| ...je před námi teprve noc před čarodějnou nocí, a já prošla prvním kouzlem |
| |
|
|
Na lavičce sedíce hovořím s tichem
jen tak; dívám se do oblak
a sčítám na nich vlnobití;
jenom tak, pro sebe hledím do nebe
zatímco kolkolem prorůstá stín všechápavých větví.
Zdá se, že se potutelně usmívají
cosi si ševelíc s přelétavým hmyzem
pro mně dosud nesrozumitelnou řečí;
- Ještě nevím, že vrůstám mezi ně.
Nevinné hříčky májového podvečera!
Slunce se kutálí svou cestou do dáli;
tam co se probouzím je příchuŤ milostného šera
a mlčenlivé větve přitakávají mým odcházejícím snům.
Právě jsem pochopila o čem že je řeč.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 4 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 10 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 30 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
