| Snad je to vyznání ... |
| |
|
|
Ve své duši topíš splíny,
srdcem se snažíš vygumovat pláč,
v náruči nosíš rozmarýny,
svíčky z mých přání stavíš na oltář.
Tvá slova ničí depresi,
jeden Tvůj pohled naladí mi svátek,
hlazením tlumíš agresi,
urovnáváš můj myšlenkový zmatek.
Tvůj klid mě táhne ze stresů,
navodíš příjemnou náladu,
ukončíš další z excesů,
odhadneš můj úhel dopadu.
Chráníš mou něhu na dlani,
vlasy mi vážeš rudou stuhou,
miluješ vrásky ve skráni,
ozdobíš okno jarní duhou.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 5 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 38 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
