» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je odvaha, která se nebojí ničeho na světě."

Buddha

počet přístupů: 2141467

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303520 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Zmatek ::

Devitto	publikováno: 25.03.2010, 9:38

Jedná se o jednu z mých básní ... doufám, že se zalíbí :), kritika také potěší!

P.S.: Asi po desátém přečtení (ano, vážně si své práce čtu tolikrát) jsem si všimla, že v prvních dvouch ,,odstavcích" opakuji to samé - ztracený smysl života. Potřebovala bych vědět, jestli vám to vadí nebo se to dá vydržet? .. Děkuji :)


	Úsměvy spjaté se zoufalstvím, spojení těl, moje s tvým. Oddělení bolestivější než-li žit, naprosto ztracený smysl být. Realita snům tak vzdálená, až neuvěřitelně zvrácená. Ovládla celou její mysl, život v tom ztrácí smysl. Úsměvy spjaté s minulostí, oči naprosto bez starostí, záříc štěstím, překypujíc láskou, pouze zaslepené páskou. Páskou, která se po probuzení odlepí, jako každé ráno bude ona objetí. Tvůj úsměv jako vždy v mysli se ztratí, celý svět se znovu zvrátí. Úsměvy spjaté s veškerou radostí, před ní znovu sen plný možností. Zůstat nebo utéci? Realitě se vyvléci. Smrt je stejná jako probuzení, snad déle vydrží ranní poblouznění. Raději oči by navždy zavřela, jeho úsměv, kdykoli by chtěla, viděla. Úsměvy spjaté s budoucností, vládnou prazvláštní zamlklostí. Ona již vyřešila otázku bytí, zahodila zbytečné žití.


celkové hodnocení autora: [ - ]		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 29		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

40	29.03.2010, 14:45:09

Dá se to vydržet, když se ptáš... Jen mi trochu vadí změna osoby v 1. sloce "já"., pak už "ona", nebo něco přehlížím či blbě chápu? Osobně se mi toho zdá moc na jednom místě, mohly by to být tak 3 básničky o citové rozháranosti, marnosti toužení... Ale poprala jsi se s tím docela dobře.

amazonit	26.03.2010, 5:54:40

Báseň se zdá být velmi známou, jako by nepřinesla mnoho nového..., souhlasím plně s čukem. Těžko říct, kolik ti je let, ale lepší práce se slovy by asi byla na místě, a to hlavně ve volbě rýmů, taktéž rytmus by stál za větší pohrání si s ním... Mnohdy se vyplatí nastudovat si nějakou tu teorii...

čuk	25.03.2010, 9:38:03

Buď vítána na saspi (těšíme se na tvé reakce na komenty) Druhá sloka by nemusela být, trochu vadí. Báseň je složena spíš z konstatování než z obrazů, spíš komentuje určitý stav. Vyskytují se spíš abstrakce, nebarevná slova a změny. Sen opuštěn, Ona spěje k depresi a sebevraždě...? Báseň drhe (je dáno i výběrem slov, vazeb, někdy konstruovaných: čtvrtý řádek předposlední sloky, použitím víceslabičných pojmů v rýmu), je kostrbatá smyslem i zvukem. Připomíná zabstraktnělou baladu (i s její místní naivitou). Musí se číst spíš suše výkladově než radovat se z pohledů kreslených metaforami. Trochu patetická a zdá se mi i dost studená a šedá. Rým není nijak zvláštní, hodně gramatický, láska - páska už je úplně profláklé. objetí?