obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2141468 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303520 komentářů :: on-line: 11 ::
obr

:: 1. Kapitola- Arestei ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Arestei
 autor Dagobert publikováno: 26.03.2010, 13:08  
Zdravim, tohle by měl být pokus o moje, spíše soukromé a pro potěšení dílo, které by snad v budoucnu mohlo být delší než 10 stran :D Jsem zvědavej, co mi na to řeknete :)
 

Byl deštivý den, stejný, jako těch posledních čtrnáct. V níže položených oblastech už bylo plno vody z vylitých řek a města jako Skar to poznamenalo zvýšeným počtem žebráků a chudáků, kteří se sem nahrnuli v očekávání almužny. I mě se někteří pokoušeli přemluvit, zdali bych nebyl tak hodný a nedal jim měďák. Vskutku bych tak hodný nebyl, ba naopak ty, kteří byli moc vlezlí nebo se pokoušeli mé ochotě trochu napomoci, jsem nechal ležet na místě mrtvé nebo s přeráženými prsty. Nebudu se přece obtěžovat s voláním strážníků, když se o to umím postarat tak dovedně sám.
Už jsem byl u bran Hradu, když tu mě zastavil gardista a ptal se mě na povolení. MĚ! Pomalu jsem si sundal kápi a nechal ho chvíli přemýšlet a vzpomínat. Asi byl nový, ale tak nový, aby mě neznal, být nemohl, dal jsem mu tedy šanci. Naštěstí byl dost bystrý na to, aby mě pustil, i když nechápavý obličej mu na tváři zůstal. Prošel jsem až do čekací místnosti. Tam také stáli gardisti, ale na ty už bych si neozbrojený netroufl ani já, a tak jsem musel počkat, až si mě někdo z dvořanů všimne a zavolá krále. Netrvalo to ale tak dlouho, a už za půl hodiny si mě zavolal prostřednictvím jeho komorního Alfréda.
Nynější král Hurin si získal respekt celého království, včetně mě. Přestěhoval hlavní město z Brálu sem do Skaru, preferoval totiž hrad před palácem, čímž dával jasně najevo, že je praktický a silný vůdce, žádný zženštilý kuřbuřt jako ti před ním. Hurin si získal vládu nad královstvím Velkým převratem před patnácti lety a říše, která byla kdysi zničená, plná špatností a korupce, se změnila v prosperující zem, plnou špatností a korupce jen na nižších úrovních společnosti. Té špatnosti se podle mého nejde zbavit, Hurin můj názor asi sdílí a proto bez problémů provozuje nevěstince a agenty, jako jsem já a moji kumpáni. Jsme bezúhonní (stejně jako ty šlapky…), bohatí a arogantní. Ostatní, vyjma elitních gardistů a krále, nám jsou přibližně po kotníky. Taková situace nám většinou vyhovuje. Nevyhovuje pouze v případech, jako je tento, když si nás král pozve na osobní schůzku. Normálně, když chce jen zatočit s nějakou partou sviní, pošle za námi kurýra s rozkazy. Když jde o něco vážnějšího, třeba popravu nepohodlných osob, pozve nás do nějakého fajnovějšího podniku, kde nám to oznámí nějaký dvořan. Když si nás ale pozve až do hradu, znamená to, že jdeme řešit něco mooc důležitýho daleko za hranice města. Takže konec s blahobytem a klidným životem ve Skaru…
Dorazil jsem do královského sálu, kde už na mě král čekal. Upřeně na mě hleděl. Uvědomil jsem si, že to je čest, stát před králem a poklekl jsem.
„Je příjemné vidět někoho, jako jsi ty, klečet Aresteji,“ pronesl s úsměvem král a pokynul mi, abych vstal. Beze slova jsem tak učinil a pokusil se hledět králi do očí, jeho pohled jsem však nevydržel moc dlouho a ucuknul jsem, jako ta děvečka včera v hospodě…ale to je jiný příběh. Král na mě ještě chvíli hleděl, aby se ujistil, že jsem dost oddaný služebník a začal: „Věříš v magii Aresteji?“ To jsou debilní dotazy Hurine, chtěl jsem odpovědět, ale nechal jsem si to pro sebe.
„Nevěřím, sice mi o ní vyprávěla babička, ale ta mi vyprávěla i o vodnících a vlkodlacích,“ odvětil jsem a lehkým úsměvem naznačil, co si o magii myslím.
„Já taky ne, ale zprávy ze severních hranic mě trochu vyvádí z míry, a že mě z míry nevyvede ledacos, sám to víš asi nejlíp ne? Je tam nějaká banda rebelantů, kteří si myslí, že staří králové byli lepší, než já. Myslet si můžou, co chtějí, ale nesmějí to vyjadřovat činy, což dělali posledních několik měsíců. Poslal jsem tam jednotku o pěti tisících mužích. To, že to ti kreténi zvorali, s tím bych se bejval smířil! Ale že se nevrátil ani jeden, když proti nim stálo pár stovek sedláků a prý jeden mág!“ Náhlá změna nálady, doprovázená rozhořčenými gesty a pohledy mě donutila sklopit hlavu a jen v němém očekávání a strachem stáhlými půlkami sledovat, co přijde dál.
„Chci po tobě, abys se svými muži zabil toho mága, nebo ještě lépe, když tedy nevěříš v magii, zjisti, co se stalo s mými muži, co se stalo s povstalci a nakonec jejich vůdce nějak poprav, rozutečou se pak sami. Určitě si s tím nějak poradíš, spoléhám na tebe jako na nikoho, a ty to víš.“ Uvědomil jsem si, kdo jsem a jak se vlastně normálně chovám, zvedl jsem hlavu a jednoduše jsem se zeptal: „A dostanu aspoň něco na cestu?“ Královi se očividně změna mého postoje k věci zalíbila a podal mi svitek s královskou pečetí. Běžný glejt, udělující jeho majiteli, tedy mě, neomezenou svobodu, nesmím snad jen zabít krále nebo jeho elitní vojáky. Pokynul mi rukou, že už můžu jít, poděkoval jsem a schůzka byla u konce. Cestou ven mi ještě Alfréd dal, jak sám říká „pár listin na dlouhý večer“. Byl to stoh papírů obsahující informace o místě zásahu, o rebelech a mágovi, o tom, kdy mám vyrazit a kudy bude nejlepší cestovat a jaká bude odměna. Zároveň jsem dostal i měšec peněz a pro všechny případy ještě listinu, dávající za povinnost každému šlechtici, aby mě a mé muže štědře hostil. Nakonec to s tím blahobytem nebude tak špatný, jen budu mít zase otlačenou prdel, na koni jsem neseděl ani nepamatuju…


