|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303522 komentářů :: on-line: 16 ::
|
 |
|
:: Setkání 17 ::
 Amater |
publikováno: 26.02.2010, 8:50
|
|
| |
|
|
Náměstí se zdálo být vylidněné, jako pokaždé v tuto hodinu. Občas prošla maminka s kočárkem, opozdilec spěchající do práce nebo školák, který se rozhodl věnovat jiné činností než učení. Uprostřed náměstí stojí morový sloup z osmnáctého století s mnoha sochami a nějakým tým zvířetem. Vypráví se, že ho měšťané dali postavit jako ochranu před morem, ale ta se jim nevyhnula a půlka města lehlo nemocí a později velkým ničivým požárem. Proto půlka domů na náměstí jsou moderní domy a druhá půlka - starých ještě z gotické doby.
Náměstí je dlážděno kostkami ze staré poctivé žuly a vždy se našel někdo, komu uvízl podpatek ve spáře. Město už dlouho vykládá, že dá kostky vytrhat a srovnat, ale vždy skončí u slibu.
V jednom z domu gotického pozdního rázu, na kterém je velké pozlacené slunce, je kavárna. Dalo by se říct, že kromě radnice je to dominanta náměstí. Neexistuje snad obyvatel města, který by tuto kavárnu neznal, a který by v ní neseděl. Už za doby první republiky tu sedávali přední měšťané města, stejně jako jejich paničky i další osobností města a nejen ti. Kavárna byla vyhlášena. Za doby komunismu byla uzavřena a po restituci kdy panu Macháčkovi mladšímu byl dům vrácen, se rozhodl pokračovat ve staré tradici a opět kavárnu otevřel.
Panu Macháčkovi, i když se mu říká mladší, je šedesát a zažil, jako malý válku i to, že se rodina potýkala se skoro nemožností vést kavárnu řádně. Chybělo všechno a on si dosud vzpomíná, jak kde koho upláceli, aby ji mohli provozovat. Naštěstí si ji oblíbili i Němci. V té době byla kavárna rozdělena na dvě části. Německou a českou a všichni toto pravidlo striktně dodržovali.
Kavárna se stala jeho životní náplní. Miloval ji a proto si i sám vybral cukrářku, která připravovala zákusky. Vše bylo domácí výroby. Sám vybral mladé číšníky, protože říkal, že většina žen se spíš podívá na pěkného mužského než na vnadnou servírku. Ne, že by je neměl. I ve svém věku se rád zadívá na kraťounkou sukénku s bílou zástěrkou, a když se některá z nich nahne nad stůl, mimoděk si pohladí knír.
Měl pravdu. Jako vždy. Zvykl si, že má pravdu a kolem kavárny se ženy rojily jako vosy, jen aby viděly, kdo obsluhuje. Číšníci ve svých černobílých úborech s dlouhou zástěrou se stali objektem tužeb nejedné ženy ve městě. Do kavárny chodili jak vdané paničky, tak dívčiny odrostlé školním škamnům, jak říkával pan Macháček.
Rád sedával v rohu kavárny, před sebou papíry a šálek s kávičkou a díval se, jak jeho láska funguje. V každém ročním období v proužkovaném obleku s kytičkou v klopě saka, představoval památku stejně starou jako morový sloup. O stolek je vždy opřená hůlka se zlatou hlavici. V poledne si rád vyrazil na špacír. Nasadil klobouk, prohlédl se ve velkém zrcadle a odešel.
Tak jako vždy i tento památný den vzal si klobouk, upravil červený karafiát v klopě saka, vzal hůlku a vyšel ze dveří. Jako vždy pohlédl nahoru na vývěsní štít s umělecky vykovaným nápisem ještě z první republiky - Malý Louvre. Když byl vítr, lehce povrzával, ale nikomu to nevadilo. Šel směrem k hlavní třídě města.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 19 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
