| Kdo říká, že krajina kolem je mrtvé nic? Kdo nenaslouchá, třeba i kamenu a dřevu... |
| |
|
|
Stkali se spolu
v plenéru zvaném krajina;
On, mlčenlivý patron
a on, mlčící patron;
I dali se spolu řeč.
Ruce přítele mluvily,
dotek odpovídal hmatu;
Zatímco pomalu, pomalinku
tváří kamene začal prostupovat obraz
tvář sochaře se propadala dílem....
A řezbář nalézal svou pannu,
svého Krista, anděla i beránka
v stromě, který ustoupil člověku;
a básník do věků o tom všem psal;
Je Bůh, stvořitel
a svět je jeho dítě.
Kdo nalezl obraz, pochopil.
V síti času uvíznutý básník, sochař,řezbář..
tonou v hlubině tápání
a hledají se životní a neživoucí
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
97.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 6 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 8 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 25 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
