obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Dobré dílo poslouží jako potrava pro duši, špatné i jako podložka nohy stolu."
Pavel Sečkář
obr
obr počet přístupů: 2915542 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39806 příspěvků, 5772 autorů a 391756 komentářů :: on-line: 2 ::
obr

:: Příběh XI. Válečný ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Deník Psychopata
 autor Gilbert Cunninghamm publikováno: 31.03.2010, 8:17  
 

To bylo tak. David byl jednou z těch osob, která nesnášela značně hlučné prostředí, a proto byl nanejvýš konsternován, když se dozvěděl, že musí na frontu.
Jedním z jeho hlavních úkolů bylo pozorovat filmy v ústředním stanu na základně a dělat jisté moralistické korekce těchto snímků, aby bylo možné je pouštět ostatním. Občas se musel otočit a křiknout na neposedné vojáky, aby se zabíjeli poněkud tišeji.
Jeho smířlivost neznala hranic, dovedl svou práci perfektně vykonávat téměř v kterémkoli prostředí. Jak na frontě, tak na fortně anebo i dokonce na forintu. Kdekoli. Hlavně když u sebe měl nůžky a televizi. To bylo podstatné.
Hlavním charakteristickým rysem jeho pluku bylo to, že všichni nosili na nohou veliké stříbrné mokasíny z pravé stříbřené kůže a na hlavách měli satelity.
K tomuto se David samozřejmě nikdy nemohl snížit a tak, když se setkal s generálem a ten mu rozkázal, aby si okamžitě nasadil radiový přijímač na hlavu, dostal takovou facku, že se zhroutil přímo na minové pole. Naštěstí však minám unikl o fousek, protože přiběhl jeho veliký vlčák a roztrhal svého pána na kousky.
David od té doby zesmutněl. Generál byl vždy ochotný pro morálku „stříbrňáků“ udělat cokoli, a proto neustále kupoval novodobé americké filmy, ze kterých vojenská morálka jen sršela.
Dalším pozoruhodným úkazem v jeho pluku byla žena. A to Jasmína Oktagonová. David ji miloval. Měla jen něco přes 155,5 cm a její ňadra se vzdouvala tak bujaře, že když střílela ze samopalu, kdekdo se musel podívat. Jasmína nebyla lecjaká šlapka. Byla to krásná, okouzlující žena, která každý den okolo tábora běhala s kolejnicí v ruce, aby si udržela fyzickou kondici. Na začátku a na konci týdne pak chodila do Spolku Japonských Šermířů, takzvaného SJŠ. Tam se snažili rozebrat jednu obrovskou železobetonovou studnu na části (nikdy se jim to nepovedlo úplně).
Jasmína se do Davida zamilovala, když nastoupil. Jako správný střihač měl správně dlouhé nůžky, a proto nemohl uniknout jejímu zraku. Když na jejich tábor spadla atomová puma, byla to právě ona, kdo ležel s Davidem v posteli, a naznačoval, že už dlouho nezvracel.
Ten den, kdy se to událo byl v pluku také někdo jiný. Byl to jistý pan Dan. Tento vojenský soudce si liboval ve zvláštnůstkách a proto rád chodíval oblečený jako palma.
Většinou jste mohli někde během dne zaslechnout výkřik do tmy: „Napadla mě palma!“ (odtud potom vzniká název „napalm“). To většinou znamenalo, že Dan na někoho prudce zaútočil a začal ho švihat výhonky.
David Dana miloval, pro jeho neustálý a zapálený boj s nepřítelem, avšak paradoxně byl to právě Dan, na něhož nejčastěji směřovala otázka s prosbou: „Miláčku, mohl bys prosím tě zabíjet ty nepřátele poněkud tišeji?“
Dan měl kupodivu přes toto komandování také Davida rád, protože Dan trpěl zvláštní představou, že David má správně dlouhé nůžky.
Když tu, se jednou Davidovi do ruky dostal zvláštní film, z nepřeberným množstvím potutelně úchylných scén, plných obscénního zacházení s oblými předměty, strávil nad sestříháváním celé hodiny. Když za ním však chodili muži z pluku, aby jim udělal teplé kakao, posílal je k čertu. A to se mu nevyplácelo.
Jakmile jeden z mužstva nedostal navečer teplé kakao, bylo zle. Začal se svíjet v křečích a vydávat takové zvuky, že ostatní byli donuceni nakojit ho vlastním kakaem – a to David nevěděl.
Většinou se jen otočil a křikl: „Prosím vás, mohli byste ječet poněkud tišeji?“

