|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 9 ::
|
 |
|
:: špatná doba ::
 kerri |
publikováno: 06.10.2006, 20:02
|
| Kdo to psal? :o) |
| |
|
|
Dívám se na ni. Sedí vedle mě. Blízko. Úplně blizoučko. Když pomalu pohnu nohou, naše kolena se přes vrstvy jejích sukní a podsukní, spodniček a podvazků dotýkají. Cítím její teplo, sálá z ní a mně je horko.
Pootočím hlavu od talíře, nad kterým se nenápadně skláním, aby si okolní svět nevšiml mé nervozity a vidím, že její líčka jsou i pod vrstvou mejkapu rudá. Rty červené od brusinek a šibalský úsměv, v očích odlesk mohutných diamantových lustrů jako neposední ďáblíci a dlouhé řasy je lemující jí dodávají v matném světle obrovského sálu jiskru, která ve mně podpaluje oheň.
Snažím se to maskovat.
To? To, že mi osamělá kapička potu stéká od krku až dolů podél páteře. To, že se mi klepou kolena, to, že její parfém mě bije do nosu jako pěst, ale neříká vzpamatuj se, jak by měl. To, že ji miluji.
Zhluboka dýchám, soustředím se na svíčkovou s brusinkami na mém talíři a cítím, že moje tváře pohlcuje červeň. S obavami se rozhlížím, jakoby všichni v sále tušili, co se ve mně odehrává, šuškali si a potichu se mi vysmívali.
Ale ne. Necelá stovka hostů se živě baví, ubrousek v klíně a pravý loket ruky, která drží lžíci pečlivě u těla. Nesrkají. Nebryndají. Vybraná společnost. Smetánka Londýna.
Svatební hostina korunního prince Richarda III. je v plném proudu.
Co já tady dělám…? Sebetrýzním se…
Koleno, dotýkající se jí, žhne, pálí. Cukám sebou. Otáčí hlavu, ale nechává ji nadále lehce skloněnou. Naše pohledy se setkají, trvá to celou věčnost. Čtu v nich smutek.
Se zoufalým úsměvem, který mě stojí poslední zbytky sil, pomalu vrtím hlavou. Vidlička jí neslyšně vyklouzne z ruky. Hladí mě po ruce, naklání se a šeptá „to přejde“.
Nepřejde. Vím, že ne. Musím na vzduch. Dusím se. Její vůně mě dusí. Vysychá mi v ústech. Rychle se zvedám, ignoruji pohoršené pohledy. S omluvou mířím do chodby vedoucí ze sálu a třesoucí rukou si zapaluji cigaretu. Chladný vzduch ovívá rozpálené tváře. Do očí se derou slzy. Slzy bolesti.
Nesluší se to. Vím, že se to nesluší… Snažím se ovládnout.
Mám chuť se vrátit, vzít ji za ruku a odvést pryč. Pryč od téhle společnosti pokrytců, kteří neví, co je to láska. Někam daleko do noci, pod úplněk měsíce.
A tam zase políbit ji, dívku mých snů …
ale …
nemůžu…
neboť i já jsem žena…
žena žijící ve špatné době…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
96.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 12 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 16 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 63 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
