» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (2)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Přítel je ten, kdo o vás ví všechno a má vás pořád stejně rád."

Elbert Hubbard

počet přístupů: 1685438

obr

:: Na SASPI.cz je právě 23519 příspěvků, 3669 autorů a 249830 komentářů :: on-line: 22 ::

:: Bez názvu ::

Lary	publikováno: 24.02.2010, 12:22


	Let s ním házel rychleji a rychleji, jako kdyby seděl ne nezkroceném koni. Ale neseděl na koni… To bylo jediné čím si byl stoprocentně jist. Alespoň se snažil vštípit si fakt, že je stále na hřbetě toho obrovského tvora, na kterém vzlétnul. Kromě svých myšlenek, které mu utkvěly v koutech mysli, a které se tak marně snažil zachovat uvnitř své hlavy, však necítil nic. Jediné na co si vzpomínal byla ta jasně modrá obloha, tak jasná jako by svým zbarvením vyprávěla o nedalekém oceánu… A pak… Nic, jen ticho, ticho které se hnalo mezi ním a nekonečným prostorem ničeho. Náhlá změna ho vytrhla z polospánku, do kterého upadl po rezignaci na vše, co se s ním děje. Začínal si uvědomovat své tělo a po tváři ho praštil studený vítr. Stvoření pod ním začalo prudce klesat. Propadli se o několik desítek metrů dolů. Pocítil nevolnost a neměl sílu potlačit nutkání zvracet. Zdálo se, že neustále zrychlují. Bylo tomu ale právě naopak. Jen ho překvapil ten rozdíl mezi letem v realitě a letem mimo čas a lidské chápání. V dolní části páteře pocítil každou změnu trasy. Osten té bolesti mu vždy vystřelil až do hlavy. Třásl se zimou a nesnesitelnou bolestí svalů, když se snažil všemi způsoby udržet zvířeti na hřbetě… Otevřel oči. Při přistání se skutálel na zem vyčerpaný a zničený. Nemyslel na nic, v tu chvíli jako by jeho paměť byla prázdná nebo vyčerpaná, z těch mnoho vzpomínek, které se mu hnaly hlavou tam nahoře. Zhluboka dýchal a snažil se zaostřit na zem pod sebou. Nakonec se postavil a snažil se uklidnit své roztřesené nohy. Stvoření před ním evidentně nemělo žádné podobné starosti. Uvelebilo se v rohu u jakési jeskyně a elegantně si obtočilo svůj ocas kolem těla. Velkýma černýma očima si prohlíželo svého pasažéra a klidně oddychovalo. Člověk se vzpamatoval a měřil si tvora zvědavým pohledem. Zamyslel se nad událostmi předcházejících chvil. Přihlížející tvor neklidně pohodil hlavou a nezkusil projevit ani trochu zájmu o svého nového společníka. A to ani v tom případě, když člověk začal s odpudivou grimasou z ničeno nic křičet. Stejně náhle, jako jím poprvé projela vlna bolesti, vstal a popošel ke zvířeti. V jeho očích byl vidět strach, ale zároveň ta hrozná neukojitelná lidská zvědavost. „Co se stalo?“ zeptal se tvora. „Nic, začalo to naším letem v meziprostoru,“ řeklo zvíře drsným, avšak uklidňujícím hlasem. Muž nechápal. Pak se ještě pokusil: „Kdy se probudím?“ Zvíře si povzdechlo: „Nespíš, ty neexistuješ, byl jsi vytvořen jen jako hlavní hrdina tohoto vyprávění. Za malou chvíli, stejně jako já, zemřeš.“ Neřekl na to nic. Prohlížel si temnou pustinu, jakoby teprve teď pochopil, co mu stvoření prozradilo a bloudil zrakem po nízkém pohoří. „Žádný čaroděj, věštec nebo hrdina, nic takového?“ Jen marně se snažil potlačit svou hysterii, vztek, zlobu… Pokračoval ve svém rozhořčení: „Nechá mě prožít ty nejhorší chvíle mého života a pak mě nechá klidně zemřít jen proto, aby byl jeho příběh zajímavější?!“ Jako by se mu zdálo, že tvor se pousmál. Člověk dlouho v tichosti přemýšlel a pak dodal: „Jsi vždycky tak neskutečně klidný? Zlatý drak se zvedl a protáhl se. Rozepjal křídla a nechal na sebe dopadat poslední paprsky slunce. Muž by řekl, že se snad slastně zatvářil. Odpovědí mu bylo konejšivé zamručení, které jasně vyjadřovalo to, co už dávno věděl. Člověk si nešťastně povzdechl. Objal dračí nohu a smířen se svým osudem hlavní postavy mého vyprávění. – Potom zemřel…


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 23		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Silence Dogood	27.02.2010, 10:19:30

Ahoj! I když je Tvůj příběh poněkud zmatený a neúplný (popisy a odstavce by to vážně chtělo), je za ním pokus o něco velkého, což by se mělo taky počítat: I když si nejsem jistá, co přesně ses nám čtenářům pokusila říci, i pouhý odhad stačí ke zhodnocení díla, nebo ne? Jedná se (asi) o jednorázovou povídku - pokud ne, chtělo by to zmínku v popisu příspěvku - a ta sama o sobě je celkem dobrá. Líbí se mi zmatený začátek, i když potom, u konce, když se mluví o čaroději a hrdinovi, by si člověk přál vědět víc. Jaký věštec? A co je s tím drakem? Ale na druhou stranu si lze vetšinu domyslet - on si asi myslel, že je nějakým hrdinou, který má zachránit svět? Jeho pocity jsou docela dobře (místy i skvěle) popsané. A na konci, když zdůrazníš, že byl vytvořen jen pro to, abys ho mohla zabít, musíš si uvědomit, že každá postava má minulost, i když ji autor neodhalí. Většinou se o ní nepíše, jelikož není důležitá... Ale autor si s postavami může opravdu dělat co chce a propůjčit je příběhu na libovolně dlouhou dobu. Nehodlám hodnotit známkou, protože tady nejsme ve škole. Kdybychom byli, řekla bych Ti, abys pokračovala v psaní a nebrala tyto komentáře jako kritiky, ale jako rady.

Šíma	24.02.2010, 13:34:30

Zdravím! ;-) Textík se zdá být takovým pokusem, možná kouskem nějakého příběhu napsaným nanečisto, jako by toto vyprávění bylo "o ničem"! Marně hledám důvod cesty někoho na tom tvoru (drakovi). Vždy musí existovat nějaký důvod. Chybí mi popisy hrdinů (člověka a zvířete), vlastně mi tam toho chybí více... Povídka nemá děj ani pointu, přestože pointa nemusí být na konci povídky vždy! Uvítal bych více odstavců, prostřední blok textu je příliš dlouhý. Přímá řeč by měla být odsazena na novém řádku - vždy každá nová "replika" (tedy popořadě, jak kdo co říká, aby se v tom dialogu náhodou čtenář neztratil). Co chybí tomuto textu nejvíce? Nápad a myšlenka... Dvě až Tři! P.S. Pokud je tato "výseč textu" součástí něčeho většího, chtělo by to publikovat příběh popořadě a nedávat tu "ochutnávky", ono ne vždy se to podaří a v širších souvislostech by tento text mohl být i o něčem jiném! ;-)

čuk	24.02.2010, 12:21:50

Náznak kombinace sci-fi a fantasy Zvrat, že cosi je vytvořeno jen pro vyprávění, bere čtenáři iluzi, že vyprávění má určitou logiku a smysl (byť třeba sebeabsurdnější), popírá autenticitu čteného a vyzdvihuje svévolnost autora. Ochuzuje čtenáře, neboť autor může vše, chaoticky, v našem případě zabíjet, zvlášť když nedeklaruje proč tak činí. Text lze brát jen jako jakýsi obraz, črtu, zdůrazňovat, že se jedná o autorův výmysl je zbytečné. Pointa se tím nenahradí. A zabití visící jen tak ve vzduchu zajímavost nevytvoří. Jediná pointa by mohla být, že text zobrazuje samotného autora a klade důraz na jeho neomezenou svobodu, v hlavě i literatuře. Což je diskutabilní. Především malá plocha na prohloubení tohoto pohledu, takto působí text povrchně, trochu artisticky, kutání po smyslu už jde mimo něj. Pokud se podíváme "zpoza rohu" pak je text vějičkou na čtenáře, nevíme, proč je nastražena. v rohu u jeskyně, snad chceš říci spíš: v rohu jeskyně