obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Sen je sůl bez chleba."
Ramón Gómez de la Serna
obr
obr počet přístupů: 2915482 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39719 příspěvků, 5761 autorů a 391359 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Inés ::

 autor Sára Mcreal publikováno: 09.06.2010, 14:08  
O velmi mocných kouzelnických dvojčatech
 

1. Kapitola
Byla deštivá letní noc a ve městě New Lexington ve státě Ohio nebyla nikde ani noha. Vítr silně foukal mezi domy, kolem kopců a přes náměstí. Stromy se vlnily do rytmu padajícího deště, vzduchem se linula vůně čerstvě posekané trávy, květin a spadaného listí. Měsíc vrhal slabé paprsky na tiché město a jemně ho osvětlovalo.
Tarainovi, kteří bydlí v malém rodinném domku na konci města, byli poslední dobou středem pozornosti. Na prahu jejich domu ležel tři dny starý výtisk novin a velký novinový titulek hlásal: Známe opravdu své město? V článku jeden nejmenovaný chodec popisuje jak na své večerní procházce uviděl pravý středověký hrad přímo za domem Tarainových.
Celou rodinu novinový článek velmi překvapil, nikdo z nich netuší jak se mohl hrad ukázat jen tak z ničeho nic.
Kamkoliv Tarainovi přišli, valili se na ně ze všech stran otázky zvědavých sousedů. Zdejší lidé ani netušili jak jsou blízko odhalení věcí, o kterém se jim doposud mohlo jenom zdát. Ve skutečnosti patřili do slavného kouzelnického rodu Tara. V jejich světě byl jejich rod velmi slavný, ale v lidské společnosti vystupovali jako normální lidé, kteří mají stejné povinnosti a starosti jako ostatní.
Přímo za jejich domem se opravdu rozprostíral velký středověký hrad, skrytý před očima veškerých lidí. Svůj domov – hrad mohli vidět pouze členové rodiny. Z venku vypadal hrad jako středověké sídlo patřící nějakému hraběti nebo dokonce králi, ale uvnitř to působilo spíž jako z katalogu Moderní bydlení.Od té doby si Tarainovi musí dávat veliký pozor, aby neudělali nějaká kouzla na veřejnosti.
V hradě bylo zrovna hrobové ticho, až na místnost úplně dole, kde se ozývaly bojové výkřiky.
Pokoj byl celý kolem dokola obložený matracemi, jako kdyby měl sloužit k nějakému výcviku a taky že jo. Přímo uprostřed místnosti se prali dvě osoby.
První byla dívka, velmi krásná, její dlouhé rovné vlasy v odstínu hnědé barvy ji sahaly do půli zad. Její pronikavé modré oči se soustředily na cíl, konkrétně na muže ve stejném věku. Muž a ta půvabná dívka si byli nesmírně podobní, stejné tvary obličeje, husté řasy rámující jejich modrá kukadla a sportovní postavy. To jsou dvojčata Tarainovi, Inés a Keith.
Mezi kouzelníky bylo všeobecně známo, že dvojčata jsou mistři v bojových umění. Inés napnula své tělo jakoby k útoku a zaplavila svého bratra vlnou útoků. Keith se jim snadno ubránil, snažil se najít způsob jak výsledek boje obrátit na svou stranu.
Boj byl velmi vyrovnaný, dokud Inés nešvihla nohou a neodkopla Keitha na druhý konec tělocvičny. Udýchaně k němu přiběhla, posadila se mu na břicho a pevným neústupným stiskem ho chytla pod krkem, aby nemohl pronést kouzlo, které by okamžitě změnilo stav boje.
,,Tak co vzdáš se?“ pronesla Inés unaveně, ale přesto pobaveně.
,, Nikdy“ odpověděl hluboký hlas chraplavě z nedostatku kyslíku.
V tu ránu letěla Inés prostorem, jen tak tak se jí podařilo pád vyrovnat a udělat salto. Otočila se, ale místnost byla prázdná. No jo Keith je mistr v kouzlech neviditelnosti, pomyslela si Inés a zakřičela: ,,Já vím, že si tady a stejně tě porazím!“ zavřela oči. Naprosto se soustředila na svůj neviditelný cíl. Pár minut stála úplně bez hnutí, poté se otočila a klidným hlasem pronesla: ,, Seisma ja ei liigu!“
V tu chvíli se Keith objevil přímo před ní se svázanýma rukama,, no dobře vzdávám se“. Místností se nesl Inésin smích.
Chvíli bylo ticho vyplněné jenom zrychleným dechem dvojčat. Za okny tělocvičny začínalo vycházet slunce a sebou táhlo žlutooranžové světlo. Inés tiše vstala, přešla k oknu, kde se zastavila a sledovala východ slunce, mlčela, jenom obdivovala krásu, kterou stvořila příroda.
Keith se tiše zvedl a postavil se vedle své sestry a tiše jako by to bylo součástí větru řekl: ,,Něco tě trápí pověz mi to“. S vynuceným úsměvem se na něj Inés podívala ,, Kdyby se něco dělo dokázala bych se ubránit!“ Jejich společný smích probudil tichou místností, Keith objal svou o pár minut mladší sestru a společně se dívali na východ slunce. Kéž bych mu mohla povědět všechno, pomyslela si Inés.
Za nimi se ozvaly rychle se blížící kroky. Keith se zadíval směrem ke dveřím,, To je nejspíš máma, asi nás slyšela“. ,,Rychle, jestli nás tu uvidí dostaneme zaracha na zbytek života“ šeptala na Keithe a přitom běžela z severní stěně, kde šeptla ,,Ava end siin on teie perenaine!“ Tajné dveře jako by vznikly z malé dírky mezi kameny. Keith ohromeně stál na místě a nemohl přimět nohy aby se pohnuly směrem k únikovým dveřím.
,,Jestli okamžitě nevlezeš do těch dveří osobně tě nakopu na místo, kde se ti to rozhodně nebude líbit“. Keith znal Inés moc dobře, aby si myslel, že to neudělá. No jo už jdu, to je, ale nervóza, pomyslel si, ale raději se rychle rozeběhl ke dveřím.
Skoro ve stejný okamžik, kdy se tajné dveře zavřeli, vešla do místnosti vysoká žena – měla dlouhé černé vlasy a na tváři velmi přísný výraz. ,,Co to zase ti dva vyvádějí“ pomyslela si Mandy – mamka dvojčat. ,,Valgus“ řekla pevným, rozzlobeným hlasem. Jakmile se v místnosti rozsvítilo světlo Mandy si povzdechla, že by zase tajné dveře? Nejsou třeba neviditelní? Nebylo by to poprvé co by se dvojčata schovávala pomocí kouzla neviditelnosti.
Mandy tentokrát pronesla další kouzlo ,,Kui nad on nahtamatud ma naitan!“
Nic se nestalo ,,Kruci už zase“ jedním pohybem se otočila a odešla velmi naštvaná z tělocvičny.
Inés nyní rychlím krokem šla chodbami hradu, míjela spoustu obrazů, které znázorňovali její předky v různých historickým událostech, nakonec se zastavila u ručně vyřezávaných dveří, které vedli do jejího pokoje. Vyčerpaně se opřela o dveře a svezla se k zemi, chvíli jenom tak seděla na zemi. Nic nedělala jenom tak koukala po svém neobvykle uklizeném pokoji.
V pokoji převládala zelená barva, obrovská postel s nebesy byla přímo uprostřed pokoje. Vedle postele se rozprostíralo veliké okno s výhledem na hory.
Jedním rychlím pohybem, ale přesto půvabným vstala a přešla k vypínači, který jemně cvaknul a hned se v pokoji rozsvítilo mnoho zelených lampiček. Unaveně došla do své koupelny a plně se věnovala horké sprše.
Potom co spotřebovala skoro všechnu teplou vodu se rychle převlékla do čistého pyžama, téměř běžela do teplé postele.
Za sebou slyšela bouchnout dveře, rychle se otočila a spatřila svého nevlastního otce. Co tady chce? Uvažovala Inés, ale zdvořile se zeptala: ,,Co potřebuješ?“
Thomas se oženil s Mandy přibližně před třemi lety, ale dvojčata ho nikdy neměla ráda. Kvůli jeho pověsti a vzhledu se mu nikdy neodvážili cokoliv říct.
Thomas byl na obvyklá měřítka velmi vysoký, vlasy krátce zastřižené v odstínu černé, ale občasně se objevil šedý vlas. Promluvil hlasem takovým, který se slýchá v hororových filmech ,,Myslíš, že nevím co s bratrem provádíte po nocích v tělocvičně?“
Inés na něj nevěřícně koukala, co by jsme tam měli dělat proboha? Jenom tam trénujeme, to je ale tupec.
I přes své rozčílení promluvila hlasem klidným a zdvořilým: ,, A co podle tebe děláme v tělocvičně?“
Thomas úplně zapomněl na zdvořilost a rozkřičel se na ni s plna hrdla ,, Tajně tam trénujete nějakou nějakou tajnou sektu, já to vím!“
Tohle už se nedalo vydržet, najednou se ozval nový zvuk, nebyl to vystrašený zvuk nýbrž smích, který vycházel Inés z úst. No tak ovládej se, Inés se velkým úsilím přestala smát. ,,Cože“ a znovu se začala pochechtávat, to ale nevydržela Thomasova nátura, jedním prudkým pohybem ji dal facku.
Prudká bolest, kterou teď cítila vyhnala všechny známky veselí.
Kolem se zvedl prudký vítr, který narušil krásný východ slunce, Inés provrtávala Thomase smrtelným pohledem a v duchu si formulovala kouzlo, které by každému velmi vážně ublížilo.
Než stačila pronést své perfektně zformulované kouzlo vešla do místnosti Mandy. Inés se zhluboka nadechla, aby se uklidnila.
,,Co se tady děje?“ zeptala se udiveně Mandy.
Než stačila Inés cokoliv říct Thomas už jí pomalu vysvětloval důvod této malé hádky.
,, Jenom jsem tady mladé dámě vysvětloval, že není dobré se v noci jenom tak potulovat po domě.“
Inés na něj jenom znechuceně koukala a přemýšlela jestli má mamce říct pravdu. Stejně by mi nevěřila ta zrůda jí nějak ovládá, pomyslela si. Ten …, ani ve své mysli nedokázala najít dost sprosté slovo, které by vystihovalo, jak moc Thomase nenávidí.
,,Ještě jednou vás v noci uslyším v tělocvičně a přísahám, že vám oběma dám zaracha na měsíc.“ s tím odkráčela Mamka i s Thomasem z pokoje.
Nevěřícně dál koukala na místo, kde se právě zavřely dveře a přemítala o dnešní noci. Fajn mám další modřinu do zásoby, Inés vydala znechucený zvuk a přemýšlela jak zamaskuje modřinu před Keithem, nebo jak by mu to vysvětlila. Napadlo ji tisíce výmluv, ale spoustu z nich použila asi před měsícem, když jí nevlastní otec zmlátil kvůli menšímu průšvihu ve škole.
V tu dobu skoro každý kousek jejího těla pokrývaly skupiny modřin. Polovinu z nich se podařilo Inés zamaskovat pomocí krycího kouzla, ale ty další musela vysvětlit výmluvami jako: upadla jsem, poprala jsem se ve škole a spoustu dalšího. Ráno moudřejší večera, dál nad tim už neuvažovala a jenom se unaveně odšourala do měkké postýlky.


 celkové hodnocení autora: [ - ]

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 0 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 0.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 3.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 1 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 čuk 09.06.2010, 14:07:27 Odpovědět 
   Buď vítána na saspi.
Začíná se pěkně, ale pak se to kazí a je poněkud rozvleklé. A dost nepřesné a objevují se neobratnosti. Fantazie tam je, uvidíme, jestli přineseš něco nového v pokračování. Ale pokud se gramatika výrazně nezlepší a nepozornost neodstraní, pak nedosáhneš lepší známky, ba naopak, riskuješ, že ti bude text vrácen.
netuší jak? spíž? prali osoby? dveře zavřeli? rychlím? obrazy znázorňovali? dveře vedli? dvojčata neodvážili?
+ další šotci: chybějící čárky, psaní přímé řeči atd.
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Abisek
(26.3.2020, 11:55)
Stargazer
(22.3.2020, 08:44)
GibonFafaust
(11.3.2020, 22:57)
Filip
(7.3.2020, 20:07)
obr
obr obr obr
obr
V ohrožení (4.č...
alri
Posel smrti V: ...
Lukaskon
Slaďounce zmago...
Nikola
obr
obr obr obr
obr

RaDOST smutku!
6thSun
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr