| Vlastní raná tvorba, asi ve dvanáctém roce mého žití. |
| |
|
|
Často se bojím denního světla
světlo to značí, že již končí noc
a noc uchází, než by dořekla
vraždy a nenávist nářeku moc.
Světlo to značí, že nový den začíná
nový den křivd a pravda ta tam
a mnoho lidí ze strachu umírá
neměly odpověď na otázku "kam?".
Mnohdy se bojím rozkvetlých kopretin
nadávaj, šmelý a naváží se do mě
bojím se v parku, v parku těch květin
ač nechci sedím v betonovym domě.
Svět ten je na povrchu čistý
však špína je v lidských duších
"prach?" ten je všude tím si buď jistý
a lidský svědomý je jak barva v tuších.
Svět byl již zlý když jsi se narodil
kde tohle začalo to nikdo neví
možná že tam kde bůh člověka stvořil
kdo "budiž svělo" řekl, ten to ví.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
77.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.3 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 3 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 18 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
