obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Manželství je památka na lásku."
H. Rowland
obr
obr počet přístupů: 2915542 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5772 autorů a 391753 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Příběh X. Zahradní ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Deník Psychopata
 autor Gilbert Cunninghamm publikováno: 26.03.2010, 12:42  
 

Byl to krásný den, ale obyčejný jako každý jiný. Stromy svítily, ptáci se kývali ve větru a slunce štěbetalo.
Vilém seděl na zahrádce a popíjel zcela nepatrné množství jablkového džusu, které si nedopatřením zakoupil v místní trafice, a ačkoli toho později litoval, tekutina byla kupodivu vskutku valné a výborné chuti.
Sedíc na své nově natřené lavičce z dubových prken, odpočíval a dával si pauzu. Normálně na zahrádce byla spousta práce, ale nyní, když musel válčit s nájezdy minipískomilů a obrovských vos, nezbylo mu nic jiného, než posedávat a čekat na odvetný útok.
Tentokrát však mělo být vše jinak. A když už se objeví tato věta, předznamenává jisté okolnosti, které nebude radno zanedbat.
Inu, toho dne na zahrádku zamířil ještě někdo. Byl to jeden pán, kterého by nikdo nikdy na zahrádce neočekával, ba ani sám Vilém, protože žádné dluhy vůči němu neměl.
Když se pan byrokrat zjevil za vrátky, vypadal jako Vilémova manželka Jarka. „Čau kotě!“ zvolala Vilda. Jeho manželka se zatvářila poněkud rozpačitě, ale ke konsternovaní to mělo poměrně daleko (asi byla zvyklá na spoustu věcí).
Paní vypadala úplně obyčejně. Na hlavě měla slušivý parník, po boku ji hopsala malá dýně a oblečena byla v halenu s žlutými knoflíky. Ve všech těchto věcech se shodovala s Vilémovou představou o jeho vlastní ženě, avšak přeci jen tady stále byl jistý element, kterého se nedokázal zbavit.
„Dobrý den, přeji pane Viléme Bystrohousko, jakpak se vám daří? Upřímně doufám, že ne moc dobře. Přišel jsem Vám totiž oznámit jednu velice nemilou, příjemnou novinu. (Tedy alespoň pro mne).“
„Tak spusťte! Už se nemohu dočkat.“
„Ano! Přesně tak, dočkat! Takže, jelikož jste dlouho plátcem na úřadu VVD dovolujeme si vám zabavit v náš prospěch tuto zahrádku, protože jakožto správný platič máte právo odevzdat do rukou našeho úřadu jednou ročně nějaký svůj majetek, a to ve prospěch nejen své osobní radosti, ale také ve prospěch celé potutelné společnosti VVD.“ Pravila jeho žena a usmála se.
„Tak to by ale nešlo. Prosím vás, mohla by jste mi vysvětlit, kdo jste a kde jste přišel na to, že jsem platičem VDV?“
„VVD! Od VDV se náš úřad distancuje. Jsem Alexandr Utopímtýnu, pocházím z Maďarska, ale na to nehleďte, nyní pouze hleďte mi odevzdat všechny potřebné lejstra a smlouvy k umožnění okupování tohoto pozemku.“
„Ach bože, Sašo, nemluvte tak úředně. To máte z té práce pro stát a pro vládu. Tak tedy Velmi Vysoké Daně? Ach, ano, už si vzpomínám, zadával jsem trvalý příkaz, ale co se dá dělat, nemohu opustit tyto vody, dokud nepochytám všechny všudypřítomné minipískomily a vosy.“
„To nás nezajímá.“ Řekla opět Alexandr, a za zády se jí objevil pískomil.
„Otočte se, slečnopáne.“ Stihl ještě zahlásit Vilém.
V následujících chvílích se dělo něco neuvěřitelného. Pískomil Alexandra nevyděsil. Tím pádem se Saša v šoku dostal na blízkou Vilémovu zcela bezvýznamnou višeň. Pískomil vesele pískal pod stromem a zákeřně pobíhal z nory do nory, aby tak přivedl Sašu k šílenství.
„Proradní hlodavci!“ zaklel Alexej.
„Myslím, že ano, myslím, že to byli právě oni, ti proradní hlodavci, kteří vás přiměli ke krádeži mé zahrádky, vy úřednická… hlodavče!“

