obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915690 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5808 autorů a 392465 komentářů :: on-line: 3 ::
obr

:: Konvolut nepublikovatelných stvůr ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Konvolut
 autor alder publikováno: 02.03.2010, 9:29  
Je mi líto je vymazat z uložených příspěvků, ale publikovat je nemůžu z všelijakých důvodů...Jsou různého stáří, a různé kvality... Možná si v některé něco najdete....
Pax vobiscum
 

Tohle je věčný nedodělek... doplňuju ho, přejmenovávám atd. Stáří odhaduju asi dva roky..a jelikož ji nejsem schopen dodělat do čitelného stavu, končím s ní....

Co je potřeba k zlomení člověka

Větrem?

Vítr fouká
Slunce svítí
Lesní louka
Na ní kvítí

Vítr vane
Oheň hoří
Požár? Ba ne...
Kapka v moři

Kujte pikle
Pikle kujte
Už se vykle
Více dujte

Zemí?

Zasypte ho
Vzpouzí se nám
Na život jeho
Se zemí sedám

Vodou?

Po dechu lape
A klesá níž
Říká si: Chlape,
snad jenom sníš...

Slovy?

Nikomu to nepovíme,
nikdo se to nedoví
A najednou lámou ticho,
a šeptá hlásek medový

To on toto
Ona taky
Prý má motto:
Jezdi vlaky!

Ona dělá
co se nesmí
A on zase
pravdu nesní.
Nestráví ji
ani trochu,
jelen v říji
troubí, hochu....

Troubí o tom
jak si žijou,
koho znají
a co pijou....

*******
Tohle je jakási momentální blbina. Hotovo ze pět minut... Rýmy naprd a celkově je taková laciná

Prokletec

Ať mě vezme čert
co by se ho leklo?
Musím mít až do smrti,
už za života peklo.

Nemá smysl živořit
a zbytečně se snažit
Budu říkat do konce
zlé už nechci zažít

Lidi, prosím, nechte mě
dokud mám ještě vůli
Lásko moje zapomeň
srdce se mi půlí

*******
Zachtělo se mi počítat. Pointa ani zpracování není takové jak bych si přál, a každá oprava to zhoršila. Někde zase laciné rýmy, ale to já mám jaksi všude...

Prvočísla

Jeden výkřik ze tmy volá
drásá bledé tváře
Jeden výkřik hlasem vola
naději moji nerozpáře.

Dvě slova pak krátká věta
a nakonec mlčení
Dvě slova a paní Květa
jejích růží pučení.

Troje gesta bez skrupulí
značí závist, lež a zášť.
Troje gesta, sedm kulí
V Sarajevu zrudnul plášť.

Čtvrtá pocta pro řečníka
nepřevezme sama sebe
Čtvrá pocta nádeníka
u srdce tak zvláštně zebe

Pět písmen malých v řadě je
Kdo se teď na ně podívá?
Pět písmen hledá zloděje
a ukradená kladiva.

Šest znaků sedí na střeše
dívá se směle do kraje
Šest znaků požár vykřeše
na hasiče si nehraje

Sedmá velmoc, jeden vládce
rádců kolem jako much
Sedmá velmoc byla krátce
zůstal po ní jenom vzduch

Osm řádků na dně leží
svoboda se prodává
Osm řádků, o ty běží
braňte je hlava, nehlava

Devět textů písničkáře
bez duše, jen s kytarou
Devět textů vezou v káře
zakopou je za farou.

( nula zde chybí, protože nic nemůže být a nebýt...)

*******
Tuhle se mi nepodařilo dotáhnout do konce... Nebo se mi aspoň zdá neukončená.... Taky se mi trochu nelíbí klesající úroveň smysluplnosti.... Zase jsem neschopný to opravit...

My

Na mezi s vínem
kytice vadne
S večerem splynem
do noci ladné.

Miluju s tebou den
Miluju naši noc
Miluju tebe jen
Miluju tebe moc

Když nejsme spolu
chvíle je dlouhá
Táhne mě dolů
nezměrná touha.

Touha po tobě
Touha jen má
Touha po robě
která mě zná

Polibek zvláštní
co mi chceš dát
Vezmu si s vášní
rád několikrát

Polibek hravý
Polibek snů
Polibek zdravý
vyléčí dnu


*******

Chtel jsem se zase vrátit k tomuto druhu poezie.. K prvním nekolika slokám, které jsem napsal kdysi dávno, přidal jsem plno dalších... Mělo to mít víc dílů, tj. víc příběhů na sebe navazujících. Nakonec jsem zjistil mnoho nesrovnalostí v textu a dalších chyb. Když opravím jednu najdu druho... opravím jednu najdu druhou....už na to nemám nervy...

Noc ztracených duší: Architekt a upírka

Zvu vás slečno mého srdce
Do svého obydlí
Půjdem tam spolu ruku v ruce
Tam kde krom mě nikdo nebydlí

Mám v oknech silné mříže
Bojím se totiž lupičů
V kapse černé kříže
V kroužku u klíčů

Není mi dobře, můj milý zlatý
Jsem tu s vámi však
Nevypadáte jak svatý
Jestli ano, tref mě šlak

Dejte si ale přes oči pásku
Nechci být viděna
Tvář mám jako sedmikrásku
Která je bledá a vzdálená

Tak dobře, už petrolejka svítí
Už vážu si pásku
Tvá tvář není luční kvítí
To nepatří k tvému hlásku

Jak krásně se leskne
zlatý zámek
v petrolejky svitu
Co osvědcuje domu plánek
a návrh bytu.

Lásko má poslouchej
Co se děje
Zlatem se nekochej
Je pro zloděje

Najdenou nevím o světě
Co se to se mnou děje?
Něco mě kouslo do krku
Krev se mi z těla leje

Světýlko pohaslo
Všude je noc
Upír ho zadusal
Já bojím se moc

Nevidím upíra,
Co tmu nám sem přinesl,
Co mi krev ubírá
Co světlo tak nesnesl

Vidím jen úsměv tvůj,
Jak rudě svítívá,
Pravdou mě obdaruj
Lásko má neživá

Ne to já nebyla
Krev, ta je moje vlastní
Já abych někoho zabila?
To radši oběsím se třásní

Oči máš upíří
Povahu vraha
Oheň tě rozvíří
To dobrá je zpráva

Tady máš plamínek
Z mé staré pistole
Přidá ti znamínek
Je vedle na stole

Neplýtvej raději
drahými náboji
Kdo musí umřít
tak ten se tak nebojí

Postavíš mi temnou hrobku
Kde budu žít mnoho let
Nechci žádnou vlhkou kobku
Kde se budu zimou chvět.

Co z toho budu mít?
Proč udělat to mám?
Krev budete mi pít
I když vám všechno dám.

Ano, krev budu ti pít
Ale nezemřeš tu hned
Budeš dál žít
Pokud nevypiješ jed.

Radši se zabiju
než abych sloužil smrti
Třeba jed vypiju
když upírka mě nutí.

Jed tu však žádny není
tvá pistole je pryč
Budu tvá paní lenní
až najdu si k tobě klíč.

To nikdy! Kuš!
Zbraň tu mám ještě jednu
Svůj kapesní nůž
co koupil jsem ho v lednu.

Na sebe ho neobrátím, zatím
Vy krvelačná zrůdo
Zradu vaši rychle splatím
budeš tu vidět rudo!

Střídavě vám tykám, vykám
A vy mě také
Za důvěru k vám je pykám
Prý slitování?! Jaké?

Neplýtvej mým drahým časem
Nebývám dlouho trpělivá
Ještě počkám, pak přitáhnu tě lasem
Jsem upírka, ne holubice sivá.

Horkost mě zalévá
Jak voda vařící
Proč tak dlouho prodlévá
a úsměv má na líci?

Čekat dál nemůžu
Jednat teď musím
Třeba si pomůžu
Když zranit ji zkusím...

Venku je nějaký ruch
Někdo tam chodí
Nemám rád krve puch
A tohle se mi hodí

Světlo se ve skle láme
Pálí z něj oči
Upírku záře klame
Do temnoty skočí

Nečekám na noc čistou
Bez světla a bez lidí
Teď výhodu mám jistou
Ta potvora mě nevidí.

Otvírám okno a unikám
dokud je venku živo
Třeba tam někdo neví kam
si zajít na pivo.

*******

U téhle jsem bohužel zapomněl, o čem vlastně je... Tím pro mě ztratila smysl. Při psaní jsem rozumněl a chápal význam, ale teď to nějak vyprchalo.


Pravda o něčem neznámém

Rozkládá se
padá na znak
Po napínání lanek vůle
a uzavřena budiž věta,
kde ukrývá se
nezakletá

Kolona pátá
zbitím rudá
Pod hlínou polí na bojištích
Tam stádo ovcí bez účasti
běží, chvátá
pryč od pastí

Ze starých kostí
zaklíněných
V proudu času našich dějin
nenávratně pokroucených
Tam dravci rádi
vráží čenich

A někde vprostřed
nepáchnoucí
Čeká až kdy najde se
jak to bylo podle očí
a až se najde-
nevykročí


 celkové hodnocení autora: 95.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 02.03.2010, 9:28:48 Odpovědět 
   Hra se slovy a představami- soubor s vloženými přiléhavými autorovými poznámkami - mnohdy si ovšem autor ze čtenáře dělá srandu. Je to žonglovačka a autor snad nepožaduje vážné hodnocení: chvíli legrace- chvíli tajemno- chvíli naivní- chvíli básnické zlato- chvíli odfláklý- chvíli pilovaný. Čte se dobře, s úsměvem a kalupem text jede, jen se nezastavovat a příliš nedumat. Ta poslední je celá tajemná, hledá se cosi...cosi, a možná že je to strašný.
Někdo najde neumělost, ležérní improvizace a ptákoviny a třeba bude mít pravdu.
Texty bych spíše "zařadil" do básnických hříček s nevědomým podtextem, a takhle vzato, není to vůbec špatný. K pobavení, uvolnění (ale není to zase až tak laciné, lze přemýšlet a brousit si fantazii) Pěkně jsem to opovídal, že?
vykle?
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Filion
(14.10.2020, 22:49)
Koala
(14.10.2020, 20:43)
Barbuch S. D.
(14.10.2020, 07:48)
Burik
(12.10.2020, 18:11)
obr
obr obr obr
obr
Naděje
Marcy
Charisma předvy...
SiLK
TROJITÝ NELSON ...
olda
obr
obr obr obr
obr

Co říct Maxíčkovi
Raba
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr