obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Naděje je sen bdícího."
Aristoteles
obr
obr počet přístupů: 2141495 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Vražda bejby ::

 autor SiLK publikováno: 17.02.2010, 12:33  
Povídka inspirovaná skutečnou událostí, která se stala před několika lety. Tři kluci bezdůvodně zavraždili svou spolužačku, která byla bývalou přítelkyní a milovanou slečnou jednoho z nich. Nikdo nic nezapíral. Všichni se přiznali k naplánované vraždě. Chtěl bych vyjádřit upřímnou soustrast rodině zavražděné slečny.
 

Byl do ní zabouchnutej až po uši. Znáš ten pocit. Taková ta křeč v břiše. Jo, fakt se nedá hejbat. Vysiluje tě to.
Potkávali se každej den a ona už si z něj doopravdy dělala legraci. Pokaždý když prošla, tak na něj mrkla a když se pro změnu přiblížil on, tak ohrnula nos. Můžeš to brát obrazně a nebo ne. Oboje je pravdivý.
Měl plno kamarádů. Těch, co tě podržej ve chvílích, kdy to potřebuješ. Jako jeho. Byl fakt v hajzlu, ale věděl, že má s kym jít na pivo. Tak chodil. Bavili se o všech možnejch záležitostech. Drbali jak slepice na smetišti, ožrali se jako dogy. Mohli už u nás dělat reportáže o dánskejch alkoholicích, ale přišlo téma, který znělo hrozně lákavě.

Vražda bejby.

Jakej je to asi pocit. Vzít ňákou věc a někoho prostě umlátit. Představ si to, ta krev, ten adrenalin, pocit provinění, strach. Většina lidí to nezažije a oni pod vlivem alkoholu si to nechtěli nechat ujít. Pokud zrovna nechlastali, byla to jen sranda. Vznášející se na pivních bublinkách to brali naprosto vážně. Hlavně on. To musíš chápat. Byl z ní psychicky na dně.
Ta kurva mu prostě nedala spát. Věčný převalování se, co nemá smysl a jen se u něj zapotíš. O to silnější byly myšlenky na to, udělat něco mimořádnýho. Ono sranda, sranda, ale vždycky to myslíš aspoň trochu vážně. Byl to i tenhle případ.

Vražda bejby.

Parta tří napitejch adolescentů o půlnoci na sídlišti dělá strašnej bordel. Tihle kluci byli potichu. V hlavě měli plán. Každý měl připravenou vlastní zbraň. Měli rozdělené úlohy.

Zazvonil.

Rozespalá se otráveně dostala z postele, odhrnula záclonu a podívala se ven. Otevřela okno.

"Co po mně sakra v tuhle hodinu chceš?"
"Prosím, pojď ven, nutně s tebou potřebuju mluvit."
"Do zítra to určitě počká."
"Nikdy jsem to víc nepotřeboval, přiběhni dolů, obejmi mě." (hystericky, skoro až plačtivě)
"Co mám s tebou dělat, počkej chvíli."

Byla fakt nasraná. Tohle opravdu přehnal. Uhání jí celý dny ve škole a teď ještě tohle. Snad to bude mít brzo z krku a bude moci jít spát.

Vražda bejby.

Nebudem to prodlužovat, asi by bylo morbidní hrabat se v detailech vraždy. Každej byl připravenej na svý pozici s předmětama různejch vlastností. Nůž, palička na maso, kladivo.

Vybili se.

Takhle běžný jim to rozhodně nepřipadalo. Hlavně jemu. Zabil někoho, koho miloval. Zcela si to neuvědomoval. Tak napůl. Napůl se mu to tak jednoduchý zdálo. Napůl nevěděl, co se děje. Šílenej zmatek a přitom tak klidný. Nechali ji ležet na místě a ve zkrvavenejch hadrech šli na pivo. Bylo jim úplně jedno, že na ně všichni koukali. Byli v šoku. Bavili se o fotbalu. Úplně přirozeně. Nouzovej režim. Mozek vypnul.

Celou dobu věděli, že to udělaj, stejně jako čtenář věděl, že to udělaj. Oni to udělali. Divný. Pokud o něčem pořád mluvíš a je to špína, tak tě to láká. Jednou to prostě musíš udělat. Oni to věděli a bylo to pro ně osvobození. Pro tu holku to taky něco bylo. Konec.

Vzbudila ho máma. Měl na sobě čistý věci. Zapomněl. Šel na snídani. Netušil.

"Můžeš mi vysvětlit, proč máš všechno oblečení od krve?"

Šok, uvědomění. Nezapíral. Neřekl však ani slovo. U soudu přesně popsal, co se stalo. Stal se knihou, která obsahuje zločin. Detektivka, která má jasný pachatele, nejasný pocity, nejasný motivy. Celý je to nejasný.

Všechno se mu to musí motat.
Motat.
Motat.

Myslím, že nechce, aby se to kdy rozmotalo. Kretén.

Vražda bejby.


 celkové hodnocení autora: 96.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 7 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 7 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 33 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Vopice 18.02.2010, 20:15:26 Odpovědět 
   Nějak se ten pocit provinění nedostavil, že...
Dobře napsaný. Chladnokrevně, dalo by se možná říct. Což je tady namístě.1
 Karel Čížek 18.02.2010, 10:49:38 Odpovědět 
   Zajímavé.
 kulkul 18.02.2010, 8:42:15 Odpovědět 
   Psát podle skutečné tragické události zprostředkované patrně televizí je ošidné. Téměř jistě napíšeme něco jiného, nepravdivého, a když píšeš "upřímnou soustrast rodině..." tak jaká tu může být upřímnost? Spíš to působí, žes využitkoval ten bolestný materiál pro svoje spisovatelské choutky. (viz i předchozí povídka)
Lepší je psát ze své vlastní zkušenosti, ze své "hromádky", aby to taky bylo živější. "Vražda bejby" není úplně správný tvar, zvlášť když se tolikrát opakuje. Jinak jsou slova vesměs na dobré úrovni. Hledej pro sebe lepší téma. Zdravím.
 Šíma 17.02.2010, 15:17:14 Odpovědět 
   Kdo žije na "klidnějším místě" může si gratulovat, jinak mu stačí se podívat do denního tisku, kouknout na bednu, nebo internet. Lidé se zabíjejí a jsou zabíjeni, jako by lidský život neměl žádnou cenu. A někdy stačí jen pár korun, vztek na někoho jiného, nebo... Důvodů může být milion, nebo žádný... Třeba jen zvědavost! Psychologem nejsem, ale napadlo mě, nebyla ta vražda zbytečná? Škoda mladé holky... Škoda každého promarněného života, ale třeba to "zvířecí já" máme ve svých "genech", kdo ví? Ale to není omluvou... Čert ví, jen jsem se zamyslel.
 Viktor 17.02.2010, 14:40:57 Odpovědět 
   ...výborně...

...napsal si psychologický portrét nikoliv vraha, ale činu...

...situace...

...a máš pravdu...

...někoho zabít je jedna z nejednodušších věcí na světě...

...i když nás celý život učí něco jiného...
 Kaileen 17.02.2010, 13:07:00 Odpovědět 
   Celé je to tak chladné, jak chladná byla ta vražda. Třeba by neškodilo šoupnout tam aspoň jeden výkřik oběti, takto mi to přišlo, jako by si to měl jít každý zkusit, že to proběhne v klidu, že oběť bude brát na vraha ohled a ani nepípne. Nevím, něco mi tam prostě chybí.
 Weichtier 17.02.2010, 12:33:11 Odpovědět 
   Ahoj,
myslím, že je to docela dobře napsané. Rozhodně stylisticky. Bez chyb a čtivě. Obsah složité hodnotit, zákoutí lidské duše jsou hluboká.


W.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
TaPati 1 - 9. k...
semeda
Modlitba
Božolé
Noční můra
Trina
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr