» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Múzy přejí těm, kteří je prohánějí po lesích, lukách a kopcích. Ne těm, co na ně čekají se založenýma rukama."

Gandalf

počet přístupů: 2141468

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303520 komentářů :: on-line: 11 ::

:: Až budu dědečkem ::

Bos Mutus	publikováno: 03.04.2010, 9:37

Archivní práce, původně slohovka snad ještě z primy.


	Až budu dědečkem, nebudu (pevně doufám) zároveň babičkou. To zní poměrně logicky. Těším se až opustím zaměstnání a budu si užívat penze. Při pomyšlení, že se tak stane za dlouhých padesát jedna let, mi není příliš do zpěvu. Budu to však muset nějak přetrpět. Nakonec to ale stejně přijde. Budu mít umělé zuby a další výhody. Rozhodně se do důchodu těším. Mé bydliště se bude nacházet nejspíš v mých rodných Šilheřovicích. Každé ráno se posadím do křesla a rozevřu noviny. Nenechám se rušit kolem pobíhajícími vnoučaty, ani svou věčně brumlající manželkou. Na čtení si vezmu brýle. Budu při tom nahlas předčítat, aby se také vnoučata něčemu přiučila a aby měla přehled. Politika a ekonomika bude pro ně hlavní prioritou. Po této činnosti zapnu rádio, nejlépe Český rozhlas Radiožurnál na frekvenci 101,4 fm. Budu pozorně naslouchat diskusím a napomínat přitom ty, kteří budou rušit. Avšak, ozve li se z kuchyně hlas, mně známý už od svatby, poslušně půjdu vypomoci s obědem. Během strouhání brambor se budu pochopitelně dohadovat se svou manželkou (babičkou) o množství brambor, které mají být následně uvařené. Když zjistím, že jí došly argumenty a ona jen mávne rukou, pochopím, že jsem vyhrál. V době, kdy se můj syn vrátí ze zaměstnání, budu obědvat. Až vkročí do místnosti, pozdravím jej a budu se ho vyptávat, jak se mu dařilo v práci. Posléze ho začnu informovati o událostech, které jsem se dozvěděl z rádia. On jen bude přikyvovat, protože bude vědět, že každá vyvolaná rozepře se mnou je pro něj předem prohraná. V podvečer opět usednu do křesla a budu vzpomínat na mládí, když jsem býval zdravý, nohy mi sloužily, vlasy byly černé a čelo bez vrásek. Pohlédnu na svou „starou“ a uvědomím si, že i také na ní se podepsal zub času. Vzpomenu na chvíle s ní strávené a na první setkání. Až ke mně bude jedno z vnoučat pravit: „Dědečku na co myslíš?“ Odpovím zcela upřímně, že na nic. Poté, bude-li mít klučina zájem, mu budu vypravovati, jak to vše chodilo za mých časů. Budou se mi klepat ruce a hlas bude selhávat. Doufám, že nebudu vnoučata svým líčením nudit. Zmíním se jim také o tom, kterak já jsem kdysi seděl na jejich místě a můj dědeček mi vypravoval o svém dětství, o první republice, o válce a o éře komunismu. Až se vnoučata uchýlí do svých postýlek, pustím si rádio nebo televizi. Budu sledovat filmy, které jsem viděl nespočetněkrát. Filmy pro pamětníky, černobílé, nejlépe s Vlastou Burianem nebo Jaroslavem Marvanem. Budou-li je tedy dávat v televizi. Potom i já se uchystám ke spánku a za hlasitého chrápání se snad dočkám dalšího rána. Tak takhle bych si představoval období důchodu. Doufám, že se toho ve zdraví dožiju. Nerad bych, aby mi život ve čtrnácti letech vzal neukázněný řidič, nebo ocelový podvozek tramvaje. Nebudu však pesimistou a raději budu na sebe dávat pozor. Život je totiž jenom jeden. Smrt je však mnohem všestrannější než život, každý umírá, ale ne každý žije. (Poslední věta není z mé hlavy.)


celkové hodnocení autora: 98.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 28		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Lara	29.04.2010, 21:54:58

Líbí se mi tohle zamyšlení. Vtahuje to člověka do nostalgie, snad minulosti, snad budoucnosti. :)

Adriana Bártová	07.04.2010, 12:29:07

Líbí se mi nadhled s jakým je dílo pojato, ani náznak pesimismu, který staré lidi provází, to je prima, každý by se měl na život dívat veselýma očima a hledat v něm příjemné stránky, protože bolesti a trápení je v něm habaděj. Dávám za jedna, přijde mi to logické, protože i zpracování je velmi příjemné a lehce čtivé. Příjemný den


ze dne 13.04.2010, 11:08:31
Bos Mutus: Děkuji za milý komentář.

Wojciech	03.04.2010, 11:01:31

Honzíku, jsem hrdý na to, že Tě (snad) mohu zvát svým přítelem... Doufám, že si i jako staří kmeti najdeme čas si spolu posedět a zavzpomínat na mládí... Sešli bychom se na nějaké neutrální půdě, nejlépe v Obecním domě v Ludgeřovicích, dali si steak s hranolky, navzájem se pochlubili fotkami vnoučat a stížnostmi na své drahé polovičky... To bych si moc přál. Tak snad jednou... :-)


ze dne 05.04.2010, 23:22:23
Bos Mutus: Určitě k tomu jednou dojde:) - pokud tam ta hospoda ještě bude. Snad se potkáme i někdy předtím. Mimochodem, to "snad" je tam opravdu zbytečně. Já jsem Tě (ve svém nitru) nazval svým přítelem už dávno... k problematice nazývání někoho přítelem viz Jan 15:15. :)

Šíma	03.04.2010, 10:18:19

Mi se textík líbil a připadal mi trefný, přestože to neznamená, že nemohl být ještě lepší (vychytanější), ale i tak jsem dal Jedničku. Já bych chtěl zůstat pořád mladým, ale dobře vím, že to nejde... Kdo ví, kdo z nás se dožije toho, že bude dědečkem (nebo babičkou). Moudrost prý přichází s věkem, být tak mladý a moudrý, jo, jo... ;-)


ze dne 05.04.2010, 23:30:26
Bos Mutus: Děkuji - dnes bych jej napsal jinak, méně optimisticky.

čuk	03.04.2010, 9:36:24

Máš docela realistické představy, neb v mládí nevíš, kam až to v důchodu můžeš dopracovat. Vtipně psáno ( když realismus bys mohl víc vybarvit, například pohovořit o trestech, které ti ukládají lékaři i vlastní m,anželka). Docela mi to někoho připomíná: to co bych říkal vnoučkum, bych křičel na špatně slyšící manželku. A taky jsi zapomněl, že až budeš v 70 létech v důchodu, budeš mít zastaralý počítač a marně v něm budeš hledat server Saspi.


ze dne 06.04.2010, 6:03:38
čuk: KLidně mi tykej. Já tady tykám všenm a hodně lidí mi tyká. Je to v pořádku.


ze dne 05.04.2010, 23:53:08
Bos Mutus: Promiňte, že Vám tykám. Teprve teď jsem se podíval na Váš profil.


ze dne 05.04.2010, 23:29:26
Bos Mutus: Díky, máš pravdu v tom, že mé stáří bude asi vypadat jinak... žiji počítači, virtuálním světem, nošením riflí a rádio si zapnu jen občas. Sám můj dědeček (kterým jsem se zde silně inspiroval) mi předpověděl, že má staroba bude úplně na jiné bázi než ta jeho. Snad proto, že jsem nevzal v úvahu pokrok lidstva v medicíně, technice a jiných oborech.