|
| |
|
|
Mám sladký život i malé jmění, vše ukážu ti po setmění.
Možná, že ti špetku dám? Však požitek větší je, když člověk si ukradne sám.
Tajně... Chvatně...
Ruka po mé nohavici tápe. Ne, ona se sápe! Ruka jemná, štíhlá, ruka vonící.
Ruka tvá zastaví se mi na líci. „A jak vlastně ten sladký život vypadá?“
Louka zelená, vody zurčící a zpoza stromu muž mě pozoruje, močící.
Co za myšlenky a nechutě motá se do představ mých o sladkém životě?
Teď moře barvy rtuti, teď medvídci Haribo a stovky různých chutí.
Tu ztroskotání lodi a plachet pnutí, tu zapití medvídků vodou a příšerné těla dmutí.
Však náhle projelo jí hlavou jako ostří meče, že bez malého jmění se i sladký život vleče!
Jak tedy pokračovat s taktikou a docílit vítězného smeče?
Jak oddělit ten kousek?
Jak vzít sladkost života, jehož srdce stále tluče?
Snad poslouží pilka, sekera a brousek.
Ruka už netápe, stébla se chytla, však v ucho mé ona ještě špitla:
"Nech si své la dolce vita, má představa o sladkém životě selhala.
Odcházím, neboť svítá."
Zmizela. A do trávy dopadla použitá břitva.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
90.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 1 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 20 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
