obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Kdo nemá peněz, je chudý; kdo nemá přátel, je chudší; ale kdo nemá srdce, je nejchudší na světě."
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
obr
obr počet přístupů: 2915295 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39398 příspěvků, 5729 autorů a 389845 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Dva ve výtahu ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Povídky z okurkové lahve
 redaktor Šíma publikováno: 20.04.2010, 8:37  
Workshop asi nebude! No, tak když už jsem napsal povídku do dalšího "WS-ka" na téma: Dva ve výtahu, tak ho sem dám jako "nesoutěžní text"! ;-)))

Není to nic moc, ale snad se bude líbit a šotkům zdar!!!
 

      Bylo nádherné slunečné dopoledne, když Tomáš vstupoval do vestibulu vkusně vypadající finanční budovy v centru města. Prošel rozlehlou halou a zastavil se nedaleko centrálního jádra s výtahy, které rozvážely lidi sem a tam po budově jako neúnavní dříči. Zpoza zavřené dveře se k němu neslo tiché svištění kabelů a hučení elektromotorů. Tomáš se na okamžik otočil k Recepci, ve které za pultem stála pohledná mladá žena v bílé blůzce a kratší černé sukni, která jí sahala sotva do půli stehen. Zdálo se mu, že na něj zamrkala očima, když prošel dveřmi na fotobuňku, ale také ji mohl oslepit záblesk slunečních paprsků od chromovaného nárazníků některého z vozů na ulici, nebo jí jen něco spadlo do oka.

      Tomáš si povzdechl a po chvíli pozorování prací zaujaté dívky se znechuceně odvrátil. Patrně se mu to jen zdálo. Dveře výtahu se otevřely a šum ve vstupní hale vystřídala tichá a nevtíravá hudba. Upravil si sako vycházkového letního obleku a vešel do kabiny. Vždy si zakládal na dobrém vzhledu a vystupování. Kdykoliv mohl být středem pozornosti, plně toho využil a snažil se z této situace vytěžit maximum. Opřel se o stěnu výtahu a stiskl jedno z tlačítek na panelu. Podle rozsvícené kontrolky bylo jasné, že míří někam do horních pater budovy, kterou začalo pomalu ohřívat nenechavé slunce. Ještě nyní na sobě cítil narůstající horko ulice. Ve výtahu, jakož i v celé budově, však byl snesitelný chládek. Na chvíli zavřel oči a zhluboka se nadechl...

      „Pardon, můžu se k vám přidat?“ zeptala se jej jakási mladá žena, které ze začátku ani nevěnoval sebemenší pozornost. „Jsem ráda, že jsem chytila váš výtah, musela bych jít po schodech, nebo čekat na další...“

      „Zajisté!“ řekl, aby si následně promnul čelo plné vrásek.

      „Starosti?“ zeptala se jej jeho spolucestující s neskrývanou účastí. „To znám...“

      „Jo, starosti!“ souhlasil. „Kdo je dneska nemá, že ano?“

      „Tak je hoďte za hlavu...“ zasmála se a odhalila přitom dvě řady bělostných zubů. „Neznáme se? Neviděli jsem se někdy?“

      „Opravdu?“ zarazil se a dal se do studování nejen křivek její tváře.

      „Ze školy?“ zeptala se. „Ne? Omlouvám se, ale jste mi nějak povědomý...“

      „Ze základky určitě ne...“ pokrčil rameny. „Ze střední? Vy jste... Ty jsi... Jana Macháčková? Ta buchta, která ráda poslouchala klasiku i heavy metal?“

      „Jo,“ přikývla a podala mu ruku. „Hele... Ty jsi Tomáš, že jo? Netušila jsem, že se někdy spolu ještě potkáme...“

      „Já taky ne!“ souhlasil. „Byla jsi sice hezká holka, ale vždy se mi zdálo, že stojíš opodál všeho dění...“

      „Jo, trochu zakřiknutá, že ano?“ zasmála se. „Dneska jsem rozvedená a bezdětná... A co ty? Máš ženu? Děti? Nestavíš si s nimi z Merkuru, nebo Lega? Vždy jsem věděla, že z tebe bude rodinný typ. Líbil ses mi, ale nějak jsem se bála tě oslovit? Vypadals tak... Něco z tebe vyzařovalo!“

      „To se ti muselo jen zdát!“ rozesmál se pro změnu on. „Nakonec jsme spolu moc nemluvili...“

      „To ne,“ zavrtěla hlavou. Pak náhle zhasla světla a výtah se nečekaně zastavil.

      „A do prdele...“ řekl do ticha.

      „Jejda!“ souhlasila. „Doufám, že tu nebudeme stát věčně...“

      „Uvidíme...“ řekl si pro sebe.

      „Je, je, je...“ začala si tiše zpívat a v duchu myslela na to, zda by dokázala být s Tomášem na opuštěném ostrově. Vlastně šlo v jejím případě o tajný dívčí sen, jen ona, on a panenská příroda, avšak Tomáš nebyl Hugho Grant, přestože by v tomto případě i dokázala něco ze svých nároků slevit.

      „Zpíváš si?“ zeptal se se smíchem, kterým chtěl zakrýt určitou nervozitu.

      „Ano, jen si tak zpívám...“ řekla. „Kdysi jsem zkoušela i profesionální dráhu, ale nakonec jsem skončila jako učitelka zpěvu... A co děláš ty?“

      „Já?“ zarazil se. „Já... Dělám v jedné firmě kancelářskou krysu...“

      „Aha, takže manažér?!“ řekla, aby řeč nestála. „A?“

      „A? Jo, tak...“ zasmál se trochu nervozně. „No, sice to vynáší, ale moc tu práci nemiluju...“

      „To se stává!“ řekla. Pak chvíli za světla z mobilu chrastila v kabelce, aby z ní vytáhla malou láhev Coca-Coly a napila se. „Nechceš taky?“

      „Copak?“ zeptal se jí, když do něj nechtíc vrazila rukou s otevřenou lahví limonády.

      „Colu?“ řekla. „Promiň, málem jsem ti polila sako... Jsem to ale... Vážně si nedáš?“

      „Ne, díky!“ odmítl ji. „Neber to osobně, ale nemám ji rád... Je taková...“

      „Přeslazená?“ řekla věcně.

      „Jo,“ přikývl. „Šéfová mě zabije...“

      „To přežiješ!“ řekla mu. „Takže jsi svobodný?“

      „Jo,“ souhlasil. „Jsem a ženit se nehodlám, alespoň ne hned!“

      V duchu si představoval, jaké by to bylo, kdyby s ní ležel v jedné posteli... Byl si vědom faktu, že od puberty již něco prožil, ale jeho tajné klukovské sny v něm zůstávaly stejné. Měl v hlavně jeden velký sen, prožít noc se dvěma ženskýma najednou, nejlépe tanečnicemi z Tahiti. Kdo z mladých lidí na to nemyslí, alespoň několikrát za den? Vždyť ony ďábelské svody na lidské pokolení číhají na každém kroku. Nastalo krátké a tíživé ticho...

      „A nějaká... Je na obzoru?“ zeptala se.

      „Těch bylo!“ mávl rukou do tmy. „Ještě se ti líbím?“

      „No... Ani nevím...“ zamyslela se. „Třeba nejsem tvůj typ?“

      „Hm...“ vydal ze sebe. Pak se rozsvítilo světlo, zazněla znovu hudba a výtah sebou škubl, aby se vydal vzhůru do vyšších pater.

      „To bylo!“ usmála se na něj. „Nepolila jsem tě?“

      „Ne, ne...“ usmál se. „Rád jsem tě znovu viděl!“

      „Já taky,“ souhlasila, když ji pohltily dveře na jejím patře. Ještě než se zavřely, mrkla na něj spiklenecky okem. Nakonec nevypadala zase tak zle. Usmál se a zamával jí na pozdrav. Pak se zamyšleně podrbal na hlavě. Ano, ten vlak ve stanici jménem Život nebude čekat věčně! Když vystoupil z výtahu na svém patře, chvíli pozoroval jeho prázdnou kabinu, jako by chtěl přivolat něco, co se již nikdy nevrátí. Možná šlo jen o závan citu... Prostou náklonnost? Znovu si upravil sako a vydal se do své kanceláře. Výtah tiše odsvištěl někam dolů a s ním i jeho myšlenky na bývalou spolužačku, o které toho zase tolik nevěděl, natož zda tu někde pracuje, nebo přišla jen na návštěvu...


 celkové hodnocení autora: 96.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 19 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 39 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 71 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Dandy518 01.08.2014, 2:07:39 Odpovědět 
   24. 07. 2014

Příběhy z výtahu mám rád a tenhle byl věrohodný. Takový ze života.
 ze dne 01.08.2014, 13:48:57  
   Šíma: Díky, jsem rád, že se líbilo. Výtah je zajímavé místo... I pro příběhy.
 Kondrakar 03.11.2010, 12:06:40 Odpovědět 
   Příběh ze života, kterých člověk prožije za život plno. Bylo to takové přirozené.
 ze dne 03.11.2010, 13:19:55  
   Šíma: Jsem rád, že se líbí, tuším jsem na toto téma (WS-ko "Dva ve výtahu" napsal dva příběhy, jeden soutěžní a nesoutěžní). Který byl lepší, to netuším, ale jsem rád, že tu a tam mé texty někoho osloví! ;-)
 Dani 20.05.2010, 15:43:43 Odpovědět 
   Příjemné setkání po letech jsi zpracoval pěkně. Jako bych v tom výtahu stála s těmi dvěma :-) Hezké čtení, za jedna.
 ze dne 20.05.2010, 17:38:05  
   Šíma: Dííík, potěšení na mé straně! Já jsem tam byl taky, ale raději jsem těm dvěma do ničeho nekecal! ;-)))
 salvator 06.05.2010, 20:52:12 Odpovědět 
   Ahoj Šímo, v posledních týdnech se potýkám doslova s "ničím", což ovšem už moje hlava naštěstí nijak neřeší a vyčkává, ne jako dříve. Jsem moc rád že jsem se odhodlal kouknout se alespoň na ty, kteří jsou na tom poněkud lépe a co víc, když jako první natrefím na tvůj poklidně plynoucí příběh ze života, který svou neobyčejnou lehkostí připlouvá a odplouvá, aniž by se jakkoli čtenáři vnucoval, co víc si mohu přát, no ne??! Tak a já se dám zase do čekání..naštěstí mi to v tomto případě nedělá nijaké problémy. Měj se a teplým slunečním paprskům, zdar.
 ze dne 06.05.2010, 21:46:49  
   Šíma: Já děkuji za zastavení a komentík! Jsem rád, pokud se líbilo a jak se říká: "Potěšení na mé straně!" ;-)
 Allainila 27.04.2010, 11:00:00 Odpovědět 
   Konečně jsem se odhodlala ke studijnímu najuknutí, do šímovské tvorby. Tedy spíš k jejímu komentování...
Řečeno bylo už mnoho, já jen dodám, že se mi líbilo podání charakterů. Ukázat čtenáři postavy tak, aby je chápal, a použít k tomu prakticky jen dialogy, to už je kumšt. Tedy aspoň z pohledu amatérského bahna, ve kterém se topím. :)
Milý kousek. ;)
 ze dne 27.04.2010, 12:45:32  
   Šíma: Děkuji moc za návštěvu a komentík! Jsem rád, že se líbilo a pokusím se neusnout na vavřínech, protože i šíma se má ještě co učit! Ne, že ne... ;-)))
 Ariadne 23.04.2010, 22:55:49 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Ariadne ze dne 23.04.2010, 22:48:53

   což to nejsi žádný prcek.. pořád jsi o dost větší než Sarkozy:-))
 ze dne 23.04.2010, 23:19:56  
   Šíma: "Kdo je to? Je členem SASPI?" ;-)))
 Ariadne 23.04.2010, 22:48:53 Odpovědět 
   šímo, chlapče jeden spisovatelský, ty nám rosteš!! dobrý... zbavil ses zbytečného okecávání a hlavně je to povídka a má to nějaký příběh, což tady teď nějak ve změti rádoby intelektuálních výkřiků postrádám.. a dialogy piluješ do přirozena.. jo takhle by se nějak mělo psát..mě jsi pobavil a zaujal..
 ze dne 23.04.2010, 22:51:49  
   Šíma: Já už, prosím, nevyrostu, zůstanu takhle malinkej: 172 cm! ;-)))

Jsem rád, že se líbilo a děkuji za zastavení a komentík!
 Hanulka222 23.04.2010, 19:16:09 Odpovědět 
   Takže než budu chválit, měla bych pár drobností.

Vzhledem k přílišné uhlazenosti dialogů, které jsou až tak spisovné, že jsem občas valila oči (ti dva vypadli z nějaké učebnice?), mě vyrušily ony ženské z Tahity. Ale to je jen drobnost.
Další je k dialogům - v některých větách používáš navíc slova, která nikdo běžně skoro nepoužívá. Zbytečně to tím odtahuje od reality. Pro příklad věta:
"Starosti?“ zeptala se jej jeho spolucestující s neskrývanou účastí. „To znám...“
„Jo, starosti!“ souhlasil. „Kdo je dneska nemá, že ano?“
Osobně bych to zkrátka zapíchla za tím že.

Neznámo proč mě rozesmálo její "jejda" po jeho "a do prdele". Myslím, že tím jsi hezky rozdělil pohled pohlaví na stejnou věc:) Některé popisky by se možná ještě daly vypustit (ano, já vím, já bych osekala všechno až na kost), ale jinak se celá povídka četla příjemně, nedrhla. Navíc lehce erotické scény nechaly dostatek prostoru pro fantazii čtenáře, zda se Tomáš k něčemu odhodlal či ne.
 ze dne 23.04.2010, 21:02:11  
   Šíma: Nevím proč, ale chtěl jsem to mít "spisovné" (i s dialogy), že by na úkor "uvěřitelnosti"? ;-))) Každopádně jsem rád, že se líbilo a děkuji za zastavení a komentík! A kritiku! (mrk)
 Tereza Nováková 23.04.2010, 16:43:23 Odpovědět 
   Příjemně lidské.
 ze dne 23.04.2010, 21:03:17  
   Šíma: Díííky, nebo taky "šímovsky ujeté"! ;-)))

Dík za návštěvu a komentík!
 Amater 22.04.2010, 21:08:45 Odpovědět 
   Lapám po dehcu jak nemohu tomu uvěřit. Tak krátké, tak přesné, líbilo se mi to a ještě lepší je že ten konec je takový jaký je život. prostě 1.
Za ten nejlepší konec jaký jsi mohl napsat.
 ze dne 22.04.2010, 21:35:01  
   Šíma: Díííííky, jsem rád, že se líbilo! (mrk) ;-)
 Vopice 20.04.2010, 22:39:09 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vopice ze dne 20.04.2010, 20:57:20

   že ty sis to neřekl nahlas?:)))) Ptal ses, jestli myslim, že bys napsal další verzi... a já říkám: třeba (čeba) tři (či)! dobře, příště už šišlat nebudu:)))
 ze dne 20.04.2010, 23:20:49  
   Šíma: Ha! Ono "čeba" jsem tedy správně rozluštil na "třeba", ale "či" už ne! ;-)))

Zatím další verze nebudou! Ne, ne! ;-)))
 Vopice 20.04.2010, 20:57:20 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Vopice ze dne 20.04.2010, 17:18:08

   čeba či!:)))
 ze dne 20.04.2010, 22:30:37  
   Šíma: Kurnik... Co s tym? ;-)))
 Vopice 20.04.2010, 17:18:08 Odpovědět 
   Ty, Šímo, seš si jistej, že WS na tohle téma nebude? Já jen, abys nemusel psát znova. I když, myslím, že tobě by to problém nedělalo a vysypal z rukávu něco stejně takhle dobrýho. Taky mě překvapila délka (bo spíš krátkost) povídky:) Žádný dějový zvraty, nic surovýho. Taková až psychologická četba k zamyšlení. Ano, takhle nějak to skutečně chodí. Páčí. 1
 ze dne 20.04.2010, 20:38:11  
   Šíma: Myslíš, že by šíma ukecal múzy a napsal ještě jednu verzi na Dva ve výtahu?

;-)))))
 ze dne 20.04.2010, 20:37:30  
   Šíma: Děkuji za zastavení a komentík! Potěšení na mé straně. Hezký večer přeji! (mrk) ;-)
 VanillaSky 20.04.2010, 15:49:33 Odpovědět 
   Som prekvapená krátkosťou poviedky, keď poznám ostatné dlhéééé :)... inak dobré...
 ze dne 20.04.2010, 23:21:36  
   Šíma: A potom, že šíma neumí i kratší věci! ;-)))

Dík za zastavení a komentík!
 honzoch 20.04.2010, 15:20:03 Odpovědět 
   Podobný minidialog jako s tou "Kachničkou". Tvů je literární rozptyl je nevídaný :) od dlouhých próz k absurditám a krátkým scénkám, kde není nouze o erotiku
 ze dne 20.04.2010, 15:40:58  
   Šíma: Díky za zastavení a komentík, Honzo. Jo, jo, erotika je všude kolem nás! I když tady je jen náznakově a v rámci zadání (workshopu, který se zatím nekoná)! Hihi... Hezký den přeji !;-)
 justýna 20.04.2010, 12:52:33 Odpovědět 
   Krásně se mně četlo, mohlo by být pokračování
 ze dne 20.04.2010, 13:20:47  
   Šíma: Jsem rád, že se líbilo! Pokračování asi nebude... ;-)

Dík za zastavení a komentík!
 Radmila Kalousková 20.04.2010, 12:13:01 Odpovědět 
   Příjemné čteníčko. Zakončilo mi hezky polední pauzu a naladilo na zbytek dne. Také, když jedu výtahem, čekám , jestli nenastoupí nějaká spřízněná duše, ale zatím nic. :-)Nebo, že by se jen nevyjádřila? :-)
RK
 ze dne 20.04.2010, 12:23:48  
   Šíma: Odpočinkový text? Ano, také bych to tak řekl a ohodnotil! ;-)

Dík za zastavení a komentík, jsem rád, že se dílko líbilo!
 Aini 20.04.2010, 10:49:26 Odpovědět 
   Krátké zasnění na cestě vzhůru k realitě, text hezky plyne a dobře se čte. 1
 ze dne 20.04.2010, 12:23:11  
   Šíma: Děkuji za pochvalný komentík a jsem rád, že se líbilo! ;-)
 čuk 20.04.2010, 8:36:40 Odpovědět 
   Přesně vykreslená atmosféra, kdy dva lidé jsou na chvíli vydáni sami sobě na pospas. Pokus o rozhovor i jemná tykadla a nakonec zárodek erotiky. Výborně zachycená chvíle, která se nečekaně zrodí a náhle dolétá a nás opanuje jak zklamání, tak ulehčení. A vyčitka: Proč jsi tohle neudělal, váhavče, ani to, ani ono... Dialogy přiléhavé.
Hezky napsané bez snahy o křečovitou pointu, což je dobře.
PS: Příště si nos do výtahů nějaký sexy parfém z TV reklamy.
 ze dne 20.04.2010, 12:22:29  
   Šíma: Zdravím, čuku a děkuji za publikaci i komentář! ;-)

P.S. Ten parfém by nebyl špatný (třeba na něj "dvounohé kočky" vážně berou), jen mám strach, aby na mne taky "neskočila" nějaká babička (viz ta reklama, hihi... nic proti lidem v nejlepším věku)! :-DDD
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
tester2
(18.9.2019, 20:40)
tester
(18.9.2019, 20:37)
Luboš Kemrň
(8.9.2019, 16:38)
Asinějakávadná
(5.9.2019, 22:42)
obr
obr obr obr
obr
Zločin a trest ...
aegitalos
Večerní rozjímá...
Bel Riose
Lukášův život
AnnaSova
obr
obr obr obr
obr

Jedna z věcí
Francis Black
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr