» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Pít bez žízně a milovat se kdykoli, tím se člověk liší od jiných zvířat."

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais

počet přístupů: 2141610

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Závislost jménem cigareta ::

Dominika Lill	publikováno: 18.06.2010, 7:37


	Jdu zasněženou ulicí s hořící cigaretou v ruce. Pečlivě si jí prohlédnu a natáhnu nikotin s kouřem do plic. Zavřu oči a kouř dlouze vydechnu. Aspoň chvíli mám pocit, že na světě neexistuje nic víc než já a cigareta. Když, ale oči opět otevřu, jsem zpět v realitě, kde stojím na mokrém sněhu připomínající zvratky a bláto dohromady. Ani jsem si neuvědomila, že jsem se zastavila. Rychle jsem se otřepala a šla dál. Chtěla jsem si dát dalšího stala, ale najednou jsem začala vzpomínat, kde vlastně začala moje závislost. Jak se ze zapřisáhlé nekuřačky, stala klepající se troska, která bez cigarety neudělá ani krok, ani jednoduché rozhodnutí. Na ten okamžik jsem si vzpomněla bleskově. Přišlo mi jako by to bylo včera, kdy jsem si dala svou první cigaretu. Cigaretu, která mi dala pocit dospělosti, frajerství, ale poté i status závislačky a hlavně neschopnost přemýšlet bez té věci plné jedovatých a rakovinotvorných látek na které upozorňují na každé krabičce tohoto svinstva. "Kouření může způsobit závislost," četla jsem s výsměchem na krabičce lehkých LM se kterýma jsem začínala. Cigaretu jsem si dávala občas na cestě do školy a ze školy. Po třech týdnech jsem si začala dávat pravidelně ráno a po čtyřech už i pravidelně odpoledne. Ani jsem nemrkla a cigarety se stali mým hlavním výdajem, za který jsem byla schopna utratit i celou mojí výplatu z brigády. Nechtěla jsem si přiznat, že jsem na cigaretách závislá, chtěla jsem si to dokázat tím, že aspoň na týden přestanu. Po prvních dnech bez cigaret, jsem se začala klepat jako moje babička, nebyla jsem schopná normálně myslet. Myslela jsem na jedinou věc - cigaretu. Nedokázala jsem ani jeden jediný týden vydržet bez tý ohavnosti, kterou jsem denně strkala do pusy. Ohavnosti, která mi nic nedávala, pouze ubírala zdraví. Z mojí zamyšlenosti mě vrhla až kamarádka. "Ty si jdeš na cígo a ani mi nepísneš?" "Sorry," zatvářila jsem se provinile. Kamarádka kouří už od 13 let, ale kdykoliv řekla dost, dokázala přestat. "Tak dostanu od tebe nějaký cíčko?" zařve na mě. Sáhla jsem do kapsy a vytáhla prázdnou krabičku. "Sorry kočko, ale už nemám." "To neřeš, dneska tě zvu já," řekla kámoška a podala mi cigaretu. Chvíli jsem si jí prohlížela a snažila se odolávat. Nezvládla jsem to. Vytáhla jsem zapalovač z kapsy, strčila si cigaretu do pusy a konec strčila pod plamen. Najednou jsem nic kolem sebe nevnímala. Zase jsem si připadala jako jediná na světě. Cigareta se stala mojí součástí života, bez které nemůžu fungovat. Stala se mojí závislostí, láskou i blížící se smrtí.


celkové hodnocení autora: 80.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 1		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.0		uložit příspěvek

známka poroty: 2.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 3		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 14		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

m2m	18.06.2010, 10:56:07

Zdravím a vítám na Saspi. Mno. Hned na začátku musím přiznat, že jsem si původně myslel, že to napsala nějaká osmnáctiletá slečna, která je zmítána tužbami zdůraznit světu "hele, já kouřím, jsem hnusná a smradlavá, ale stejně je to cool", ale pak mě překvapil Tvůj profil. Text samotnej o sobě nechci moc rozpitvávat. Buď kouříš, nebo ne. Spousta kuřáků začala, protože chtěla být cool. Já třeba začal, pač jsem si řekl, že to vyzkouším. No a ono mi to chutná. Nikdy jsem neměl absťák, ani když jsem na chvíli přestal, ale zase občas jsem měl fakt šílenou chuť - asi jako když si člověk vypěstuje závislost na čokoládě nebo kafi nebo kofeinu všeobecně. A pak si třeba po dvou týdnech dá svoje první kafe. Ta chuť, ta je prostě nepopsatelná ·.) × Sorry kočko, ale už nemám. - oslovení z obou stran oddělujeme čárkami (Sorry, kočko, ale už nemám.) Všechno jinak zmínili kolegové pode mnou. Já bych jen dodal, že text je poměrně... éh... neuspořádaný. Nejdřív v úvodu textu jdeš zasněženou ulicí, aby Tě na konci zastavila kamarádka a pozvala Tě na jedno. Buď na začátku zmínit, že jdeš zasněženou ulicí, aby sis támhle za stodolou jedno dala, anebo tu kamarádku přeměnit tak, aby neříkala "Ty si jdeš na cígo a ani mi nepísneš?" - tahle věta totiž text hází do zmatku v kontextu s předešlými Jinak to není až tak špatné dílo, má svoje světlá místa, hlavně ten úvod, takže jen psát a cvičit, abychom příště měli na stole text ještě lepší a třeba s hlubší pointou, závislost na cigaretách je přece jenom velice obvyklý námět spousty textů. Příště si vem třeba závislost na čokoládě, uvidíš, jaká sranda to bude o tom psát ·.)

Šíma	18.06.2010, 10:11:57

Zdravím! Když se nad tím jeden zamyslí: "Odkud se vůbec vzalo kouření?" Nekouřili už indiáni? (dýmka míru a tak podobně) A dožívali se vysokého věku. Kouření může zabíjet, ale hlavně obírá lidi o peníze. Jsou lidé, kteří hulí jako fabryka a je jim už nějaký pátek... Patrně záleží na jedinci, jak toto kouření snáší. Já jsem se například kouřit nikdy nenaučil, nechutnalo mi to! A mezi námi: "Kdyby lidi přestali kouřit, stát by přišel o peníze!!!" Kdysi, když někdo kouřil, byl něco extra, protože na to měl a byl s podobnými lidmi ve spolku. Kouřili umělci (spisovatelé, herci, malíři). Dnes není kouření moderní, spíše omezuje ostatní lidi. Je to zajímavé, také bych bral Tvůj text jako jistou "agitační věc". Znám lidi, kteří kouří a snad ani nepřestanou a přikládají si jeden hřebíček za druhým do rakvičky, ale nikdo přeci neví, kdy a kde to na něj čeká a třeba je nezahubí ono kouření, ale docela něco jiného... I když ano, závislost je "sviňa"! Dost zamyšlení nad kouřením... K textu... Líbí se mi začátek textu, je hodně atmosferický. Když se začíná zamýšlet nad svou závislostí, text něco ztrácí a přechází do normálních popisů, které občas okoření nějaký ten dialog. Konec je takový melodramatický (ale věcný) a není špatný... ;-) Práce šotků Překlepníčků: -- Pečlivě si jí prohlédnu -- ji prohlédnu -- Jak se ze zapřisáhlé nekuřačky, stala klepající se troska, která ... -- Jak se ze zapřisáhlé nekuřačky stala klepající se troska, která ... -- ... a hlavně neschopnost přemýšlet bez té věci plné jedovatých a rakovinotvorných látek na které upozorňují na každé krabičce tohoto svinstva. -- (čárka před "na které") -- ... četla jsem s výsměchem na krabičce lehkých LM se kterýma jsem začínala. -- (čárka před "se kterýma") -- Chvíli jsem si jí prohlížela a snažila se odolávat. -- ji prohlížela To je asi vše, snad dobrá Dvojka neurazí! ;-)

čuk	17.06.2010, 8:22:16

Buď vítána na saspi. Popisuješ extrémní případ, pravděpodobně se snahou odradit od kouření (což je po stránce edukační chvályhodné). Spíš než literatura je to agitka s eticky žádoucím obsahem. Psáno velice expresivně až přetaženě. Dobře však popisuješ pokušení (ti kamarádi, s kterými kouření "utuží partu"!) Kouření a nekouření je otázka vůle a vytrvalosti. Je špatné, když kouření se stane součástí života, vždy jde zprvu o jakousi pseudočinnost a prezentaci osobnosti. Pak doporučuji (když nejde jinak) určitý dualismus. Kouřit jen občas, s určeným časem a příležitostí, v období nekouření (třeba jen po pár dní) si budovat vlastní osobnost nezávisláka, s tím, že je možno se na okamžik kouření těšit. Interval lze prodlužovat, neboť zklamání z kouření po pauze lze využít. Anebo úplně přestat a být po určité období programovým masochistou. Jde to. cigarety stali?