» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska klade odpor jakémukoliv osudu."

Miguel de Cervantes y Saavedra

počet přístupů: 2141613

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 7 ::

:: Slib, že nevyšumíš ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Kejklířka se skořicí

Monik	publikováno: 19.06.2010, 7:57


	Sedávám uprostřed dálnice, čekám, co se rozsype na asfalt. Nikdy jsem se od tebe nenaučila jak odehnat strach, co se dere do pokousaných rukou jak karamelky Vdechnu do tebe život. Nemůžeme se chovat jako milenci. Chci ti udělat orgasmus. Slyšels, že ženu prý přitahuje pach mužského potu? Já si tě očichám, až tě svlíknu. Nefoukej mi do toho oka. Vždy jsem si myslela, že lidé neodcházejí "jednoho dne", ale že postupně vyšumí. Nejsem schopna nakreslit čáru, kdys řekl, že mi musíš přestat odhrnovat vlasy z čela před lidmi, kdys "lásko" vyměnil za "ahoj". Dneska jen zdrženlivě. Jsi krásně vlhká. Pamatuješ - za tou kapličkou? Když mě svědí pravé oko, stane se něco zlého. Levé - smích, pravé - pláč. Nikdy při tom nezavíráš oči. To je jen ve filmech. Musíš být pořád ve střehu. Už ne, mám doma svoje povinnosti. To jsou malé věci. Když se mi chce, nasedám do autobusů, o nichž vím že narazí, a přemlouvám řidiče, aby přidal plyn. Kčertu se skořicí. Panebože, prosím, nesmí být konec, chci přece jen, aby mě miloval tak, jako já jeho, nesmíš mi ho nikdy vzít. Slibuju, že když se budu týden postit, tak se mi vrátí a pak začneme znovu, tentokrát se budu víc snažit, tentokrát stoprocentně. Nemůžeš se mi podepisovat brouček, nemám před ní žádné tajnosti. Drbeš mě jako koně, ještě chvíli a usnu. Už si ani nepamatuju, kdy jsem se takhle naposled s někým držel. Když byly děti malé. Prosím tě, co s těmi papírky děláš? Už bys mohl vědět, že jsem romantická. Přece toho musíš mít plný šuplík. Řekla jsem ti už, čím se v životě řídím? Tohle řekl jeden polský kněz. Pospěšme si milovat lidi, odcházejí tak rychle. Tyhle češtinářky. Kam na to chodíš? Víš, že nesnášim řeči o smrti. Poprvé jsem nezareagovala dost rychle a ten ožužlaný kousek se skutálel po tvé bundě a já se styděla, že ji máš kvůli mně ulepenou. Smál ses, když se to povedlo a naše sliny šuměly po ananasu. Rozfoukal mi tě vítr jako plnou almaru obalů. Jeden bonbon rovná se jeden polibek. Neodkoukala jsem od tebe, jak se nebát v noci psů vyjících na měsíc. Nesmíš mě takhle nachávat samotnou. Už jsi přece velký chlapec. Budeš si to muset propříště zapamatovat, že se to prostě nedělá. Jen tak si umřít.


celkové hodnocení autora: 98.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 6		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 26		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Radmila Kalousková	26.08.2010, 14:18:44

Opravdu nápadité, krásné i smutné zároveň. Moc se to povedlo. RK

Viviana-Mori	22.06.2010, 9:40:18

Krásný a smutný. A v jistém smyslu pro mě originální.


ze dne 22.06.2010, 17:18:10
Monik: Děkuji za zastavení. Jsem ráda, že se Ti příběh líbil. Život je mnohdy stejně tak krásný, jako smutný.

justýna	21.06.2010, 12:18:41

Je to krásné


ze dne 22.06.2010, 17:19:35
Monik: Takový komentář vždycky udělá radost, díky moc!

Tlouie	20.06.2010, 0:16:59

Velmi zajímavý, podle mě originální text, který mimořádně upoutal mou pozornost a ke kterému se určitě ještě vrátím. Pěkné obraty, obrazy, metafory. Mimochodem - Kejklířka se skořicí je nádherné spojení.


ze dne 22.06.2010, 17:13:39
Monik: Díky moc za poklonu. Přiznávám, tyhle "kejkle" mě vážně baví:-)

Latent_Fay	19.06.2010, 23:15:01

Možná je to tou plačtivou náladou, která vedle mě už pěknou chvíli sedí, nebo pro mráz, co mi běhá po zádech, nevím co říct... Jedna. Stačí? :o)


ze dne 22.06.2010, 17:11:12
Monik: Jednička samozřejmě potěší vždy, děkuji :-) Aby to nepůsobilo jen pesimisticky...text je o obrovské lásce, která i když není zrovna obvyklá, tak jí to neubírá na hloubce.

Šíma	19.06.2010, 16:34:44

Drsně a snad i pravdivě popsané "vyšumění" z čísiho života... Pak zbudou už jen vzpomínky na to hezké i to méně hezké, protože vždy slunce nesvítí, občas je i zamračeno. Občas přemýšlím, co je horší, když se lidi jen tak rozejdou, nebo když někomu z partnerů ten druhý prostě umře! Lidské osudy jsou možná propletenější, než se zdá a život si s námi hraje, jak se mu zachce... Co se týče práce šotků Překlepníčků, všiml jsem si jedné chybějící tečky za větou a ono "kdys" mi vyznívá příliš staromódně až básnicky! ;-) Jednička?


ze dne 22.06.2010, 17:04:32
Monik: Děkuji za hezký komentář a jedničku. Souhlasím, že život je nevyzpytatelný. Snažila jsem se, aby textem prosvítala nezpochybnitelná pravda, že cokoliv je lepší než ztratit někoho nadobro. Úplně nejhorší je, když si člověk uvědomí, že něco už nikdy nebude, že už něco nelze změnit, začít znova. A jeden z partnerů zůstane sám na všechny nezodpovězené otázky, sám se svými vzpomínkami. A přestože ví, že ten jeho kousek štěstí nebyl zrovna dokonalý, nedovede se odpoutat. Ten, koho milujeme nás poznamená navždy. Mimochodem - uvedený citát je autentický (Jan Twardowski).

čuk	19.06.2010, 7:56:50

Extatický text, s obrovskými kontrasty a neotřelými až drastickými detaily. Jako by filmové a citové záběry a střihy. Spousta zkratkovitých i skrytých postřehů a metafor. Což zatlačuje do pozadí na světlo boží se deroucí sentimentalitu. Na rozhraní psychologické až psychiatrické prózy a básně v próze. Velmi emotivní a plastické vyjádření se spletenou přítomností a vzpomínkami. V pointě se dozvíme proč je tomu tak. Působivé a dobré - a samozřejmě otřesné.


ze dne 22.06.2010, 16:38:37
Monik: Moc si vážím Tvé pochvaly. Vystihl jsi úplně přesně to, o co mi šlo - kontrasty, detaily, snaha zachytit složitý vývoj tak trochu "zakázané lásky", která ačkoliv sama spěje ke konci, je ukončena zásahem shůry. Text nevznikl najednou, zapisovala jsem si jen úryvky, co mně zrovna napadlo a pak jim dala celistvou formu.