obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Polibek je krásný vynález přírody, jak zastavit řeč, když už jsou slova zbytečná."
Ingrid Bergmanová
obr
obr počet přístupů: 2141481 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29006 příspěvků, 4550 autorů a 303521 komentářů :: on-line: 14 ::
obr

:: Othelo - díl 8. ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Othelo
 autor Resmmett publikováno: 19.04.2010, 19:31  
Policejní výcvik
 

Po mém bezvýhradně nenávistném projevu vůči cvičiteli mě již do obyčejné psí školy nepustili. Byl jsem tedy zařazen mým pánem na výcvik u policie. Samozřejmě nikdo netušil, co se stalo na louce za kravínem.

Na tomto cvičišti nebyli žádní rozdovádění psi, žádná nekázeň nebyla přípustná. Byla to taková psí vojna, myslím, že tak lidé říkají těm místům, kde je spousta stejně oblečených lidí, co poslouchají jiné a nesmí u toho říci ani slovo. Museli jsme dělat vše na slovo, do vteřiny a bez odchylky přesně. Zátěž byla větší a větší, nikoho nezajímalo, jak nám je.

"Proč jim to strpíte!" Vrčel jsem na ostatní psi. Ti si mě pohoršeně měřili od hlavy až ke špici ocasu. Nechápal jsem proč. Jak je možné, že jim takové zacházení nevadí? Nechápavě jsem zůstal stát a koukat. Přišel můj nový cvičitel, všichni psi ukázněně zůstali sedět na svých místech, hleděli na něho s výrazem úcty a ještě větší úcta byla skládána starému psu, který mu šel u nohy, taktéž tak vznešeně a předpisově.

Začal jsem štěkat a skákat tak daleko, jak mi vodítko dovolilo. Cvičitel s zarazil, otočil se směrem ke mně, dlouze se na mě zahleděl a pak se vrátil zpět ke své původní trase.
"To je ten nový?" zeptal se lidí, ale odpověď nečekal. Usadil svého psa na místo a vrátil se ke mně.

"Sedni, Othelo!" Nechápal jsem, proč bych ho měl poslouchat.
"Sedni!" zahřměl teď mnohem výraznějším a především varovnějším hlasem. Zůstal jsem na něho drze koukat.
"Co máš dělat! Sedni!" pobaveně jsem si lehl na zem a překulil se na záda. Neměl jsem v plánu poslouchat nějakého naprosto cizího člověka, který se o mně zajímá jen na okamžik, není schopen ke mně ani přijít a seznámit se a myslí si, že se vše bude točit jen podle něho.

Sklonil se ke mně, usmál se a v jeho obličeji se objevil jakýsi šibalský výraz. Z nějakého neznámého důvodu, mi byl tenhle člověk sympatický.

"Tak, co bude." řekl klidným vyrovnaným a milým tónem hlasu. Můj pán se na to příliš vesele netvářil. Zvedl jsem se a chtěl jsem si toho neznámého člověka očichat, jenže po pár prvních krocích mě za krk silně zatáhl můj pán, švihl mě vodítkem přes záda a křičel na mě: "Lehni! Dělej, lehni!"

Cvičitel se ma mě podíval soucitným výrazem. Cosi pověděl mému pánovi, tomu jsem nerozumněl, vzal si mně na vodítko a odvedl mě vedle toho starého psa, co se tvářil tak hrdě a vznešeně. Můj pán odešel, ostatní psi začali cvičit a já tu ležel u toho starého psa, který se mně ani koutkem oka nevšímal, alespoň jsem si to tedy myslel.

"Tak co, ty medvěde." Oslovil mne cvičitel. Zíral jsem na něj, nevěděl jsem, co mám dělat, chtělo se mi skákat na něj a hrát si s ním, ale copak smím? Přišel ke mně blíž a udělal to, co již dlouho žádný člověk. Pohladil mě po hlavě. Zaujatě jsem si ho prohlížel. Začal na mě mluvit a já ho jen poslouchal.

"Já tě chápu, nechce se ti viď? Však já bych taky nechtěl nic dělat, kdyby se ke mně lidi chovali tak, jako k tobě. Taky tě bil viď? To dneska lidé často dělají. Neumí si přiznat svoje chyby a pak to takhle dopadá."

Začal si se mnou hrát a já věděl, že pro mě začíná něco nového, snad lepšího.


 celkové hodnocení autora: 94.2 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 8 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 40 20.04.2010, 7:35:54 Odpovědět 
   Líbí. Nejen z důvodu delšího času se zbraní... Tam člověk poznal jiné hodnoty, asi práce vyostřila povahy do extrému, buď opravdoví lidé nebo kreatury.
 ze dne 21.04.2010, 15:36:17  
   Resmmett: Děkuji mnohokráte
 Adam Javorka 19.04.2010, 20:25:28 Odpovědět 
   Pekné a zaujímavo napísané, mne sa to páči
 ze dne 21.04.2010, 15:35:43  
   Resmmett: Děkuji :)
 čuk 19.04.2010, 19:30:56 Odpovědět 
   Hezké. Má co říci i nepsům a nevojákům. Píše se asi samo. Trochu mi připomíná psa Rexe. Pobaví.
Malinké chybky v přímé řeči.
 ze dne 21.04.2010, 9:48:25  
   Resmmett: děkuji za Tvůj čas věnovaný mému písmenkování. :D
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Vermis
Doll
2.kapitola-JÍZD...
Terka007
Půlnoční sen
Cynis Sarkus Zapalsi
obr
obr obr obr
obr

Neocortext14
kilgoretraut
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr