obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Na lásku není jiný lék než ještě víc lásky."
Ludovico Ariosto
obr
obr počet přístupů: 2916102 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39836 příspěvků, 5847 autorů a 393429 komentářů :: on-line: 0 ::
obr

:: PEPIK ::

 autor baaba publikováno: 08.06.2010, 21:55  
Pidipovídka
 

p r o l o g

Barevná hudba
...pijou se panáky různých barev
příjemná zábava
...jen ty konce


PEPIK

Kuchař Albert do sebe kopl zelenou a prohlásil.
„Winterfresh, svěží jseš!“
Utřel si do rukávu na vteřinku úsměv a otočil se ke mě.
„Víš co? Já to raděj vemu popořadě. Líp se mi mluví.“
Pak houkl směrem k výčepu, ať nám sem hodí pivo plus další, tentokrát vodkovou, rundu a začal.

„Šéf mi nařídil, abych dneska ráno vyzvedl objednaný sele.
To se mělo upéct na večerní raut. Nějakou oslavu narozenin, nebo něco takovýho.
No jo!…
Jenže jsme se sekli včera s klukama v nonstopu.
No a milej Albert zaspal. Což není nic divnýho…
Celej zkroušenej jsem šéfovi brnkl, že mám časovou díru a
estli by tam nemohl dojet on.
Seřval mě, že už má zájezd. A ať, kurva, táhnu pro to prase,
jinak už nemusím chodit vůbec.
Tak jsem se teda pro milýho čuníka vydal.
Sice jsem měl dvě a půl hodiny skluz a krhavý oko ,ale říkal si,
že se to nakonec nějak vstřebá.
Bylo to až v Pasečkách, takže na těch dvaceti kilometrech jsem se snažil něco nahnat.
No récht! Tak piču. Nenahnal jsem nic.
Farma stála kilák za vesnicí a podle tabule byla pštrosí.
No, třeba jsem se nesplet, říkám si. Nebo možná jo, ale budou aspoň vědět,
kde v okolí prodávaj selata, když dělaj taky do zvířat…
Našel jsem správce.
Na mně koukal, jak na marťana. Nicméně…
Potvrdil, že to je ta správná farma. Že prasata mají v budově za chovem pštrosů.
Sdělil mi jenom, že jedu pozdě a už se dekoval někam za svojí prací.
Já se omluvil a hrnul se, kde že je pašík.
Jen se tak díval… Pak se usmál a usadil mě do svýho auta.
Po cestě mi vysvětlil, že pštrosi jeho auto znají.
Jiný by je rozrušilo. Prej poznají zvuk i barvu.
To sou chytrý ptáci, co?“

Zatímco se Albert rozpovídal, jelo se šestý kolo barevný hudby.
Borovička!… Jehličí…! Albertovo nápad, Albertovo chutě.
Není ten vůl těhotnej?
Albert ji tam poslal a bez zalknutí pokračoval.

„Prasata měli, v takovým výběhu před nízkým barákem.
Na prasečák to vypadalo moc čistě, ale asi to prasečák byl.
Poptával jsem se, kde jako mám to sele.
Správce jen řekl, blbec jeden… „Vyber si“ a podal mi z kufru nůž a sekeru.
Jsem mu řekl že se posral, že nejsem řezník, načež mi vesele prozradil, že on taky ne.
Řezník že tam byl ráno, podle domluvy. Čekal, ale už musel pryč,
tak to zbylo holt na mě.
Jediný co pro mě může udělat...
Může nahnat selata na takovou rampu, co tam mají, kde budu čekat já a tam je se mnou zavřít. Až si vyberu oběť a krocnu jí, zbytek vypustí zpátky do výběhu.
Víš… koukal jsem na něj, jestli to jako myslí vážně.
Vole, myslel…

Tak jsem se k tomu postavil jako chlap. Řekl jsem si…
Kurva seš kuchař ne? ...kdo je víc?!
Vylezl jsem na rampu, správce tam nahnal selata a zavřel.
Jeden strakáč vypadal o kousek vypaseněc než jeho kámoši a tím pádem
s přehledem vyhrál vstupenku na ty narozeniny.
Takticky jsem ho vmanévroval do rohu rampy, sekeru za zádama.
Říkal jsem mu Pepiku, neboj, budeš dobrej.
Stejně by dřív nebo pozdejc přišel tvůj čas.
Dneska se svezeš se strejdou Albertem v jeho černým Bavoráku.
Je to tam pohodlný…
Jasně, se mu moc na projížďku moc nechtělo. Snažil se mi zdrhnout.
Jenže já byl rychlej. …Fakt rychlej.
Vzal jsem ho tupou stranou do temena. …Byla to dost rána!
Pepik na mně koukal vyčítavě, že na něj určo šiju ňákou boudu.
Zbytek selat asi pochopil, že je něco špatně a natlačil se v houfu,
do opačnýho rohu rampy.
Pepik kupodivu zůstal.
Zatím se na něm rána sekyrou nijak neprojevila.
Řekl jsem si, že musím přitlačit a praštil jsem ho do toho stejnýho místa
s pořádným rozmachem.
Pepik koukal, pochrochtával, ale pořád stál.
Houf prasat v panice řičel a odhodlaně provalil bránu od rampy.
Za tou postávající správce, skončil potlučenej a v pololeže,
uprostřed všech těch vepřohoven.
Řval, že se může vysrat na to, pomáhat nějakýmu kreténovi
a odplazil se někam za roh, lízat si rány.
Pepik měl všechno co se dělo za ním na salámu
a snažil se mě vytočit pohledem.
Praštil jsem ho vší silou ještě několikrát…
Vypadal tak, že jsem ho maximálně zblbnul ...nic víc.

Jsem si říkal, CO do prdele práce… dělám špatně!?
Proč, do hajzlu, ten pašík ještě neleh?! Dyk, už mně bolí ruka!
Rozhodl jsem se pro smrtící, obouručnej úder.
Když dopadala sekera, tak se Pepik pohnul.
Nastavil čelo ráně osudu.
Nejspíš si řekl… To je ale debil …musím spáchat sebevraždu,
jinak mě z něj ještě nakonec rozbolí hlava. Pch…
Místo do temene, jsem ho nechtěně trefil mezi oči.
Padl jako hrdina.
Pak jsem ho rychle píchl nožem, aby si to nakonec nerozmyslel.
Naložil do připravený plechový lodny a vítězně odnesl k autu.
Správce seděl za volantem jak troska a neobtěžoval se s čímkoli pomoct.
Odvezl mě k mýmu Bagu a bez pozdravu od nás odpálil.
Naložil jsem lodnu do kufru a postál u Pepika čestnou stráž.
Alespoň TO si zasloužil.
Jsem si říkal... Večer ho protočej nad ohněm a sežerou, aniž by věděli,
že maj v hubách hrdinu.

Teď už má Pepik,“ Albert skoukl hodinky, „po narozkách…
Tak na tebe Pepi. …A sorry!“
S tím, do sebe nalil zbytek piva.
„Popojedem?“


 celkové hodnocení autora: 97.6 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 2 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.5 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 4 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 27 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Kittanya 02.06.2011, 11:37:46 Odpovědět 
   Souhlasím s kolegy. Někdy je třeba ubrat na tej ostrosti. Chilli je dobré, ale nesmí sa to s ním přehánět. Nerada sa vyjadřuju ke gramatice (viz. otočil se ke mně, jiné chybky a věty bez uvozovek, které by s uvozovkami být měly), to je záležitost korektorů. Nicméně také mi některé fráze připadají přiškrcené - "Tak piču." - to bylo myslím zbytečně expresivní, stačilo Tak prdlajz, třeba. Kuchař Albert na ňa působil takým tím venkovským břichatým dojmem. A to jsi měl myslím v úmyslu, dobře jsi to vystihl. Albert na ňa, jako na moje kolegy, nepůsobí jako trouba, ale spíš jako opilý Albert. Tomu sa nedivím, vzhledem k tomu, co všechno barevného sa do jeho hrdla linulo. Naopak sa mi líbila ta pasáž, jak Albert promlouvá k čuníkovi. Z toho textu jsem vycítila, že sa Albert bál víc jak pašík. Pro ňa jako pro veterinárního medika je představa Alberta, který neví, jak omráčit prase, smutná, ale úsměvná. Nakonec na to přecejen přišel a získal si ňa tím, jak šel toho hrdinského čuníka zapít, jako kdyby zapíjel zesnulú tchyňu. Zvlášť jsi ňa rozesmál větou: "Proč, do hajzlu, ten pašík ještě neleh?! Dyk, už mě bolí ruka!" a následně "Nejspíš si řekl… To je ale debil …musím spáchat sebevraždu,
jinak mě z něj ještě nakonec rozbolí hlava." Také věta "Padl jako hrdina." se mi velice líbila. To bych viděla jako hlavní pointu - Albert zapíjí čuníka hrdinu a líčí kamarádovi, jak sa kuchař přiučil řeznickému řemeslu, i když z opačného konca. Dávám dvojku.

PS: Co sa týče Albertovo skloňování, já su na to zvyklá a přiřkla jsem to k lidové mluvě. Pryznění češtiny si představuji poněkud jinak. Nicméně pravda je, že to přecejen nepatří k čisté češtině. Na můj v kus sa to tam často neopakovalo, tudíž z toho červené oči nemám.
 Sidonie Kermack 27.11.2010, 15:35:23 Odpovědět 
   Určité výrazy se dají napsat jinak a každý stejně ví, co tam mělo být. To je jedna věc. Ta druhá - i když to je "lidová mluva", měla by zachovávat pravidla češtiny. "Albertovo nápad... Albertovo chutě..." tak tohle mě vytáčelo i u dopisů mé kamarádky. Čeština je nádherný jazyk a netřeba ho takto prznit.
 čuk 08.06.2010, 21:31:42 Odpovědět 
   Mám docela rád "oprsklé"texty. Ale tady je to příliš, příliš upovídané, někdy hraná přitroublost převažuje nad vtipem, přičemž příběh není příliš nosný, včetně pointy (trochu sentimentální krytá drsností ji nezachrání). Některá slova jsou i mimo literární pole (doporučuji název kočička, což je překlad francouzkého petite chat, ovšem poněkud zkomolen.)). Poněkud mi připomíná i normalizační "lidové" vypravěče, různé ty strýčky a folkloristy. Jednoduše řečeno: není to ono, počáteční zabavnost se postupně vytrácí.

řekl že? vypaseněc?
 ze dne 10.06.2010, 15:27:56  
   baaba: děkuji za publikaci i poznámky :o)
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
YellowSkye
(29.7.2022, 08:38)
IndigovaRuze
(24.7.2022, 09:11)
Bath
(14.7.2022, 15:52)
Personal Mastery
(8.7.2022, 13:20)
obr
obr obr obr
obr
Dobrou noc, mil...
Arnold Different
HROZIVÝ PREDÁTO...
Dandy518
Tábor - Jmenuje...
Rebejah
obr
obr obr obr
obr

Con los Colegas - 13. kapitola...
Wheelies Devotee
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr