|
| |
|
|
Kdysi jsme byli smečka zbabělých,
samotní jsme jen hromádka strachu.
Ve smečce je však síla prokletých,
co povstali z mršin, kostí a prachu.
Náš smích, je smíchem a zároveň zpěvem.
Naše písně - o šlachách upnutých na kostech,
které rezonují morkem jako struny dřevem.
Rytmus je smích co odráží se spektrem ech.
Dech náš je lží a pomluvami nakažen,
jsme mor který lidskou mysl pokřivil.
Chechot pekelných klaunů – nás hyen,
příchod věku zatracených oslavil.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
90.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 2 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 36 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
