| Situace, kterou každý z Vás už asi zažil, nebo o ní slyšel, nebo ji alespoň viděl v nějakém filmu.. :-) Je to zkrátka báseň o setkávání, opouštění, útěše (záměrně odlehčeno)... |
| |
|
|
Dvě těla
leží vedle sebe
nahá,
před chvílí
slíbila si
lásku ryzí.
Jejich mysl
je probuzením
opět zdravá
a údy
náhle
cizí.
Už zlomené pero
napsalo:
„Dost.
Je přece
šero
a ty jsi
dne
host.“
Už zlomené pero
napsalo:
„Dost,
ve vzduchu visí
upřímnost.“
Teď není mi lehko
na duši
po opouštěcím
trauma,
slzy snad jemně
Čas vysuší,
útěchou
stane se
domácí fauna.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