 celkové hodnocení autora: 89.4 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 15 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 38 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Lišče 02.07.2010, 19:46:43 Odpovědět 
   Zdravím,
tak hned úvodní slova, mě mále přinutila přestat číst. Začít vyprávění slovy:

Byl deštivý den...

Je snad to nejhorší co se dá udělat, připomíná to téma na slohovku do školy. První věta je často brána za něco, co by mělo čtenáře navnadit a přitáhnout k textu. Já za to považuju spíše první odstavec knihy, ale zaáleží i na té první větě v něm, to je fakt.

V té první větě, by mohlo být více síly, atmosféry. Vtáhnutí do dané situace. Nejen strohé oznámení, které působí mimo jiné značně klišoidně a nezáživně.

Jen abych nekritizoval tak příklady, jak by s to dalo pojmout a přitom zachovat to cos chtěl říci.

[b](Příklad)[/b] Již čtrnáctý den neustále pršelo. Rozvodněné řeky zaplavovaly vesnice, osady, lesy i polnosti. Kraj tonul pod přívalem vod, mnoho obyvatel se ocitlo bez přístřeší a stahovali se do měst, která byla výše položená a povodně se jim zatím vyhýbaly. Jedním z nich bylo i královské město Skar.
(Konec odstavce a pokračování vstupem myšlenek, vyprávění tvého hrdiny novým odstavcem.)

Takto nějak by se dal pojmout vstup do tvého příběhu. Ční z toho mnohem více atmosféry i úzkosti a pro mě jako čtenáře to je zajímavější a lákavější, než strohé oznámení, že někde čtrnáct dní prší a vylily se řeky. To je vhodné do novinových titulků, ale ne do povídkového vyprávění.

