» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."

Victor Hugo

počet přístupů: 2141593

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 10 ::

:: Místo ::

40	publikováno: 17.05.2010, 9:18


	Možná tu stával mlýn z kamene možná ne Možná jeho stín se setkal s mým Víc nevím nežli jsem V kámen ne v nás je zapsáno konečné Vše je zrcadlem


celkové hodnocení autora: 98.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 15		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 53		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

nejsembásník	27.05.2010, 6:52:24

stále se otáčí boží mlýny, i když z něj zůstaly pouhé stíny...


ze dne 28.05.2010, 14:13:01
40: Otáčí a my s nimi jsme stíny čí?

Danuše	20.05.2010, 23:56:21

Přinesli jsme do života na duši nahotu, nebo je popsána z předešlých životů? Zajímavé, neobvyklé... moc hezké verše...


ze dne 21.05.2010, 21:56:37
40: Co když "minulé" životy jsou jen výplodem našeho mozku, který není schopen vnímat jinak, než lineárně a kauzálně? Co když právě v tuto chvíli číhám na mamuta, táhnu na Řím i přibíjím Krista na kříž? Děkuji za zastavení a hodnocení, předám ke zdroji.

maja52	19.05.2010, 21:50:01

Zajímavá, hezká. 1 a ahojky.


ze dne 20.05.2010, 12:33:40
40: Všední místo všedního dne děkuje. Přeji hezký den.

cate	18.05.2010, 11:41:12

Tichá, uctivá poklona...


ze dne 18.05.2010, 13:56:51
40: Děkuji tam nahoru za to, že se mi inspiraci podařilo nezašmodrchat. Vznik jsem popsal dole Čukovi. Zamlčel jsem, že konečná verze po obírání slovíček a zároveň při zachování významu zněla stejně jako předposlední řádek (dá se tomu ještě říkat verš?), až mně došlo, že obě slova mají totožný význam, tudíž tam může být jen jedno a nakonec vlastně žádné... No a místo toho tady takhle množím slova... Omlouvám se a děkuji za Tvůj koment a vůbec tak.

obaleč	17.05.2010, 18:22:48

V nás konečných se zrcadlí naše nekonečno.Některé stíny si neseme v sobě a jsou pevnější než kámen. To mě napadlo po přečtení.Tvoje báseň je hluboká .Díky, že jsi to napsal.1


ze dne 18.05.2010, 7:51:04
40: Děkuji za návštěvu, ještě že jsi se v tý hloubce neutopila, bylo by škoda motýlka škodlivého pomologického... Došla jsi ještě do větší hloubky, než byl záměr. Smekám. (tedy pomyslný stetson, nikoli se).

velvetka	17.05.2010, 17:41:15

Já se z Tebe picnu :-))) Ty mi teda dáváš zabrat ! :-D Minule "čí" a teď "nežli jsem" ... Jinak, společné kamenné stíny jsou super.. Ale víš, z kamene Ty vůbec nejsi... ,-) A zrcadlení mám ráda. Pěkné.


ze dne 18.05.2010, 7:47:44
40: Děkuji. Od kamene mám už jméno, blízcí to tak i komentují... Zrcadlení je hezké, když si ho uvědomujeme... K pravopisu, nežli, za tím si stojím, nebo před tím? Sykavka změkčená odvozená od vyjmenovaných "šišli myšli čtyři přišli..."

Ina	17.05.2010, 13:33:47

Perfektní!


ze dne 17.05.2010, 13:42:05
40: Inu Ino, nepřeháněj. Můžeme též rozebrat per - fekt - ní. Skrze vadnou. Ovšem, jsem ochoten do jisté míry připustit, že jsem se stal jakž takž čistým zrcadlem (či spíše sklem) inspirace, nebo tak nějak. Snad ani ne vlastním přičiněním. Přeji hezký den

Aini	17.05.2010, 12:23:33

Vzpomínky na někoho. I v neživém kameni se mohou zrcadlit. Mám ten dojem. Ale nemám jistotu, že se domnívám správně. Báseň se mi líbí. 1 dík :-)


ze dne 17.05.2010, 13:33:48
40: Ahoj, děkuji za zastavení se. A co je správné? Co lze přesně definovat? Nebo je to od "pravda"? Tedy stav? (Pojetí kulturního okruhu, k němuž tíhnu. Jinde už samotný pojem pravda má jiné základy a tedy výklady). Jsem rád, že se domníváš. Že tahle věcička Tě k tomu přiměla. To stačí.

Viviana-Mori	17.05.2010, 9:33:07

Zvláštně píšeš. Jedno místo se mi vybavilo. A taky prázdnota. Jsem hrozná. :-)


ze dne 17.05.2010, 9:48:26
40: Ahoj, hlavní, že jsi, to ostatní jsou jen přívažky. Prázdnota... může to tak připadat, jsou-li nám sebrány naše hračky (vč. nehmotných). Zbavujeme-li se jich vědomě, uvolníme si ruce (nejen obrazně), pro jiné... Kdybych si nevozil často prdel v autě, ale chodil pěšky (jako praděda cca 40km za prací), tak bych si nemusil rvát čas a rozjímat na tomto konkrétním místě, ale vnímal bych to během procházení jím a jeho mnou...

čuk	17.05.2010, 9:17:59

Ono nic neříkající obyčejné místo bylo básníkem proměněno v živé. Sláva možnostem, které třeba mohly být v minulosti reálné, a my také. Živé zrcadlo může odrážet rozmazané písmo. Autor postaví "rekvizitu" a dovede na ní básnicky vytvořit myšlenku, která stojí za zamyšlení, a to na obdivuhodně malé ploše, s nádechem tajemství, poeticky a metaforicky.


ze dne 17.05.2010, 9:41:13
40: Děkuji. Obyčejné místo, kolem kterého roky jezdím, si říkalo o bližší seznámení. Poslední dobou už mi v hlavě zaznívaly verše o něm, tak jsem zjara zastavil a šel se seznámit. Vzal jsem do ruky pár kamenů, obhlédl reliéf a zhodnotil, že jde o něco jiného, než jsem se (rozumem) domníval. Posadil jsem se mezi mochnu a petrklíč a zhodnotil, že jde o něco jiného, než jsem cítil (a přeškrtal zmíněné verše). Tož tak, ještě jednou děkuji, byť jsem se na tomhle nijak výrazně nepodílel, to se tak vylíhlo...