|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 23519 příspěvků, 3669 autorů a 249830 komentářů :: on-line: 22 ::
|
 |
|
:: Autoškola ::
| Kdo nezažil, neví, o čem jsem psal :D třeba to Vás neřidiče bude motivovat k prožití :) |
| |
|
|
Škola života
V životě člověk prochází hned několika milníky. První slovo, první souvětí, první návštěva záchodu, první zubní kaz, první láska (a s tím spojené prožitky) a první (doufajíc, že ne poslední) jízda v autoškole. Každý jí prožívá jinak. Někdo, přirozený talent, sedne za volant, protrpí si zdlouhavou přednášku o tom, jak funguje motor a jak se vlastně rozjíždí. Pak prostě nastartuje, jede a povídá si o všem možném s instruktorem. Jiní hltají každé instruktorovo slovo, protože nemají páru, jak to vlastně funguje, a při každém rozjezdu se modlí, aby se to rozjelo, pokud možno bez klepání a cukání. Já jsem svojí první jízdu prožil vcelku klidně. Nějak jsem se rozjel, nějak jsem přeřadil, nějak jsem nerespektoval chodce a přednost zprava. Později jsem však již nabyl trochu jistoty, rozjížděl jsem se sice pomalu, ale jistě, přeřazoval jsem s lehkostí závodního jezdce a přednost zprava se v pomyslném žebříčku sledovaných pravidel posunulo o něco výš. Na větších ulicích, na kterých nebyla ta hloupá přednost, to bylo klidnější.
Jel jsem jednou docela pomalu, fronta za mnou dosahovala přibližně k poslední zatáčce, a přemýšlel jsem o různých věcech. Z toho klidu mě najednou vyrušil instruktor slovy „V kliduuu, hezky pomaluu, nikam nespěcháme“, které doprovodil velice důležitým, klidným pohledem a úplně stejně důležitým a klidným gestem ruky. Opět jsem zkontroloval tachometr, poté množství aut za mnou a čekal jsem, kdy se na zelené lince v rádiu ozve, že na ulici Opatovská se tvoří kolony kvůli nepojízdnému vozidlu. Přesto jsem však trochu zpomalil. Moc to nešlo, protože druhý převodový stupeň by už jinak protestoval, ale přece jsem zpomalil. Rychlým pohledem jsem zamířil k bočnímu zrcátku a hned na to k instruktorovi. Ten se spokojeně usmál, a tak jsem jemně zrychlil.
Autoškola je velice přínosná věc. Člověk zjistí, že to, co bral dříve za samozřejmost, sám nečiní a v očích chodce se z něj stává pirát silnic. Až mě někdy překvapilo, jak jsou ti chodci důvěřiví. Kolikrát mi přes silnici přešla matka s dítětem a ani se nerozhlédla. Pravda, nevědomost je možná lepší než vědomí, že se ke mně řítí smrtelnou třicítkou autoškola, která brzdí pozdě, zrychluje brzo a považuje blinkr za prima hračku. Nemluvě o tom, že se jí někdy spletou pedály a diví se, že to auto místo brzdění řve jak lev a zrychluje jak gepard. To se naštěstí nestává často, nicméně se to stává častěji než u aut bez té cedulky. Na druhou stranu obdivuji ty zručné řidiče, kteří předjíždí autoškolu kdykoliv a kdekoliv, přestože člověk nikdy neví, co autoškolák vymyslí, nebo zapomene, třeba blinkr při odbočování doleva.
Tímto pokusem o fejeton bych rád poděkoval všem instruktorům, kteří učí, neřvou a své případné sexuální choutky si nechávají navečer do parku. Nutno poznamenat, že to bude pravděpodobně jedno z nejnebezpečnějších povolání (hned vedle instruktorů terorismu a teroristů samotných).
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
89.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 10 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.2 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 12 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 30 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
Jary
|
|
| (30.7.2010, 18:55) |
|
|
Magdalena
|
|
| (29.7.2010, 20:15) |
|
|
Nelee
|
|
| (29.7.2010, 11:24) |
|
|
martine
|
|
| (29.7.2010, 10:25) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|