|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 14 ::
|
 |
|
:: Stará kůže ::
 justýna |
publikováno: 18.02.2010, 18:22
|
Jestliže se dožijeme vysokého věku, budeme mít starou kůži.
Ale jen některá si užije pohlazení a lásku. |
| |
|
|
Vanda měla dosud samé nešťastné, nevhodné a neperspektivní lásky.
Začalo to ve škole. Se spolužákem se milovali nekonečně. Bohužel to nabralo konec v podobě spolužačky z vedlejší třídy. Vanda vyplakala kýbl horkých, bolestných a uražených slzí.
A pak klasika: krásný, ovšem ženatý šéf. Období obrovské lásky a krutého trápení. Opět kýbl slzí.
A rozvedený s dvěma dětmi. Děti byly moc hodné, ale vždycky, když je přivedl, Vanda raději přestala mluvit. Nemluvila třeba celý víkend. Nemohla přemoci žárlivost. To nebyl tenkrát kýbl, ale sud. Takový, co mají na zahradě na dešťovou vodu. Slzy měly příchuť její nechuti se dělit.
Před Jindrou mladíček výrazně mladší než Vanda. Skončilo to brzy. Už nechtěla naplňovat slzami žádné nádoby. Plakala jen trošku.
Ale teď. Smůla se prolomila! Jindra: Přiměřeného věku, dosud překvapivě svobodný, překvapivě bezdětný. Dostatečně vydělávající, dobře vypadající. Nekuřák. Pije jen příležitostně. Vanda po něm touží. On touží po ní a po jejich budoucích dětech. Vanda zavře oči a vidí ty jeho oči. Jak se na ní dovedou krásně dívat. Jak jí umí říkat, že jí má hrozně rád.
Koupil jí luxusní moře.
Po schůdkách do letadla v nových šatech /ty jí také koupil/, se jen vznášela. Kdyby jí starostlivě nepřidržoval, odletěla by štěstím až do oblak. Lidé si je prohlíželi. Byli krásný pár.
Hned první den na pláži je viděla. Když o tom pak Vanda přemýšlela, říkala si, jaké by to bylo, kdyby měli dovolenou třeba o měsíc později. S jiným turnusem. Mohli také začít chodit na pláž o několik metrů dál. Kdyby je nikdy nepotkali. Její život by byl asi úplně jiný a říkala si, že ona by byla taky jiná a nikdy by možná nevěděla to, co si díky jim uvědomila.
Seděli pod slunečníkem.
"To je hrozný, podívej se," řekla Vanda.
"Doufám, že toho se nedožiju," odpověděl její miláček.
"To je hnus, ta stará kůže!"
Ona: Nejméně osmdesát let a na sobě dvojdílné plavky! Plno křečových žil a žilek, to staré promodralé maso držela vráščitá kůže vytahaná do záhybů po celém těle. Visící paže. Visící prsa. Visící všechno. Vráskami rozbrázděný obličej a dekolt.
On: Asi tak stejně starý jako ona, nebyl ale tak opotřebovaný a odpudivý.
Vanda si vzala sprej na opalování, stříkala na sebe a hladila si svoje hladké paže, břicho, nohy a prsa a nemohla přestat. Nebude přece nikdy taková. Jak by se její hebká kůže mohla tak proměnit. Vidina stáří a konce nepatřičně narušila Vandinu dovolenou.
"Proč nejsou doma, straší tady," řekl nemilosrdně Jindra a už pro něj byli vzduch. Skončit rychle se vším pro něj nepřijatelným to on uměl. A nezabývat se nepodstatným.
Vanda se na ty dva musela pořád dívat. Jak oni se o sebe starali! On jí hladil záda. Ona mu nalévala něco z termosky. A pořád se jeden druhého dotýkal. Navzájem se mazali. Ona mu dávala na hlavu klobouček a jeden druhému masírovali nohy.
Do moře chodili vždycky jen spolu. Pomaloučku, drželi se za ruce. Zastavili se, usmáli se na sebe.
Rozčilovalo jí, jak si dlouho zouvali a pak rovnali nemoderní gumové pantofle. Nechali na sebe šplíchat vlny. Pořád se drželi za ruce.
Vandu zlobilo, že je pozoruje. Vedle ní leželo krásné, mužné tělo jejího Jindry. Spal, ruce nad hlavou. Ten stál za dívání! Byla rozhodnutá vysadit antikoncepci.
Ti dva pomaloučku z vody. Jak asi vypadali, když byli mladí?
Vandě se udělaly na krku a pod krkem červené plastické pupínky. Když se strojila na večeři do bílých mini šatiček s úzkými ramínky, pupínků přibylo a byly i na prsou, pažích a trochu na zádech.
"Vypadáš jako ropucha," řekl její Jindříšek.
"Hned jak přijedeme, zavedu tě k super kožnímu. Je to můj dobrý známý. Nemáš tady rolák?"
Uvázal jí kolem krku šátek, tak jak se to teď dělá velkým psům.
"Miláčku, nechceš, já ti večeři přinesu?"
Když se pak milovali, nehladil jí po zádech ani po prsou. Bylo jí to líto. Evidentně se jí štítil.
Jindra nechápal, proč se chce rozejít. Nenavštívila ani toho super kožaře. Proč taky. Pomůžou karotenové tablety. Dají se koupit v každě lékárně.
Vanda si umínila, že jestliže někdy pojede s nějakou budoucí láskou tam, kde by jí hrozilo vzniknutí ropuších pupínků, žádné prášky brát nebude.
Vždycky chtěla buď všechno, nebo nic.
Někdy si přestávala být jistá, jestli jí tahle vlastnost vydrží.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 19 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 54 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
