» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"I velká láska je jen malou náhradou za první lásku."

Joseph Addison

počet přístupů: 2141480

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 13 ::

:: JEDEN DEN V RÁJI ::

Sidonie Kermack	publikováno: 21.04.2010, 7:45

Pocitovka, náladovka... a pravda zhuštěná do jediného dne


	Probudili jsme se do kouzelného rána. Obloha byla čistě blankytně modrá, sluníčko se smálo, a ptáčci zpívali jak o život. Ze sousedství se ozývalo bučení skotu a mečení kůzlat. Několik aut sice projelo, ale přesto vládlo nádherné ticho. Posnídali jsme křupavé rohlíky, chutný salám a vynikajíácí čaj z místní vody, mnohem lahodnější nežř s příchutí chlóru v Pardubicích. Poté jsme vyrazili na procházku po okolí. Pomalu jsme se toulali malebnou krajinou. Vyšlapali jsme na Vojtěchův (Volákův) kopec, kde člověk náhle poznává, jak málo váží starosti. Ta drsně romantická krása, poetický duch půvab i umělecký duch Kameniček působí na duši zraňovanou lhostejností, nadutostí a přezíravostí lidí z velkoměsta přímo jako zázračný balzám. Sytě zelená tráva vypadala, jako by na ní ulpěly cáry závojů, které roztrhaly víly za měsíčních nocí při tanci a na nichž se v ranním slunci třpytily rosné perly. Již před polednem se teplota vyšplhala na tropickou hodnotu. To k vodě přímo volalo. V prvním okamžiku se zdálo, že v Krejcaru jsou žiletky, tak byla voda studená. Po prvotním šoku jsme zjistili, že to je vcelku příjemné. Na osvěžení určitě, delší pobyt v ní by se nemusel obejít bez následků. Náhle se na obzoru objevily temné hrozuivé mraky. Vypadalo to jako by se blížil konec světa. Rozhodli jsme se pro návrat do chalupy. Pamětlivi toho, že v bouřce se nemá ani utíkat, ani se schovávat pod strom, snažili jsme se aspoň o rychlou chůzi. Kousek od Obecního úřadu bylo jasné, že na chalupu už to nestihneme, a tak jsme využili toho, že tam probíhá výstava obrazů a vešli jsme dovnitř. Sotva jsme za sebou zavřeli dveře, nastalo boží dopustěšní. Nebe bylo temné, vichr ohýbal stromy jako by byl vzteky bez sebe, že se mu něco odvážilo postavit do cesty, hrom burácel a ohnivé klikaté blesky křižovaly oblohu. Prohlíželi jsme si překrásné obrazy malířů Vysočiny. Zimní scenérie navozovaly představu třeskutého mrazu se sněžnou romantikou, jarní obrazy překypovaly probouzejícím se životem, letní motivy byly hřejivé a ty podzimní - ty hýřily pestrostí barev, kterými přírodu ozdobil malíř Podzim. Zastavili jsme se i u poutavých zátiší, která navozovala příjemný klid. Vichr a bouře se utišily těsně před šestou hodinou večerní, stejně tak i prudký liják, jejich věrný průvodce. Poprvé jsme zažili TAKOVOU průtrž mračen. To nebyly provazy vody, to vypadalo, jako by zem zalilo moře. Navzdory tomuto řádění přírodních živlů byl teplý večer. Větřík jen slabě zafukoval, hvězdy svítily a zdály se být tak nízko, že člověk měl pocit, že stačí zvednout ruku a může se hvězd dotknout. Měsíc svítil tak jasně, že by se v jeho záři dalo číst. Na pozadí sde temně tyčily vysoké smrky a borovice jako ochranná hradba. To ticho bylo až neskutečné. Sem tam zaštěkal pes, občas se ozval tlumený hovor. Večeřeli jsme naprosto nezdravé na ohni opékané špekáčky a připadali jsme si jak dávní lidé, kteří se sesedli a cítili sounáležitost. Plamínky vesele tančily, dřevo praskalo a vůně opékaných špekáčků se linula kolem nás. Byl to opravdu krásný a vydařený večer a teprve vzrůstajícíá chlad rozhodl, že tohle posezení ukončíme. Tečka za celým dnem byla opět v romantickém duchu. Místní kostel Nejsvětější Trojice byl nádherně osvětlený, v té tmě působil opravdu velebně a majestátně. Dala by se napsat ještě mnohá slova o úchvatné přírodní scenérii, oceánu zeleně, spoustě luk, louček, lesů, lesíků a hájků, polí a políček, o starých chalupách, kvetoucích zahrádkách, vůni čerstvé trávy, jehličí i sena a je-li dobrý rok, plní se koše houbami. Pozornost zasluhuje také jaro, podzim i zima, protože každé roční období má svůj půvab a kouzlo. Ale to snad někdy příště. Povídání o jednom dni stráveném v ráji zakončím pozvánkou: BUĎTE VÍTÁNI U NÁS V KAMENIČKÁCH.


celkové hodnocení autora: 95.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 8		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 18		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 35		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Kitty	13.12.2010, 18:34:25

Styl, kterým je povídka psaná, se mi velice líbí. Je to vlastně takový literární impresionizmus. Vlastní děj je velice jednoduchý a hlavní je tam popis nádherné přírody a Tvých domovských Kameniček. Úplně jakoby se v té povídce vznášel duch Antonína Slavíčka. Z díla je cítit i Tvou velkou lásku k tomuto kraji.


ze dne 14.12.2010, 16:01:59
Sidonie Kermack: Opět dík za tolik chvály. Ano, tohle místo miluju, a kdybych jednou měla volit mezi pohodlím v paneláku a bydlením v téhle drsné části naší zemičky (říká se tomu tam česká Sibiř), tak utíkám z města hned:-)

Čorny	15.06.2010, 22:43:46

Pravdou je, že tohle všechno začne člověk vnímat až když se doopravdy ztiší. A zrovna takovéhle prostředí má jistě blahodárný vliv na rozsah decibelů. Znám taková místa. Líbí


ze dne 16.06.2010, 18:20:12
Sidonie Kermack: Díky za milý koment:-)

Allainila	28.04.2010, 9:07:07

Tohle dílko mi učarovalo, hlavně jeho podmanivý styl a schopnost vykreslit atmosféru. Já sama jsem na takovém (i když určitě ne zas tak krásném) místě, jako jsou Kameničky, strávila dětství. Trochu se mi zastesklo. Jen mi připadá... Z oblohy se vylilo moře a jde se na buřty? Ty musely být pěkně uzené, pokud nemáte nějkou suchou skrýš na dříví. :) Milý kousek, čtení jsem si opravdu užívala. ;)


ze dne 28.04.2010, 17:25:51
Sidonie Kermack: Díky za milý koment, a pokud jde o skrýš na dříví, tak těch máme několik, nejjistější je samozřejmě chodba v chalupě, ale i dřevníky jsou chráněné před deštěm. Vždyť celá léta (už přes dvacet let!) topím zásadně dřívím v kamnech, odmítám el. sporák i plynový, také jakékoli ústřední a jiné topení, pouze krbová kamna.

Radmila Kalousková	22.04.2010, 10:13:14

V textu je opravdu několik překlepů a věta ...vládlo nádherné ticho, když zpívají ptáci a mečí kozy? Čtení je vhodné k navození příjemné snové nálady, hezky pohladí. Hned bych vyrazila, vzala kytaru (čímž bych určitě veškerý ráj zbořila, protože můj zpěv a hraní je spíš za trest pro ostatní, ale mám to ráda :-)) a vyrazila ven. Dávám jedničku. RK


ze dne 22.04.2010, 15:42:11
Sidonie Kermack: A proč by nemělo být ticho přrody? To je rozdíl, protože tohle ticho je uklidňující, na rozdíl od města, kde sice také ptáčci zpívají, zaštěká pes, ale to vše přeřvávají motory aut a opilci potácející se časně ráno z nonstop heren. Jinak díky za koment i za jedničku. Jé, já mám také ráda hru na kytaru, ač sama neumím, ale i ráda zpívám, i když na Superstar to není ani na casting:-)

winkk	22.04.2010, 8:47:20

Odpověď na příspěvek od uživatele: winkk* ze dne 21.04.2010, 13:38:11* Ty máš na starosti turistický ruch ve vaši obci? Že o ní píšeš povídky a takhle nás tam zveš. :o) Věřím, že to tam musí být krásné, plány na léto ještě nemám, takže kdo ví...