Smutný Vilém se odporoučel domů sklíčen představou, že už nikdy neuvidí svůj kouzelný pozemek. Z celé té deprese si ani nevšiml, že když procházel okolo koupelny měl možnost zahlédnout vraždu své manželky. Tu objevil až nadcházející ráno, a vyhuboval ji, jak to, že nepřišla spát do postele.
Celý týden se Vilém cítil, jakoby mu uletěly vosy. Neustále měl nutkání intenzivně se vrtět, když jen pomyslel na to, že existuje jakási zahrádka, na které se nyní jakýsi úředník pase. Veškeré jsoucí věci okolní mu neustále unikaly, takže smutnit pro ztrátu manželky bylo zcela zbytečné a pro ztracený majetek se mu také nedostávalo slz.
Inu, jednoho krásného dne se rozhodl, že to všechno skoncuje. Vyskočil na most a chystal se stát mrtvolou.
Ovšem ve svém sebemrskačském stavu nepočítal s tím, že zrovínka okolo projížděl Karel a Lenka v modrozeleném kabrioletu.
„Podívej se na toho ubožáka!“ cekla Lenka.
„Ty jsi mi…“ utrousil Karel a přistavil auto u chodníku, čímž málem způsobil Vilémovi smrt.
„Copak se děje pane?“ otázala se Lenka volajíc policii vědoma si toho, že vidí potencionálního sebevraha.

„To bylo tak…“ řekl Vilém.
„Aha.“ Lenka se usmála a podala Vildovi ruku v bílé rukavičce. Vilém zmaten ji přijal a Lenka ho strhla a vášnivě políbila.
„Jeď!“
Karel započal opět svou agresivní jízdu a už mizeli v dáli.

Vilém spadl z mostu až po té, co se vracel domů a zakopl o jednu z pneumatik, které po sobě kabriolet zanechal. Jeho poslední slova před utopením byla: „Proklatí básníci!“


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 5 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 17 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 13.08.2010, 13:27:50 Odpovědět 
   Zdravím! ;-)

Netuším proč, ale vzpomněl jsem si na Járu Cimrmana! ;-))) Proč? Nevím... Textík se mi líbil, je pěkně absurdní! Tečka.
 Ariadne 29.03.2010, 22:28:03 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ariadne ze dne 29.03.2010, 22:05:06

   O say, can you see, by the dawn’s early light :-)))
 Ariadne 29.03.2010, 22:05:06 Odpovědět 
   tak to je excelentní,, tahle ujetá crazy poloha mladého psychopata ti sedí nejvíce.. piš v tomhle stylu dál..
 ze dne 29.03.2010, 22:24:48  
   Gilbert Cunninghamm: Převelice děkuji, takového ocenění jsem ani nečekal - hlavně bych chtěl poděkovat svým přátelům za inspiraci a za podporu a pak rodině, která mě učila tomuto nádhernému jazyku... děkuji Děkuji Ameriko....!

Ech, nechal jsem se unést :D
 taxikus 29.03.2010, 13:43:57 Odpovědět 
   Skvělé. Naprosto přesný styl, který mi vyhovuje. Za každým slovem se boří klišé. Tam kde by člověk čekal logické zákruty se dostaví nelogika a veškerému Možnému nakope Nemožně prde...- Tedy Řitnici... Připomíná mi to styl Douglase Adamse, za což jednoznačně 1*... Gratz...
 ze dne 29.03.2010, 14:33:46  
   Gilbert Cunninghamm: Převelice děkuji, moc mě těší, že jsem zaujal svým gaga stylem, který bych definoval jako onchrnch a proto vlastně děkuji :D
 Ruzsip 28.03.2010, 23:30:07 Odpovědět 
   Hezké. :)
Nemohu si pomoci, ale vytanula mi na mysli Pěna dní od Borise Viona.
 čuk 26.03.2010, 12:41:31 Odpovědět 
   Koukám na text jako Alenka v říši divů a jako na příběhy Barona Prášila dohromady. Destrukce logiky, míchání slov, hledání opaků k běžnému významu, může být něco ztřeštěnějšího? Škoda, že hrdina Vilém, tolik zkoušený osudem, skončil tak špatně, i když jeho posledníé slova snad jediná byla pravdivá.Ale předpokládám, že v pokračování se ukáže, že Viléma zachránila velryba.
Na Vilémovi mi je sympatické, že zatajil fakt, že choval na zahrádce vosy, ty mu uplavaly, poštípaly svým medem třetí hlavu autora a sám počítač na něm začal psát tuto báseň.
Mám rád aburditu, koukat se trochu vyvaleně a smát se tomuto textu pro zábavu: Dobré vyjadřování i příběh.
by jste?
 ze dne 26.03.2010, 22:49:32  
   Gilbert Cunninghamm: Jsem rád, že sis přišel na své, řekl bych však, že nemnoho osob bude mít pro tento styl humoru pochopení :) Je zakládán na syrovém textu, nikoli logickém obsahu, takzvaný verbální humor, který miluji. :)
tudíž vzhůru do absurdity :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Random z hviezd...
meduza
5. Začátečnická...
pilot Dodo
Ztracená v minu...
Petra Vávrová
obr
obr obr obr
obr

Ztracená 9.část
Kondrakar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr