» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Mír je jen nemocná válka, čekající na své uzdravení."

Gandalf

počet přístupů: 2141501

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303522 komentářů :: on-line: 15 ::

:: Čekání na okamžik nádechu ::

Dickobraz	publikováno: 24.02.2010, 19:36


	inhaluju tvary verand kolmé stěny, dřevo málem jsem zapomněl co je to psát dívat se do sebe vychutnávat si ten kluzký pocit jistoty kdy se všechno rozmaže po koberci leze pavouk nechám ho žít si po svém


celkové hodnocení autora: 96.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 31		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Aini	09.04.2010, 19:40:37

Inhalátor, nádech a zadržený dech, než kromě pavouka bude přítomen čistý vzduch... (?) 1*

kulkul	25.02.2010, 10:58:36

Nechat ho žít si po svém (pavouka i náboj básničky) je správné, právě o to jde. A nyní se opravdu zamysli nad názvem, jaké příšené spojení jsi zplodil pro to něco tak přirozeného, krásného a zdravého jako dýchání. Jak ten "okamžik nádechu" právě škrtí, jak jsi ho vůbec nenechal žít si po svém... Přemýšlet, hledat, nevměšovat se, neznásilnovat, nechat žít.

animovaný medvídekPú	24.02.2010, 23:20:06

Ten motiv pavouka je zrádnej, bacha na něj :)

Viviana-Mori	24.02.2010, 20:28:21

Asi bych hodnotila mnohem hůře, kdyby mi to nepřipomínalo večery strávené na chatě. Úplně jsi mi ten pocit přiblížil a připomněl. Jinak po opětovném čtení... není špatné, ale hodnocení se zdržím, nechtěla bych být nespravedlivá třeba.

Anna	24.02.2010, 19:36:07

Skoro jako by to nejpodstatnější z básně bylo řečeno již názvem. Trošku mi tam chybí hlubší přesah... kdesi mezi řádky lze tušit náznak toho, že i nás někdo "tam nahoře" možná nechává... putovat prostorem a časem... ale kdoví? Třeba to tak vůbec není myšleno. A třeba je ta nejednoznačnost jediná správná cesta.