Úplně normální však byl fakt, že šli-li vojáci na záchod, který měli za táborem, obvykle se vraceli vyčerpáni usilovnou vášnivou souloží s místními divoškami, a to i přesto, že se válka odehrávala v poušti. Takto zničeni byli „stříbraňáci“ tři dny - nepoužitelní, ale šťastní.
Kdysi generál říkal, že si na ně posvítí. A tak si vzal baterku, každého z nich dočasně oslepil, a byl spokojen.
David přišel o život tak, že dostal kašel, a jelikož se mu zrovna chtělo na záchod a zrovna i Danovi a Jasmíně – už se nevrátil. Nikdo však nevěděl proč, až později u válečného soudu se oba zodpověděli, že Davidovi na hlavě přistálo pírko.
Přesto však byl od té doby Davidův stříbrný pluk ten nejlepší z nejlepších ze všech.


 celkové hodnocení autora: 93.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 8 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 11 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 13.08.2010, 13:22:53 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 13.08.2010, 13:20:35

   Pardon, ještě jednou! ;-)))

Zdravím a jsem tu zas!

Nedalo by se říci, že tento text oslavuje válčení, spíše naopak! Je o morálce a je i proti válce. Válčení postavil až na určitou absurdní rovinu, kde se z vojáků stávají lidé a možná i určitým způsobem psychopati... Omlovám se za šotky, viz první komentář, ale nějakým (mi zcela neznámým) způsobem, se mi po stisknutí tlačítka "ENTER", kurzor neposunul o řádek níže, ale prostě nedopsaný vzkaz odeslal! Kyho výra! ;-)
 Šíma 13.08.2010, 13:20:35 Odpovědět 
   Zdravím! ;
 Lara 31.03.2010, 12:07:55 Odpovědět 
   Na to můžu říci jen jediné. Máš zkrátka a dobře správně dlouhé nůžky :)
 ze dne 31.03.2010, 13:02:53  
   Gilbert Cunninghamm: už jsem uvažoval co mám zkrátka a co jsou dobře správně dlouhé nůžky :D
Děkuji velice moc
 taxikus 31.03.2010, 8:56:29 Odpovědět 
   Porušil jsem pravidlo a četl chronologicky pokračující pokračování. A musím pokračovat v chválení, leč doufám, že se ti z toho nenafoukne hlava a neodletí jako balon kamsi do pouště plné divošek a peří. Že ony se ty divošky mlátily polštářama? Pak by bylo jasné proč byly vojáci vysílení. Měli alergii... Zase přemýšlím nad myšlenkama, tudiž to zkrátím a za jedna...
 ze dne 31.03.2010, 13:01:52  
   Gilbert Cunninghamm: být tebou, moc si nepředstavuju divošky v obrazu divých a náruživých slečen v pramále látky.
Tyto byly velmi divé. Byly divé asi jako Bára. A nehledě na fakt, že byly divé, byly velmi erotického vzezření, což vojáky tak vyčerpávalo (představ si, kolikrát člověk musí na záchod za den), že téměř umírali.
To jsou asexuální divošky.... pozor na ně! :)
 čuk 31.03.2010, 8:16:23 Odpovědět 
   Čte se krásně tento "paralelní absurdní svět".Absurdita je tam dvojí: zcela odtržená od reality a pak absurdní dovádění reality do svých nejzazších důsledků: V druhém případě je to zvláštní druh vtipu (první dva odstavce). Metafory jsou velmi pěkné. Trochu víc pozornosti čtenáře vyžaduje postup typu: "obnovení zničeného" viz vlčák a minové pole. Kontrasty je třeba pozorněji hledat ( atomová bomba versus pírko) Textem je možno labužnicky se probírat.
 ze dne 31.03.2010, 12:59:28  
   Gilbert Cunninghamm: Nyní jste to perfektně vystihl. Myslím, že přesně tyto dvě absurdity jsou mi bližní :)
Je zde vskutku spousta náznaků a trhlin pro domýšlení :) Děkuji :)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
TheaK
(16.5.2020, 11:57)
Ka
(11.5.2020, 21:51)
BukBird
(3.5.2020, 22:07)
Kakofonie Osudu
(2.5.2020, 20:00)
obr
obr obr obr
obr
Infúze na zážit...
Majrenka
Dračí stezka (1...
Jackie Decker
Pozdě bylo při ...
Ian Stepheson
obr
obr obr obr
obr

Ztracená 9.část
Kondrakar
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr