» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."

Victor Hugo

počet přístupů: 2141477

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 13 ::

:: Deset ran ::

Salome	publikováno: 05.04.2010, 19:12

Ze sedmidílného cyklu (elegie třetí).


	Odpusť mi, že pláču, když teprv první rána padla na Egypt, snáz unesla bych pravdu, Árone, než černé oči vyděšených ryb. Odpusť mi, že pláču, když cosi na mne sahá ze závětří pochyb a nadějí a snů, když cosi dostihlo mne při březnových idách. Lesy už se chvějí, nezřené a čisté – jsem olše, Árone, jen pro sebe a v sobě nekonečná olše, jsem dřevo, které krvácí a mluví – zem už rozpukává pod pohledem dějin a moře ustupuje, nevýslovná sláva v jediné myšlence, s šupinou pod jazykem neutoneme. Ne dnes, ne tady. Z velrybích kostí jsou špatné píšťaly a pro nářek nezbyli nám varhaníci, tak vyřež housle z mého těla, vlasy mi vyrvi na smyčec, ať hudba může dohrát. Odpusť mi, že pláču, když v ústech hnisají mi slova a do prsou mi buší krupobití let. Bude hůř, Árone, jsme pyšní, bude hůř, víš, že jsme chybovali příliš, zem jsme navraceli zemi, vítr nebi, zrání plodům, plody ošatkám, zvony vosku, zvonům doznívání, že trhali jsme trnky (chutnaly tak hořce), že trnky trhali jsme, jako by šlo o vše, a příliš milovali, příliš jsme se báli v těch ránech světlem rozpáraných. A teď, když tmí se nad vodami, otevírá se deset ran, deset jizev pod očima pozná, že se blíží zima, a my jsme příliš, příliš sami.


celkové hodnocení autora: 99.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 9		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 24		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 60		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

adammi	11.04.2010, 18:13:44

Pôsobivé, dúfam, že je dosť tých, čo v tom nájdu niečo pre seba.*


ze dne 26.04.2010, 9:37:51
Salome: ďakujem veľmi pekne! :-)

Weichtier	08.04.2010, 8:29:58

Ahoj, jelikož se nezadržitelně blíží podpis Bochořákových almanachů, napadlo mě přečíst si tvůj poslední počin tady (a ukrátí mi to čas nebezpečně ranní přednášky:-)). Tak tedy: padla tu slova jako patos a kulturní mix. Patos do tvé tvorby tak nějak patří. Shodli jsme se, že to občas zní jako poezie do katedrál. Rozléhá se a duní, každé slovo. Patří to k tobě, stejně jako ty patříš téhle tvorbě. V dobrém - i v tom zlém. Oceňuji pevnou stavbu a podání myšlenky, v tomhle určitě oproti "postmoderně" získáváš. Ohledně aplikace kulturně historického "pozadí" je vždycky třeba hledat správnou míru, protože přemíra podle mě pak působí trochu umělým, neživotným dojmem. To je třeba případ onoho "oslovování" (Áron, nám známý Ágni apod.). Ačkoli i kameni lze dát výraz, to je pravda. Zde opět výborná metaforika, za textem je vidět dost práce a píle, což je věc, kterou ze své pozice obdivuji:-) Ohledně tématu, to vlastně odpovídá tvému stylu a dosavadním počinům. Vlastně bych ti přál, abych si mohl od tebe přečíst něco lehkého, veselého. Ale věci bývají takové jaké jsou. A nakonec doufám, že z toho vyplynulo, že je to podle mě dobrá poezie... ?:-) W.


ze dne 26.04.2010, 9:36:44
Salome: Beru Tě za slovo - příští publikace bude lehká, nevážná, veselá. :-) Taky už to sama sobě přeju...

Tuik	07.04.2010, 18:48:42

Odpověď na příspěvek od uživatele: Tuik* ze dne 06.04.2010, 14:48:54* no paráda, díky za tip, určitě se na to kouknu! kdyby to nešlo, poprosím o mail - ale zatím nebud obtěžovat, snad to půjde normálně stáhnout. a nebude sbírka...? ještě co se týče téhle Tvé básně, asi jsme se úplně nepochopily... Rozhodně jsem nemyslela, že ten text nechápu - samozřejmě ho si ho vykládám jinak než Ty, ale je tam jasná a docela přístupná symbolika, mluví to ke mně, zní to, není to hluché. Měla jsem jen na mysli, že tu pasáž s houslemi Ti úplně nevěřím. Ale jak si to čtu znovu, vlastně asi věřím:) Věřím tomu všemu, ale je to dost na hraně.

javavia	07.04.2010, 17:34:22

Velmi působivá, obrazná. Moc se mi líbila, a ráda se k ní vrátím:-)


ze dne 26.04.2010, 9:28:07
Salome: Děkuju za zastavení a koment. :-)

Tuik	06.04.2010, 14:48:54

ahoj, docela se těším, až ty elegie budou všechny za sebou. Mám pocit, že kontextem dílo dostává úplně jiný význam, a tady u Tvých básní to bude paráda. Abych byla upřímná, sama o sobě se mi tadyta báseň líbí míň než Tvé jiné - hůř je z ní poznat Tvůj rukopis a obrazy jsou jako rozmyté, chci říct, že to dává smysl jako celek, ale jednotlivá slova a obrazy nejsou filigrán. A ještě - jako čtenář mám někdy velký problém věřit poezii, která není taková ta posmoderní introspektiva. Napsat dobrou "vážnou" báseň bez shazování je (dneska) hrozně těžké a většina z nich podle mě není dobrá. Tvým básním, zdá se, věřit můžu - ale stejně mi tam občas něco podklouzne. Ten (dle mého) nejsilnější moment celé básně (vyřež housle z mého těla) si pořád neumím představit jako realitu. Ale je možné, že ten práh má každý jinde a někdo tomu uvěří. ale tuhle kritiku říkám jen jaksi nádavkem k těm všem pochvalám, které tu píšou ostatní; není pochyb, že je to velmi dobrá poezie. Poslední dobou mě to docela inspiruje k trochu silnějšímu, klasičtějšímu literárnímu apetitu.


ze dne 07.04.2010, 9:47:51
Salome: K houslím nemám co víc dodat, než co napsala Anna (raduju se jako děcko, když mě někdo pochopí :-)). Celkově musím poděkovat za konstruktivní kritiku - hurá, konečně někdo! Pro mě je samozřejmě každý jednotlivý obraz snadno představitelný a konkrétní, problém může nastat při jeho "přenosu" ke čtenáři. Ale každý pod tím nemusí vidět to, co jsem psala, stačí navozený pocit, námět k úvaze. Ta báseň už není moje a interpretace jsou dovoleny, i když základní myšlenka by měla zůstat srozumitelná (v tomto se naopak vymezuji dosti ostře proti postmoderním introspektivám). Elegie tu celé nezveřejním. V průběhu zdejší publikace jsem se dohodla se serverem Bohemúza, kde budou vycházet na pokračování a kde si je můžeš přečíst i komentovat, budeš-li mít chuť. Také zazněly 11. 3. v Zeleném peří na ČRo 2 (možno poslechnout si ze záznamu na stránkách pořadu). V případě zájmu můžu i poslat mailem. Ještě jednou díky za zastavení.


ze dne 07.04.2010, 9:36:07
Anna: ad "vyřež housle z mého těla" - mně přijde, že jako metafora krásy, která přichází skrze (někdy) fyzickou bolest, ať už ve vztahu nebo v umění, je to srozumitelné... ale třeba se pletu...?

Adriana Bártová	06.04.2010, 11:32:14

Působí překladem antických básníků, ale přebíhání z místa na místo/Egypt, Kréta/ mne trochu mate, kam příběh zasadit, možná je to záměr, vzpomínaných deset ran navozuje epické pojetí-nalákalo mne, ale dál se o něm nezmiňujete, škoda, úmyslné opakování některých vazeb mírně ruší, ale celkový dojem je velmi dobrý, zůstává v mysli s mírným nádechem bezmocnosti proti chodu dějin, hodnotím za jedna pro výjimečnost v dnešní básnické tvorbě


ze dne 07.04.2010, 9:36:09
Salome: Vidíte, ani jsem si nevšimla, kde jsem přeběhla na Krétu... Jinak zmiňování různých prostředí je záměr (viz můj první komentář pro Annu). A z deseti ran se vracím ke čtyřem - to je taková hádanka pro čtenáře, aby se nenudili. :-) Opakování a jistá monotonie už se ustálily v mém rejstříku jako výrazový prostředek, který mi vyhovuje, ale chápu, že pro některé čtenáře to může být rušivé. Celkově děkuji za konstruktivní komentář.

maja52	05.04.2010, 21:57:58

Krásné verše, přenesly mě kamsi daleko, je z nich krásně smutno.


ze dne 07.04.2010, 9:37:18
Salome: Děkuju za zastavení. Taky mi bylo smutno, když jsem je psala...

obaleč	05.04.2010, 21:16:43

Krásné neotřelé ,líbí se mi moc.1


ze dne 07.04.2010, 9:36:26
Salome: Děkuju. :-)

Viviana-Mori	05.04.2010, 21:09:32

No...co dodat. Síla. V doibrém slova smyslu. Neuvěřitelné dílko. Zase musím smeknout, nemám co víc říct.


ze dne 07.04.2010, 9:29:16
Salome: Děkuju za zastavení, Viv.

Mariana Ivanovna	05.04.2010, 20:15:28

velmi vydarene dielo...1


ze dne 07.04.2010, 9:28:52
Salome: Díky za koment i známku! :-)

Sapfó	05.04.2010, 20:08:13

Kvalitní text, dobré nápady - třeba "vyřež housle z mého těla", "když teprv první rána padla ne Egypt", "z velrybích kostí jsou špatné píšťaly" ... Líbilo.


ze dne 07.04.2010, 9:28:37
Salome: Děkuju za komentář. :-)

Anna	05.04.2010, 19:12:29

Místy sice náběh k patosu překračuje jinak decentní pojetí básně, a míchání kultur halabala (Egypt, březnové idy atp.) bych možná taky zvážila, ovšem jako celek vysoko ční v místní poetické produkci. Řada povedených metafor, myšlenka vedená s jistotou až do závěru básně, celistvá linka nálady...


ze dne 07.04.2010, 9:28:15
Salome: Děkuju za publikaci a komentář. Sklouzávání k patetičnosti je záměrné, patos mi v dnešním světě chybí stejně jako "velké básnění". Asi jsem měla žít spíš ve 20. letech. :-) Rovněž míchání kultur je záměr, snaha neuvíznout u nějakého biblického omílání příběhu, kdy Hospodin trápí faraona pohromami, aby pustil Židy z Egypta. Je to můj způsob jak posunovat příběhy do obecnějších rovin, ale chápu, že někomu nemusí připadat nejšťastnější. Ještě jednou díky.