Ostatní ti již vše tak nějak řekli, takže heslovitě ještě ode mně:
1.) Chce si to hlídat výrazové prostředky a používat výrazy patřičné k danému dění.
Asi nikdo a zvlášť král by nenazval 5000 mužů jednotkou, ale vojskem. To jen pro příklad.
2.) Nelogičnosti
Jako třeba pokleknutí hrdiny před králem,bez nějakých větších spojitostí vypadá jako pěkný nesmysl. Musíš k tomu dát vedlejší větu, doplnění nějaké informace, která zavdá důvod pro jeho přístup ke králi takovýmto způsobem a následnou královu reakci, na jeho klečení.
3.) Přehlednost textu
Zkus si projít, jak se mají členit odstavce, přímá řeč atd. Zatím máš takovou dost nepřehlednou formu vzhledu textu, což výrazně stěžuje čtení a některé čtenáře to odradí.
4.) Samostatnost úryvku
Ať už čtenáři předložíš, kteroukoliv čst příběhu a je jedno zda novely, či románu, nebo krátké povídky, vždy ta část sama o sobě musí svým způsobem nosná. Nikdy neprozradí vše, k tomu je třeba znalosti celého příběhu, ale to kam čtenář nahlédne prostě musí vypadat tak, aby měl čtenář chuť číst i ten zbytek a ne, abyho to otrávilo tím, co před sebou měl.

Toť z mé strany vše, snaha je vidět, ale ještě je třeba to vypilovat. zatím tvůj písemný projev zní příliš kostrbatě a čte se dost ztěžka a to co v něm je vobrazeno je trháno nesmysly. Je mi líto.

Hlavu vzhůru a piš dál. :)
 Kaunaz Isa 30.03.2010, 17:02:03 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Kaunaz Isa ze dne 29.03.2010, 23:46:24

   Nezačnu reagovat podle bodů, ale záhy se k nim dostanu. Nejprve bych měl vysvětlit, že je v tomto bodě jedno, zamýšlíš-li napsat povídku rozdělenou do kapitol nebo román. Musíš mít určitou představu o tom, jak bude celek vypadat. Psát bez plánu jednu krátkou povídku není zase takový problém (častým opravováním té povídky nakonec docílíš kýženého výsledku), ale s delší text je velmi obtížný na zvládnutí všech důležitých aspektů. Proto je lepší nejprve celou věc sepsat, než ji vložíš na saspi. Jistě, nevydané části pak můžeš dál upravovat, ale v okamžiku, kdy předstupuješ před čtenáře byť s prvním dílem svého díla, musíš nutně mít zpracovaný i ten zbytek. Není to jenom o tom napsat a hodit sem, potom napsat další díl a zase vložit k publikaci. Stavíš-li dům, nejprve musíš mít plány. Je celkem jedno, jestli nakonec změníš barvu oken nebo jestli někam přidáš dveře během stavby. Fakt, že se v další kapitole dozvím víc, je jasný, kdybych se víc nedozvěděl, kapitola tím ztratí smysl. Zkus třeba (jestli zamýšlíš opravdu delší povídku) být aspoň dvě kapitoly před čtenářem, tedy měj napsané dvě kapitoly, zatímco jsi jednu vložil.

A teď k Tvým odpovědím v bodech:

1.Dejme tomu, že všichni, kteří přišli o svůj majetek, napadlo žebrat v nejbližším městě.

2.Celá ta událost s gardistou je divná. Přijdeš před něj, čekáš, až Tě pozná a pustí dovnitř? Jestli je Arestei opravdu tak sebejistý, bude se spíš dožadovat vstupu a pohoršovat nad tím, že ho gardista nepoznal. Lidé jako on přece neztrácí čas s lidmi, kteří si je nedovedou vybavit, ne, oni tyto lidi poučí takovým způsobem, aby se nic podobného už neopakovalo.

3.Nedostatek popisu mi nevadí, ovšem je mi záhadou, jak se dostal až do jakési čekací místnosti, aniž by si ho někdo všimnul (a pak ho rovnou ohlásil králi). Takhle to vypadá, že mezi bránou a onou čekací místností je jen nějaký neobydlený prostor.

4.Ta namyšlenost viz bod 2. Jsem-li tak vážený a sebejistý, očekávám, že mne všichni hned poznají a budou dělat to, co se od nich očekává. Jestli se tak nestane, opravdu namyšlený člověk jim dá řádnou lekci, jak se chovat. Co když se čtenář bude ptát, kam se poděla hrdinova výzbroj, případně proč žádnou neměl? Takové věci jen ruší ve čtení. Jestli Ti jde především o děj, musíš nejprve udělat vše pro to, abychom se na děj mohli soustředit.

5.Tady jsme se, hádám, shodli.

6.Spíš přemýšlím nad tím, proč si platí arogantní agenty, kteří se nechávají vidět. Vypadá to potom, že král zemi vládne skrze strach. I když s tím bych teoreticky problém neviděl.

7.Řekl bych, že to vypadá, jako kdyby krále nepovažoval za osobu nad sebou, spíš sobě rovného. Otázkou pak je, zdali by král podobné chování opravdu snesl a toleroval. Možná, kdyby Arestei nepoklekl vůbec (přece jenom člověk jako on na to není zvyklý), ale jen krátce sklonil hlavu (a to hned, bez rozmyslu), bylo by to lepší.

8.Nejde o to, jak se rozepíšeš o tom konfliktu, ale musíš tam zmínit některé důležité věci. Takhle to opravdu vypadá hodně kostrbatě. Víš, i zdánlivě nepodstatné věci jsou v povídce důležité.

9.Král mávnul rukou nad ztrátou tolika mužů. Z toho, co říká, vyznívá, že je mu to úplně jedno. Možná je mu jedno, že zemřelo takové množství lidí, ale pět tisíc vojáků by chybělo každému veliteli. Lidí je vždy omezený počet. Navíc, jestli nepočítal s tím, že se jeho armádě podaří rebely porazit, proč je tam vůbec posílal? Mohl si rovnou zavolat Aresteie, ne?

10.Jenom říkám, že těch spisů je moc. Dej mu mapu a informace o krajině. Ale to množství informací, o kterém píšeš, naznačuje, že Arestei není moc schopný. Lidé jako Arestei většinou volí vlastní cesty a prostředky jak se dostat k cíli. A krále očividně zajímá pouze cíl, ne?


Samotný děj není nic. Příběh se skládá z více vrstev a dějová linka je vždy omotaná zdánlivě zbytečným povídáním. Jenomže tím se dotváří atmosféra a o kvůli tomu si příběhy čteme. Napsat něco ve stylu „Přišel, viděl, zabil, šel zase pryč“ nemá smysl. Je úplně jedno, že píšeš lehčí literaturu. Princip je v tom, že každý příběh se před čtenářem rozvíjí bez potíží. Jestli někde něco drhne, jen to ničí celé kouzlo příběhu. Nejde o to psát originálně, na tom to nestojí. Jde o čtivost.

Každý na to má pochopitelně vlastní názor. Jenže na základních principech kvalitního dílka se doufám shodneme všichni.

Ať se daří při psaní.
 ze dne 31.03.2010, 0:04:32  
   Dagobert: PS:
Ještě jedna věc mě zajímá. To se Vám na té krátké ukázce vůůbec nic nelíbilo? Nechci si tím říkat o pochvalu, ale protože vypadáte, že tomu rozumíte, rád bych věděl, co jsem také udělal (pokud něco) dobře. Rád bych totiž věděl, na čem jsem, na čem mám stavět své zlepšení.
Děkuji :)
 ze dne 30.03.2010, 23:15:07  
   Dagobert: O formálních nedostatcích jsem již byl obeznámen, vím o nich a budu se snažit, aby se zde příště neobjevily. Dlouhé věty... také jsem o nich přemýšlel a pevně jsem věřil, že až tak dlouhé nejsou :D (mám k tomu sklony a vím o tom).

Vzácnost pergamenu určitě stojí za úvahu a asi by to bylo hodné změny...jinak ten itenerář, Arestei vskutku není kdovíjaký koumák a už určitě ne vzdělanec a informace o území, jak se tam dostat (mapy také tehdá nebyly běžná ani levná záležitost).

Co se týče Aresteje. Určitě si o sobě zatím víc myslí (podstata namyšleného člověka). Nicméně jeho charakter v hlavě myslím mám a nějakých činů se určitě dočkáš později (jeho příběh, jak se z něho stalo to, co z něj je také). Je to zkrátka první kapitola, moc jsem toho o něm ješte neprozradil.

Rady si však beru k srdci a pokusím se je zapracovat do dalších kapitol (té druhé se to netýká, ta už je poslaná, ale třetí zkusim pročíst a popřípadě předělat).
Děkuji za komentář ;-)
 ze dne 30.03.2010, 21:17:43  
   Ekyelka: Trochu jodida doplním (neboť vytáhl to nejdůležitější za mne): příliš dlouhé věty. Nudí při čtení a ničí atmosféru, protože se čtenář musí soustředit na jejich délku a obsah jde stranou.
Přímá řeč se dává na nový řádek.
Za trojtečkou se také dává mezera, i když pokračuje stále ta samá věta - je to interpunkční znak jako kterýkoliv jiný.
"Spisy" mne pobavily - člověk na špinavou práci že pojede podle itineráře, o kterém vědí minimálně další dvě osoby? Come on, "lehká fantasy" přeci neznamená "pro pitomce". Arestei jede vyšetřovat, ne na dovolenou! Logicky se mu bude hodit trocha inkognita, stínu a skrytého cestování - a pokud jsi zamýšlel pod "spisy" schovat výraz "informace o prostředí", mohl jsi použít některého z gardistů, kteří z oblasti pocházejí a podali by Aresteiovi ústně ty nejdůležitější informace. Pergamen je totiž příliš drahý, než aby se jím takhle plýtvalo - a to platí v historii i ve fantasy.

Arestei jako arogantní nebezpečný tvor? Spíš něco, co si myslí, že je nebezpečné a arogantní, tlučhuba. Chceš-li drsňáka postavu, ať víc jedná a míň žvaní.
Opět jsme u přípravy - text na mne působí, že sám netušíš, jaký charakter Arestei má. Jedno, dvě slova na popis charakteru nestačí; musíš mít promyšleno, proč je takový, co mu dává tu sílu, právo a možnost se chovat arogantně, zda šermířské umění, původ, vykonané skutky, králova benevolence.
Všimni si u Prattchetta, Morressyho, Asprina - jejich postavy jsou různorodé, ale vždy promyšlené, s pevně danými charaktery. Rozeznáš jednotlivé postavy podle toho, jak se chovají, přemýšlejí, jednají, a to nemusí v textu zaznít jejich jméno. Chce to víc přemýšlet a víc číst.
 Kaunaz Isa 29.03.2010, 23:46:24 Odpovědět 
   Ahoj.
Nebudu zdržovat a přejdu rovnou k samotnému komentování, přičemž se pokusím být co nejstručnější:

Odkud ženou rozvodněné řeky žebráky a chudáky do měst? Povodně z lidí žebráky sice dělají, ale to je něco jiného.
Je divné, že když jsem nový gardista a neznám tvář hlavního hrdiny (který se podle mne nějak zbytečně snaží působit důležitě, což je ovšem pouze můj osobní dojem), tak ho po chvíli přece jen pustí dovnitř.
Nechápu rozdělení hradu. Brána, pak dlouho cosi a najednou jakási čekací místnost, kde se teprve objeví další stráže a nějací ti dvořané.
Proč by si chtěl hrdina troufat na gardisty, když je na hradě tak vítán? Taky mne napadá, proč se nenechal ohlásit a čekal tam, až si ho někdo všimne? A proč chodí neozbrojený? Nebo musel své zbraně odevzdat? A kde?
Věta „…říše, která byla kdysi zničená, plná špatností a korupce…“ nedává smysl. Velmi schopný a podle všeho praktický (koneckonců bývalý voják) král by jen těžko nechával patnáct let svou zem ve „špatnostech“ a korupci. Navíc, dovětek, že se jednalo o „korupci jen na nižších úrovních společnosti“ je podivný. Snad by se dalo napsat, že král ve velké míře omezil korupci nebo něco takového.
Proč král platí arogantní agenty?
Jestli si hlavní hrdina svého krále opravdu tak moc váží, projeví svou úctu okamžitě a nebude si těžce uvědomovat, co by měl udělat. Nemusí před ním třeba klekat, jestli je tak vysoce postavený a schopný. A v tom případě by byla jeho pokora vyjádřena jinak. Ale tohle působí, jako kdyby svým panovníkem spíš pohrdal.
Chybí mi tam zmínka, o jak velkou zemi se jedná. Protože jestli se na severních hranicích objeví nějaký pokus o rebelii, nejprve si s tím musí poradit nejbližší šlechta/místodržící/velitelé pevností a teprve když toto selže (nebo když se jedná o opravdu velkou rebelii), pak se sáhne po posilách podle všeho z hlavního města. Protože jsi však nezmínil nic o předešlých pokusech potlačit rebelské nálady, pak buď žádné pokusy nebyly (a král je šíleně neschopný), anebo se jedná o tak vzdálenou část země, že všechny zprávy o potížích přišly pozdě a potom by těch několik měsíců dávalo smysl.
Kdybys byl král, poslal bys někam tak velkou armádu a nikdo by se Ti nevrátil, nejspíš bys nad tím nemával rukou, ale bral to jako velmi vážný problém.
Závěrečná suma informací pro hlavního hrdinu je zbytečně přehnaná. Jednak spoustu věcí vědět nemohou (protože jinak by se při pokusu o potlačení vzpoury zachoval král jinak) a navíc, tak schopnému muži, jakým se Arestei zdá být, není třeba dávat podrobné pokyny.

Jak vidíš, dá se toho v textu najít opravdu hodně.
Příběh musí mít nějakou logiku (pokud nevysvětlíš, proč ji mít nemusí) a spousta věcí by měla dávat smysl. Všimni si, že autoři rádi některé informace ve svých povídkách či románech nezmiňují, ale počítají s nimi a děj je tak časově i jinak promyšlený. Nemusíš tedy rozepisovat podrobnosti o všem, tedy, ne do příběhu, ale měl bys o nich vědět (případně si vést poznámky).

Našel jsem i nějakou tu gramatickou chybu.

Pokud píšeš vyloženě sám pro sebe a nechceš se zlepšovat, prostě mne ignoruj. Ale věz, že tohle je literární server a autoři se zde snaží radit svým kolegům a pomáhat si v rozvoji svých dovedností. Co se týče mé autorské známky, po dlouhém uvažování jsem se rozhodl dát Ti trojku.

Jsem zvědavý, jak bude Tvůj příběh pokračovat (doufám, že ho máš minimálně v poznámkách promyšlený, protože začít zde publikovat text na pokračování bez nějaké vize je špatné).
Přeji Ti hodně štěstí při psaní.
 ze dne 30.03.2010, 15:18:42  
   Dagobert: Zdravím, děkuji, že sis dal tu práci a takhle zanalyzoval můj text :) Nicméně jsem toho názoru, že aby byla kritika přínosná, musí být i konstruktivní, napíšu ti proto, jak vidím výtky, které jsi popsal výše. Ješte než začnu musím ti sdělit ještě jednu věc a to jest, že většina tvých bodů vychází ze vzájemného nedorozumění, protože já nechci psát Tolkienovský román, ale spíše lehčí literaturu s fantasy literaturou, která je prostá UUH (Ultimate Undefeatable Hero), naopak v ní je vlastně normální člověk, který umí šermovat a relativně mu to páli. To jen na úvod. Prosím, dočti do konce, byl bych rád, kdybys mi odepsal :)
1) Odkud se berou žebráci? No ze zatopených oblastí (to jsem napsal), nevím úplně, co bylo podstatou tvé otázky. Rozumí se, že nevyrostli na poli, ale třeba z vesnic a měst ležící u řek nebo tak...
2) Správně jsi odhadl, že se Arestei snaží být důležitý, je totiž velice namyšlený a sebestředný, celá ta afra s gardistou je toho dokladem (nevím proto, pro se na to ptáš). Gardista se normálně zalekl Arestejova suverního vystupování.
3) Jak už mi vytkli jiní uživatelé saspi.cz, popisu je zde poskromnu a ano, chci to trochu vylepšit, nicméně, pokud jsi někdy viděl třeba Pražský hrad, lze si to domyslet, ale to je otázka osobního vkusu.
4) Opět ukázka namyšlenosti hlavní postavy (nezapomínej, že je kniha psána z první osoby!! Okolní svět srovnává se svými schopnostmi, možnostmi a vědomostmi). O ozbrojení jsem nic neříkal, nicméně to pro děj bylo nedůležité a bral jsem to, jako méně podstatnou informaci. Celé dílko je soustředěné hlavně na dějovou linii (jednodušší literatura).
5) Král je schopný a praktický, proto tak zemi alespoň částečně zbavil korupce (Kdysi se míňí před 15 lety, postupně se korupce zbavil, ale jak sama postava přiznává, nejde to úplně). Ano máš pravdu, ten citát je trochu neobratný.
6) Proč si platí arogantní agenty? No protože jsou dobří, nebojí se řešit jakkoli morálně neobhajitelné problémy. Mimo to, Arestei je jeden z mnoha agentů.
7) Jestli to na tebe tak působí, asi moje chyba. Arestei je prostě tak sebestředný, že si tyto věci uvědomuje až později. K tomu poklekání, i nejbližší královi lidé (někdy i rodina) před králem pokleká, nevidím v tom jakoukoli nepřesnost.
8) Jak už jsem napsal výše, nechtěl jsem psát rozsáhlý román, ale povídku (což jsi nemohl vědět, proto to uvádím na pravou míru). Ale i kdyby: Je totiž jedno tajemství, které určitě znáš, jenom sis to možná neuvědomil, bude i více kapitol :) osobně nejsem zastáncem toho, aby autor na začátku všechno napsal a čtenář všechno věděl, všechno důležité určitě dorazí. K postupu proti rebelii, opět: Nepovažoval jsem za důležité, abych tam podrobně rozebíral minulost severního konfliktu (to bych udělal v románu...možná).
9) On nad tím mávl rukou? Jen zvolil jinou strategii, poslal tam Aresteje :)
10) James Bond snad nedostával podrobné informace o místě, kde měl zasahovat? Arestei není intelektuál ani geograf, potřebuje vďět nějaké informace a proč by si je sháněl složitě, když mu je může dát král? Dal to minimum (zejmna drbů), kter měl...

Věz, že spustu podrobností jsem vskutku vynechal, protože jdu hlavně po ději a po postavě Aresteje. Ale samozřejmě, 1. kapitola nebývá poslední a mnoho informací se ještě dozvíš (pokud budeš mít náladu si to číst :))

Gramatika není moje nejsilnější stránka, snažím se to vylepšit jak to jen jde :)

Samozřejmě vím, že si zde autoři pomáhají pomocí kritik svých děl, ale jak jsem již psal, dávám přednost debatě, protože mi to přijde rozumnější. Proto uvítám, když mi odepíšeš, abych své teorie rozbořil nebo změnil :)

Ještě na závěr: Myslím, že komentáře pode mnou mají stejný názor, jako ty, ale brali v úvahu, že se nejedná o román a že se jedná pouze o 1. kapitolu (Kaileen) "...ale je to jenom první kapitola, situace je nastíněná dobře a není důvod se v tom víc štrachat."). Je to samozřejmě o vkusu.

Děkuji za komentář a těším se na odpověď :)
 chris ONNE 29.03.2010, 9:20:46 Odpovědět 
   Zdravím! Mě osobně vůbec nevadí, že jsi nepopsal hlavního hrdinu. Ono nikdy není na škodu, když čtenář zapojí svojí fantazii. Navíc je tak Arestei záhadnější a to by mělo být ku prospěchu. Je dobře, že děj dáváš na první místo. Moc popisu škodí a navíc neuvěřitelně zpomaluje dějový spád. V tomto případě byl docela povedený!
Zatím jsme se toho moc nedozvěděli, přece jenom, máme za sebou prvotní oťukávání, přesto se mi to líbilo!
Též se mi líbí nastíněný charakter hlavního hrdiny. Není to žádný Mirek Dušín (nic proti němu!), který bojuje jen se zloduchy, ale muž, který se živí plnění příkazů, ať už jsou jakékoli.
Jsem docela zvědavý, jak se bude příběh dál ubírat. Uvidíme.
Myslím, že není co řešit, dávám jedničku a hodně štěstí v další tvorbě!!

Chris

P.S. „… To, že to ti kreténi zvorali…“ Je to možná silný výraz, ale když vezmeme v potaz, že pět tisíc pěších nedokázalo rozprášit několik stovek sedláků a údajného mága, není se mu co divit… to jen tak na okraj
 ze dne 29.03.2010, 15:05:45  
   Dagobert: Děkuji za komentář :)
K těm "kreténům". On je Hůrin, ale to nemůžete vědět, původem voják, který se dostal k moci skrze armádu a později provedl převrat. Nemá proto ke sprosté mluvě daleko.
Za hodnocení Aresteje děkuji, přesně o to jsem se snažil :D
Doufám, že další kapitoly nezklamou ;)
 Kaileen 26.03.2010, 18:37:46 Odpovědět 
   Jako příběh to není špatné, sice trochu překotné, ale je to jenom první kapitola, situace je nastíněná dobře a není důvod se v tom víc štrachat.

Chyběl mi tam jakýkoliv popis čehokoliv, taky se mi nezdá, že by král vyslovil něco jako: "... kreténi zvorali..." a pro lepší přehlednost bych ten poslední odstavec rozdělila, mluví tam dvě postavy (přímá řeč každé osoby by měla mít svůj řádek), přičemž to ale vypadá, jako by mluvila jenom jedna.
 ze dne 26.03.2010, 20:22:05  
   Dagobert: Jak už jsem psal k lottymu, popis se pokusím zlepšit a po formální stránce....nevim, proč jsem tam ty přímé řeči udělal tak, jak jsem udělal, když o kousek výš jsem je udělal na vlastní řádek... :D
Děkuji za komentář :)
 lotty 26.03.2010, 18:14:37 Odpovědět 
   Ahoj,
tenhle úryvek jsem přečetla jedním dechem. Ovšem hrdina mi trochu připomněl Van Helsinga :) Chybí mi tam popis, jak hrdina vypadá, trošku detailněji než muž v kápi, kterého si mám nejspíš představit, jako svalnatější typ člověka, který "loví zmetky".
To by bylo tak k příběhu.
Teď ti musím říct, že se to vskutku dobře četlo. Mimochodem by mě zajímalo, jak jsi došel k názvu města Skar, neboť Skar je i jedním z mých hrdinů, ovšem to mi nevadí, ale měnit to rozhodně nehodlám.
Přidávám do oblíbených, hodnotím jedničkou :)
* nejen kvůli Skaru ;)
 ze dne 26.03.2010, 20:19:50  
   Dagobert: Když o tom tak mluvíš tak ano :D Prakticky vzato by to mohlo být něco podobného s tím rozdílem, že Arestei neloví jen zmetky (což Van Helsing dělal), ale i dobrý lidi (třeba žebráky nebo lidi, kteří sic byli hodní, tak se zkrátka nehodili králi...). S tím popisem souhlasím, vím, že to není moje silná stránka a pokusím se to v příští kapitole vylepšit (ale popis určo nebude nikdy dominantní :D sázím na dějovou linii).
Na Skar jsem přišel náhodou, nic originálního to pravděpodobně není, je to více méně pracovní verze, jméno kohokoli (krom Aresteje) se může měnit :)
Děkuji za komentář
 čuk 26.03.2010, 13:07:31 Odpovědět 
   Trochu drsný hrdina nevadí, naopak. Příběh začíná slibně, je psán dost kultivovaně. Ovšem celková úroveň království i jeho prominentů mi něco připomíná.
 ze dne 26.03.2010, 20:16:46  
   Dagobert: Zdravím, děkuji za publikaci.
Jinak, je dost možné, že Vám to něco připomíná, ani v tom nemusí z mé strany záměr, v tomto žánru se toho napsalo hodně. Ještě jednou děkuji
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Pan Koubnik
zdenek369
Válka Bezejména...
Sardaukar
Druhý příchod 2...
Šupák
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr