještě nevíš. Já sem povýšil, člověče. Dělám tady teď „ajťáka“. No, správce sítě, přece.“
„Tak to ti gratuluju, Pavle. Informační technologie byly, pokud si vzpomínám, vždy tvým koníčkem, takže konečně spokojen, ne?“
„No jó… jak se to veme. To víš, vzpomněli si na vola, protože každej zájemce vo ten flek, měl podle nich přemrštěný mzdový požadavky. Tak sem to vzal za blbejch pětatřicet litrů, ty vole… taková almužna!“
„Třeba ti přidají.“
„Už přidali… he-he. Ale napřed vo tom buzíkovi. No nedalo mi to, abych si občas, když nebylo do čeho píchnout, neprošel poštu některejch lidí. Týýý vole… já sem čuměl, jak péro z gauče! Měchura v pracovní době serfuje po samejch gej-serverech! Ten z toho musí už bejt úplně mešuge, nebo si před monitorem leští brko, vole. Jó, taky sjíždí buzerantský seznamky. Má tam dokonce inzerát, sem si ho tady uložil… poslouchej: ,Hledám prima tlustýho kluka s pevnou rukou, pro hrátky v dámském prádle.‘ Dobrý… co? Jo, a víš jakej má nick? ,Dartaňan‘, ty vole… málem sem si čurnul, když sem to čet. Jó, máme tady holt ,mušketýra‘… cha-cha-cha. Si musím dát na něj majzla, aby na mě třeba jednou nevytasil ten svuj kord… cha-cha-cha. Spomínáš na Helenu? Zrzavá, rozvedná… brejle zdědila snad po Husákovi.“
„Ta ze mzdovky? Málomluvná, zamračená sucharka… pokud se nepletu.“
„Sucharka? Cha-cha, to bys koukal! Narazila si mladýho kolouška, vole. Bys valil bulvy na ty jejich erotický mejly. A jak si vo tom hezky píšou, co spolu budou jako dělat. Si v tom voba přímo rochní, ty vole. Kdo by to do tý vyzuny řek?! Když jí potkávám na chodbě, málem se červenám, ty vole… to je pěkná dračice. Každou neděli ale chodí do kostela… to mě poser. Se tam z toho všeho asi zpovídá… a jede furt pryč, nymfomanka jedna, cha-cha.“
„Hm, a není to blbý, takhle číst lidem poštu?“
„Dyť mlčím, nikomu nic nevytrubuju… jen tobě, ze známosti, vole. No a náš starej, ty vole! Napřed sliboval, a pak se na mě vysral. Dva roky sedím na mizerným platu. Tak sem se nasral a trošíčku mu prolustroval kompík. Přectav si, že ten dědek má kočičku! Táhne to s ní už dva roky. A jak si spolu cukrujou, ty vole! To by ta jeho Sylvinka čuměla! To by byl šrumec. Vod rozvodovýho soudu by špacíroval ve slipech, vole… udělala by z něj totální socku. Přehodil by přes rameno batůžek a šlapal do práce pěšky, ani na autobus by mu nezbylo. K vobědu by si v kanclíku kuchtil tak akorát vietnamskou polívku. A kočička by udělala… pá-pá, ty dědku starej… cha-cha-cha.“
„Pavle, snad jsi…“
„Ti nerozumím, vole! A co sem měl jako dělat? Nechat se vojebávat vo prachy? Jednou sem si s nim, mezi čtyřma vočima vo tom trochu pokecal. Chyt sem ho trošku za kule, no. Já mu dám, ajťáka brát na hůl! To víš, kroutil se, jak anakonda v milostným rauši, nadal mi do hajzlů, vyděračů a kdesi-cosi, řečičky pro blbečky, znáš to. Ale nakonec přidal, co mu zbejvalo. Třicet litrů, vole! Dobrý, ne?“
„Hmm.“
„Jo, a kde teď vlastně děláš? Spomínám si, žes od nás odcházel do ňáký firmy na manažerskej post. Tak to máš dobrý, ne?“
„Ano, ale já už tam končím.“
„Hovno platí co? Naslibovali, a teď na tebe serou. To znám.“
„To ani ne, ale vyhrál jsem konkurz… ani jsem s tím nepočítal.“
„Tak to ti gratuluju, ty vole! Že sem tak smělej, co je to za flek?“
„Ale, ten váš „starej“ požádal o uvolnění z funkce ředitele. Od prvního nastupuji místo něj…“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 14 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.1 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 23 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 49 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jary
|
|
| (30.7.2010, 18:55) |
|
|
Magdalena
|
|
| (29.7.2010, 20:15) |
|
|
Nelee
|
|
| (29.7.2010, 11:24) |
|
|
martine
|
|
| (29.7.2010, 10:25) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
