obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé."
Caesar
obr
obr počet přístupů: 2915289 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39391 příspěvků, 5727 autorů a 389816 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Boží hrob ::

 autor Racek publikováno: 29.03.2010, 12:53  
Povídka
 

Boží hrob



Kristova hlava ulítla na stranu.

- Vidíš to, ty mrchy červotoče, řekl Vladimír, který ji zvedl ze země.

- To neříkám tobě, Panebože, kývl na hlavu. – Kdybys nebyl prolezlej červotočem, nerozbíjeli bychom tě.

Teda on řekl „bysme", to „bychom" píšu já, když tuhle starou vzpomínku přepisuju pro lidi.

Hlavu, kterou furt držel, něžně položil na hromadu pomalovaného dřeva z Božího hrobu.

Vladimír dělal kostelníka u Voršilek. Nejradši by byl farářem, ale na teologii se tenkrát ne a ne dostat.

- Přijďte mi pomoct, telefonoval, – rozštípeme Boží hrob. Rouhání to není, celej je prolezlej červotočem, a navíc dám udělat novej.

Když nás tak hezky ujistil, šli jsme. Já a můj tehdejší kluk.

Na hrobě jsme s přestávkama dělali od časného rána. Vladimír bydlel na faře, takže otevřel dveře přes chodbu a byl doma. Z ledničky nosil vychlazené lahváče a pak už jsme víc pili než dělali.

K polednímu začínal být nervózní:

- Hele, přátelé, měli bychom sebou hodit. Oběd mi nosí jeptišky a kdyby viděly Krista na maděru, nevydržel bych s nima. Udělaly by mi takový kafe jak Maryša Vávrovi. Jsou fajn, ale takový cimprlich.

- Stejně uvidí, že tu není, namítl Libor. Už byl vláčnej po tom všem pivu, navíc na dvorku, kam chlapi Boží hrob odtáhli, dost hřálo sluníčko.

- Prázdnej plac pro ně bude menší šok, než Kristus na kusy, odložil Vladimír nedopité pivo a šel zase dělat. Předtím se ještě významně podíval na hodinky.

- Tak jdem taky, ne?, řekla jsem Liborovi a znovu si nasadila šátek. Z Božího hrobu lítalo třísek a prachu až to hezké nebylo.

- Jdi napřed, řekl, - přijdu za vámi, škoda to nechat zteplat.

- To je Vláďovo pivo, upozornila jsem ho.

- Má v lednici další.

- Pak se bude divit.

- Mu to vysvětlím, zavrčel Libor podrážděně a zblízka se podíval do flašky.

Šla jsem teda za Vladimírem sama.

- Kde máš Libora?, zeptal se.

Vzdychla jsem si:

- Já mám Libora, Libor má pivo. Dodala jsem si odvahy:

- Potřebovala bych něco od tebe, Vláďo.

Narovnal se. Měl rozepnutou košili a teď se mu rozevřela. Podívala jsem se jinam.

- Řekni mu, ať jde na léčení. Ode mě to nechce slyšet.

- Myslíš, že to pomůže?

- Možná seš jedinej, na koho dá.

- A i kdyby, Vladimír opřel sekeru o zeď, – myslíš, že poslechne?

Pokrčila jsem rameny a neměla daleko k pláči.

- No tak, vzal mě za ramena, – no tak. Najdi si jinýho. Jako správnej křesťan bych ti měl radit, abys to s ním vydržela, ale myslím ...jsou nějaký hranice. Stačí, že s ním chodíš po poradnách. S Liborem to lepší nebude. Nechce pomoct od nikoho. Má ten chlast v genech. Jeho táta taky pil. Je to můj kamarád, je zlatej, dokud se nenapije. Ty seš hodná holka, najdi si někoho jinýho.

Podal mi kapesník a objal mě. Na chvíli, přišlo mi, se octl někde daleko. Nepřítomně mě hladil po zádech. – Já kdybych mohl, kdybych chtěl..., opravil se, aniž bylo jasné co z toho opravil...

Nad námi začalo zvonit poledne. Už byl zase zpátky.

- Neplač už. Pojď, musíme to rychle uklidit, za chvíli tu bude sestra Agnes.

Naložili jsme Kristovu hlavu a pak další kusy a odvezli trosky Božího hrobu do sklepa.

Sotva jsme si umyli ruce, zazvonil zvonek. Vladimír šel otevřít a já šla do kuchyně prostřít stůl.

Libor tam spal na kanapi jako andělíček. Jako ten beránek Boží.





/24.června 2009 - 25.března 2010/


 celkové hodnocení autora: 94.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 3 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 22 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 winkk 21.04.2010, 13:46:22 Odpovědět 
   Tak z téhle povídky jsem taková zmatená. Úvod mi přišel poněkud zmatený, než jsem se zorientovala, kde jsme, byl už skoro konec. Dost mi tam chybí uvozovky u přímé řeči a čárky. A ten konec - pokud bude pokračování, tak dobrý, ale pokud ne, tak mi to přijde takové useknuté. Člověku to nic moc nedá.
 Šíma 29.03.2010, 21:25:52 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 29.03.2010, 21:21:18

   P.S. Mám na mysli ty poslední dvě věty: Libor tam spal na kanapi jako andělíček. Jako ten beránek Boží.
 Šíma 29.03.2010, 21:21:18 Odpovědět 
   Hezký příběh, líbilo! Je takový smutný a přestože se nic nevyřešilo, naše hrdinka má stále problémy se svým mužem, možná se na něj sneslo i trochu toho "odpuštění"! Kdo ví?
 čuk 29.03.2010, 12:51:50 Odpovědět 
   Miniaturka se mi líbí. Smutný příběh, s lidským citem, v kontrastu s se skrytým příběhem biblickým, lépe řečeno s biblickými rekvitizami, které upadají do zmaru Čímž autorka navozuje náladu tak trochu hrabalovskou. Příběh má zajímavý podtext. Dialogy se mi zdají přesné, odpovídající postavám, reálně obyčejné a přitom hodně vypovídají.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
Straba
(15.8.2019, 14:44)
Biskup z Bath&Wells
(9.8.2019, 10:09)
obr
obr obr obr
obr
A leni terte
asi
Osmadvacátý kvě...
Louise Courbet
Vzpomínky poušt...
Naovy
obr
obr obr obr
obr

Profesor John
Pavel D. F.
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr