obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2141497 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Zima ::

 autor MC_Kejml publikováno: 23.02.2010, 21:31  
Psáno pod vlivem alkoholu a dalších omamných látek cestou z maturitního plesu a afterparty.
 

Vidíš spousty párů, jak jsou spolu a čekají, až budou kompletní. Na maturitu. Už nezáleží na věcech, které jsi dokázal, a z kterých jsi byl nadšený. Vidíš blížící se kompletnost. Necítíš zimu a stejně tak jako je tohle tak nepřirozené, necítit zimu, vidíš, jak náhle vyplynou veci, o kterých jsi nevěděl, že mohou existovat.
Tančící, napárovaní spolužáci, neuvěřitelné dvojice se dávají dohromady. Je to jako radostný nový začátek. Ale ty tomu nevěříš, protože cosi v tvé hlavě - třeba i v tvé minulosti, tě blokuje. Je to ta díra? Propast kompletnosti? Je to jako bys dělil nulou.
Paradox. Nemůžeš být lepší, dokud propast nezlomíš. Ale propast nechce být zlomena. Co dál? Nemůžeš pokračovat moc dlouho.
Ty je miluješ, že? Všechny ty zadané tváře, které se v mžiku staly objektem touhy, i když ses toho bál. Stane se něco, co tě v tom utvrdí.
Ale ty máš srdce bojovníka a víš, že to je jediná cesta zpět. Pamatovat si to je PAIN. Bolest. Konec přichází.
Ale ne, nepustíš ho. To je něco, co neděláš.

Na druhé straně, nabízí se otázka, zda jsi to celou dobu nevěděl, ale cosi to drželo zpět. Nikdy se nevzdáš bytím sám sebou. Ale neznamená to, že musíš být sám?
Něco jako nezlomitelný zákon fyziky... někdy si říkáš, zda bys radši dokázal, cos dokázal, nebo s někým byl? A co je odpověď? Ze už jsi se dal dávno na jeden druh cesty. Je to vidlice, nebo jde o to, zda se probereš do své reality? A můžeš se to dozvědět? Je taková cesta? Nevíš.
Cesta bojovníka je tvoje cesta a bojovník nemyslí málokdy. Smísí se v tobě mnoho pocitů. Radost, láska, protože to je přece tak bezva. Miluješ je, že? Ne?
Trhal bys na kusy, a co? Proč?
Co to znamená a proč bys to trhal? Proč ti toto podvědomí nabízí? Je to děsivé? Ano, je.
Ztratíš představu o čase a místě. Vše vypadá jinak. To je druhá fáze. A bojíš se? Ano... je to jako dva mraky, co se srazi.
Vydržíš to? Co je "TO" ?

Vidíš stopy vedoucí z místa, odkud jdeš. Nějak věříš, že jsou tvé vlastní. Vidíš kvádr sněhu ve tvaru srdce, jak leží rozkřáplý na zemi. Není to velká metafora? Zvedneš hlavu a náhle je zima pryč. Zima, která je stejně jako vztahy za určitých podmínek zcela popřena, ale jen na chvíli.
A vše, kam to vede, je pocit, že už nebudeš kalit. Něco, co porušíš.
Kamil Beer, Luziny 2010


 celkové hodnocení autora: 93.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 3.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 2 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 28 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 24.02.2010, 13:39:28 Odpovědět 
   Zdravím! ;-)

Tak tady jde o zcela "osobní výpověď" autora a výlev jeho pocitů... Osobně tomu moc nerozumím a jsem trochu mimo mísu. Patrně půjde o ztrátu přátel, možná i lásky (lásek), protože se s blížícím se ukončením studia na střední uzavírá část života samotného autora, který se možná i ohlíží zpět a dumá nad tím, co udělal špatně a co by udělal lépe! Ale kdo ví? Možná proto ten "bojovník", jako lidé stále s něčím "bojujeme"!

Známkovat? No... Snad takový průměr! Pardon! ;-)
 Anna 23.02.2010, 21:29:47 Odpovědět 
   Text, který měl být nejspíš momentkou, pocitovkou, říkej tomu jakkoliv. Ten pocit osamění a jisté výlučnosti pisatele, jeho vnitřní monolog... najdou se tu střípky pozoruhodných myšlenek, ale v globálu text nese všechny rysy blogového psaní a stopy neurovnanosti. Náčrtu, který zdaleka není hotov, a kde se ještě vyplatí škrtat a doplňovat.
To je můj - možná surový - dojem.
Čtenáři třeba rozhodnou jinak, kdoví.
Jen mi připadá, že vůbec uvozovat publikovanou věc odkazem na to, že byla vytvořena „pod vlivem“ není příliš šťastné. Byť by šlo o tak významný životní zlom, jakým maturitní ples bezesporu je. I tak se tu dalo lecos upravit, aniž by vzala za své autentičnost.

Pozor na:
Vidíš blížící se kompletnost. - úplnost?
Ze už jsi se dal - Že už ses dal
co se srazi - srazí
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Cena odvahy - 1...
Anne Leyyd
Dcera svého otc...
Bibi Violet
Mí pražané mi n...
Gothaj
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr