|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 23521 příspěvků, 3669 autorů a 249832 komentářů :: on-line: 23 ::
|
 |
|
:: Pojmenovávání ::
|
| |
|
|
Mám takový podivný zvyk, pojmenovávám své věci kolem sebe. Snad abych k nim cítil jistou odpovědnost a vážil si jich, možná je to tím, že mi toho moc nepatří a já si tak dokazuji, že nejsem úplný chudák. Nebo je to symptom nějaké psychické choroby, o které zatím nevím.
Dělám to už pěkných pár let, vlastně ani netuším, kdy jsem s tím začal a za tu dobu mi nikdo neřekl jediný rozumný důvod, proč v tomto svém zvyku nepokračovat. Například každého svého domácího mazlíčka jsem pojmenoval Fred. Ať už to byl potkan, křeček, králík, nebo kotě. Tohle jméno mě prostě zaujalo a já ho s chutí používal i přesto, že živočich, kterému se dostalo toho štěstí pobývat v mé blízkosti, po nějaké době přivedl na svět mladé. Takové maličkosti se u nás doma ale nikdy neřešili. Naše kočka Lojza, šíleně to plachý tvor, své pohlaví změnila během života několikrát a s jistotou ho neznáme ani dnes.
Od narození jsem, krom angličáků a jedné dřevěné formule vyřezané mým otcem a jeho motorovou pilou, měl jen jediné auto. Byla to červená Škoda 120 jménem Iren (čti ajrýn). Své jméno dostala kvůli romanticky vyřčené a neopětované lásce k jedné slečně, za kterou jsem běhal na střední škole. Tenkrát jsem to těžce nesl a bez rozmyšlení a upřesňování důvodů se rozhodl k tomuto kroku. Za ta léta, která jsem s ní prožil, jsme prošli všelijakou slastí či strastí, hlavní ale bylo, že mě ani jedna nikdy nenechala ve štychu. Po čase jsem jí všechno odpustil a i když se teď už nevídáme, zůstali jsme kamarády. Bohužel ne se škodovkou, ta skončila na vrakovišti.
Poslední doba byla u mně ve znamení krize, ta nastává vždy pod tíhou událostí, v mém případě dalšího rozchodu s další dívkou. Nemám žádné auto ani zvíře a můj foťák nazývám důvěrně foťákem, a svou tiskárnu, možná trochu důvěrněji, tiskárnou. Když jsem ale dnes vybíral v obchodě s elektronikou svou novou rychlovarnou konvici, nemohl jsem minout tu, která na sobě měla vyryté jméno mé poslední lásky. Hned od prvního pohledu jsem věděl, že naše setkání není náhoda, spíše osud. Už po pár minutách jsem jí, s jistou dávkou nervozity a studu, ukázal, kde bydlím a přidělil jí místo ve svém pokoji a srdci.
A tak, i když už spolu nemluvíme, vaříme spolu dál.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 11 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jary
|
|
| (30.7.2010, 18:55) |
|
|
Magdalena
|
|
| (29.7.2010, 20:15) |
|
|
Nelee
|
|
| (29.7.2010, 11:24) |
|
|
martine
|
|
| (29.7.2010, 10:25) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