ze dne 22.04.2010, 15:45:05
Sidonie Kermack: Ne, turistický ruch tam na starosti nemám, jern to "u násd v Kameničkách" miluju. Tohle navíc bylo napsáno na žádost starosty, k jedné vernisáži výstavy a kdyby se nezměnily plány, tak by to přečetl svým nádherným hlasem a s poetikou sám Radovan Lukavský. Leč půvbodní téma malířů Vysočiny bylo změněno na malíře Vysočiny, malující v cizině, a tak se tohle nehodilo.

winkk	21.04.2010, 13:38:11

Moc pěkný popis krajiny. Píšeš to pěkně, člověk si to dokáže v hlavě představit, jako by tam byl. Jako pozvánka dobrý. ;o)


ze dne 21.04.2010, 17:29:16
Sidonie Kermack: Díky za návštěvu a hezký koment. Klidně se tam v létě přijeď podívat, je to 8 km od Hlinska v Čechách směrem na Svratku, konají se tam výstavy a příroda je ještě hezčí než se dá slovy vyjádřit.:-)

Šíma	21.04.2010, 12:00:40

Zdravím! ;-) Textík je to hezký a ve mně vzbuzuje víceméně kladné emoce! Hihi... Ona bouřka mi připomněla, že i v pozemském ráji mohou přijít temné mraky a padat trakaře! -- Několik aut sice projelo, ale přesto vládlo nádherné ticho -- přestože této větě rozumím, zdá se mi neurčitá a neúplná, schází bližší popis místa, kde naši hrdinové nocovali (ráj je přeci jen poněkud rozlehlejší - mrk) -- pozor na překlepy a nedoklepy (nepozornost sice hříchu nečiní, ale textík pak hyzdí zbytečné chybky): vynikajíácí čaj, lahodnější nežř, temné hrozuivé mraky, apod. (šotci pak mají škodolibou radost na úkor autora) Jedna až dvě!


ze dne 21.04.2010, 17:27:50
Sidonie Kermack: Díky za návštěvu a koment. No jo, šotci! U nás se zabydlel skřítek Poťouchlík. A tak přes všechnu pozornost mi vždy vyvede nějaký nepěkný kousek:-). Také už mám o něm jednu povídečku, ale nevím, kam jsem ji založila. Spíš to je právě práce Poťouchlíka:-)

Amater	21.04.2010, 9:09:04

Moc pěkné, i když mám raději akci. Člověk po tomhle článku má chuť vyrazit do přírody a nechodit do práce. hej nenapadej naší vodu!


ze dne 21.04.2010, 17:24:31
Sidonie Kermack: A co si myslíš, že je mým snem? Který, kdyby se nezměnilypoměry, by se mi splnil už za pět let, takhle až za šíleně dlouhých 11 a to budu ráda, když se budu schopná doplazit tady přes ulici na nákup:-) A ta voda je opravdu veliký rozdíl, tady ji piju jen když už nic jiného není, tam jak jen to jde. Každopádně díky za návštěvu a koment.

čuk	21.04.2010, 7:45:11

Musím jen opakovat, že píšeš romanticko-realistickým stylem. Někdy trochu přetaženě, hýřivě až exaltovaně, někdy opomíjíš všední trampoty. Maluješ štětcem i zvukem. "Zraňovaná duše" už je trochu moc. Na druhé straně může otevřeným duším přinést nedějový popis radost. Je to vskutku pocitovka kladného typu, což lze cenit.


ze dne 21.04.2010, 17:21:26
Sidonie Kermack: Díky za koment, potěšil. Já ale taková jsem, prostě buď se vzhnáším a hýřím radostí nebo zase propadám chmurám, občas se vrátím na zem. Inu, lví znamení, vše dělat důkladně:-)