obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Většina lidí se domnívá, že láska znamená být milován. Avšak pravda je opakem: láska znamená milovat."
Erich Fromm
obr
obr počet přístupů: 2915320 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39437 příspěvků, 5735 autorů a 389996 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Stalo či se nestalo ve výtahu? ::

Příspěvek je součásti workshopu: Setkali se ve výtahu
 redaktor čuk publikováno: 15.06.2010, 13:54  
Příspěvek do WS "Setkali se ve výtahu". Vycházejme z toho, že to, co se stalo ve výtahu, je zvnějška nepoznatelné, leda pro toho, kdo v tom výtahu jel. A to nikdo z nás. Jsou vyfantazírovány dvě možnosti, pouze první zapadá do podmínek WS.
 

Kdyby měl vrátný v budově ředitelství podniku V+K správné brýle a nebyl opilý, nevyprávěl by mi o tom, co se domníval spatřit a co v halucinacích slyšel z mikrofonu zabudovaného v kabině výtahu.

Vrátný vyprávěl, co údajně viděl:
„Viděl jsem klátícího se muže v pomačkaném obleku a s povolenou kravatou, který s problémy prošel vstupním turniketem do haly. Kdo to byl? Prosím, raději bych jeho jméno zamlčel. Žena, která vešla za ním, rovněž neměla rovnou chůzi a něco si prozpěvovala. Ne, tu jsem neznal.“

Vrátný tvrdil, že výtah směřující k zasedací síni v nejhořejším desátém patře budovy při jízdě zastavil.

Vrátný mi zarecitoval následující dialog z kabinky, který doslovně zapisuji (dodatečně přidávám fiktivní jména výše uvedeného muže a ženy).
Tomáš: Co to vidím? Vidím dvě krásný dívky.
Jana: Jsi, kámo, pod obraz, a měla bych tě odněkud znát.
Tomáš: To znáš tolik obrazů, obrazníků a podobrazníků?
Jana: Grgrgr!
Tomáš: Gogogo!!
Jana: Gogén! Jsem milovnice umění. Nejvíc zbožňuju Tahiti v obrazech toho Gauguina. Ta se tak fajn zpívá.
Tomáš: Jo. Mám ten vobraz.
Jana: Máš, ale vopici.
Tomáš: Na Tahiti nežijou. Představuju si milostný trio, nejenom ve zpěvu.
Jana: Jaký trio?
Tomáš: Dvě krásný dívky jako ty a jeden krásnej muž, jako já. Prostě trojka.
Jana: Krásnej muž? Dovol, abych se při pohledu na tebe zasmála.
Tomáš: Ten tvůj Gauguin taky nevypadal nijak extra.
Jana: Náhodou byl atraktivní a uměl to se štětcem.
Tomáš: Jo? Štětec? No, je to synonýmum. A hopsavý štětky jsou taky
synonýmum.
Jana: Jaký štětky? Dovol! Náhodou to byly výborný tanečnice.
Tomáš. Polonahý. A některý dokonce nahý. Pojď, zahrajeme si na Tahiti. Já budu
jako Gauguin, a ty jako ty tanečnice.
Jana: Jo, ty bys chtěl, abych se svlíkla, a tady ve výtahu? Nemravo jedna.
Tomáš. Představ si, že jsme na ostrově, moře omejvá pláž, palmy šumí, měsíc
na obloze pomrkává.
Jana: Z dálky se nese zpěv…lalala…
Tomáš: Horko. Krásku i sporý šat hřeje, odkládá si, nahota v paprscích luny září.
Jana: Jenže tady ve výtahu není žádná luna, žádnej věšák na šaty a na tanec
je málo místa.
Tomáš: Písek pláže je tak čistý.
Jana: Jenže podlaha moc špinavá.
Tomáš: Tak budeme tančit svými prsty. Namalujeme jeden pro druhýho jeho
vlastní obraz, ach, jak něžně vymodeluju tvý tělo.
Jana: Brzdi, dej tu ruku pryč, máš ji umolousanou. Raději si střihneme dueto.
Tomáš: Jako pišingr? Jsi sladká jako med.
Jana: Med miluju. Na voplátku tě pohladím po čuni, já mám ruce čistší. Hele,
tvůj obličej je tak senza zbarvenej, jako paleta, modrou přímo huláká.
Tomáš: Zhulákal jsem se, zhulákali mě. Ještě mi na čumci neuschla červená. Dávám přednost bílý. Víš, kolikrát jsem narazil do lítacích dveří? Na tváři mi
kvetou mužný modřiny. Au, to bolí! Máš moc vostrý nehty.
Jana: Zato ty manekýnský a nechápavý. Nesmíš tolik nasávat, kdybys pil kolu,
tak bys nehladil knoflíky výtahu, ale něco jinýho… chápeš, že…?
Tomáš: Aha. Tak to nejsou? Aha, tady! Holt mají jinou funkci. Takhle? Do
prkýnka. Co to? Výtah se rozjel!
Jana: Ty jsi ale hloupej kluk. Plasťák.
Tomáš: Jakej kluk?A neříkej mi plasťák, nenávidím plasty, jsou v přírodě i v
kanalizaci nerozložitelný. Sklidni hormóny, já jsem mašo chlap a jedu na
mecheche spolužáků po mnoha létech, milá domorodá dívko.
Jana: Jsi lichomedník. Ale já taky jedu na mešeše spolužáků po mnoha létech.
Tomáš: Že bysme jeli na stejný místo? Na tom srazu se uviděj ksichty, ty bláho.
Pročež jsem se střískal předem, abych si nekazil náladu.
Jana: Já taky nesnáším starý vizáže.Tak jsem se napálila taky.
Tomáš: Napálila. Jako že nejsem Gauguin, že si z tebe dělám srandu? Hele,
nemenuješ se Jana, ty tanečnice tahiťská?
Jana: Samo. Nejsem žádná tanečnice, ale učitelka zpěvu. A ty se jmenuješ
Tomáš, ránu co máš!
Tomáš: Samo. A nejsem malířem, nemám štětec a pracuju ve funkci ředitele
podniku Vodovody a kanalizace.
Jana: Blé! Mně se udělalo blbě. Kanalizace…
Tomáš: Kdyby tady byl kanál, tak bysme nepozvraceli výtah.
Jana: Už se zastavil. Už jsme tady. Musíme si zajít do umývárny.
Tomáš: Společné, tam že je víc místa.
Jana: Šílíš? Ty šupajdi na tu s panáčkem a já na tu s panenkou. Jely panenky
výtahem, výtahem, potkali je... lalala…
Tomáš: Já nejsem mys…myslivec. Ale myš…myšlením manažer. Takže si to holt
štrádujeme po svejch do svejch vécek.
Jana: Abysme předstoupili před fórum spolužáků jako čistý důstojný lidi.
Tomáš: Vzdělaný a estetický. Je žůžo, že při pohledu na ty trosky omládneme,
na těle i na duchu.
Jana: Na těle?
Tomáš: Jasně. Ty budeš mít mladistvý štíhlý žádostivý tělo, ňadra vyhrocený a
jako vzpřímený.
Jan:. A ty taky! To jako, hehe, nebo píšeš jenom s počítačem?
Tomáš: Mám vypsanej rukopis jako bejk. Najdeme si společnou umývárnu či jiný
šámbr separé…

Hlas: Vy násoskové! Co tady blokujete výtah? Chtějí ho používat i jiní.
Tomáš: Spolužáci!
Hlas: Jé, to jsi ty, Tomáši, a ty jsi Jana? Málem jsem vás nepoznal.
Jana: My tebe taky ne. Vypadáš krásně.
Hlas: A vy taky.
Tomáš a Jana: To je fajn!
Hlas: Jo. Staré lásky nerezaví. Ta naše školní škamna!

Toliko vyprávění vrátného. O tom dobrém staříkovi jsem se později dověděl, že je známým básníkem, recesistou a satirikem.
Takže! Jenže! Všechno je jinak. Detektivní prací jsem zjistil, že náš příběh se odehrál ve skutečnosti takto:

Výtah se nezastavil. Jana a Tomáš nebyli opilí a nepoznali se. Každý hleděl do své stěny kabiny. Inu, slušní lidé usedlého věku. Ve výtahu bylo ticho. Vystoupili, dáma dostala přednost. Oba se nezávisle na sobě vydali směrem k místnosti, odkud se ozývalo bujaré veselí.

V ředitelově zasedací síni nad bohatě prostřenou tabulí pro setkání spolužáků se na stěně usmíval obraz se dvěma tanečnicemi. Od Gauguina. Připevněný k ozdobné drapérií složitou konstrukcí ze stavebnice Merkur. Magnetofon vyhrával skladbu The Must Be More To Life Than This.
Teprve tam v jasném světle řekl Tomáš hlasem macho ředitele, který si rád hraje se stavebnicí Merkur a staví si projekty podzemních kanálů: „Jano!“
A Jana hlasem znějícím jako kombinace metalu s muzikou Freddieho Mercuryho odpověděla: „Tomáši!“
A padli si do nevinného nostalgického objetí, zatočili se, pohlédli na obraz na stěně, zašeptali si: Tahiti, Merkur, Mercury.

Po večírku nesjeli spolu v jedné kabince výtahu. Za rohem budovy se setkali a Jana, dříve učitelka zpěvu, nyní sekretářka, odvedla svého nového šéfa Tomáše k sobě do bytu. Tam mimo jiné, ano, mimo jiné plánovali, kdy spolu odletí na služební cestu na Tahiti. A pokud si hráli, nebylo to se stavebnicí Merkur. A nezpívalo se, ale vzdychalo. Stavebnici i haldu not si až později zabalili do svých cestovních zavazadel.


 celkové hodnocení autora: 98.8 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 14 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: [ - ] tisk příspěvku 
 počet komentářů: 12 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 99 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Šíma 24.06.2010, 21:53:01 Odpovědět 
   Zdravím, pane! Líbilo, celé (od začátku až do konce), tedy obě verze! Při té "opilejší" jsem se chlamal a nelituji, že jsem si Tvé dílko přečetl ještě jednou! ;-)))

P.S. Šotci ti občas umazali mezeru v textu, nebo stiskli naschvál (navíc) klávesu ENTER a rozhodili ti tu a tam nějakou tu větu do dvou řádků! ;-))) Prevíti, vůbec nemají estetické cítění a literatura jim nic neříká! Naštěstí jsem jejich chování přehlížel, hrozil jim ukazováčkem a pěkně si zarochnil ve tvém textu! ;-)))
 ze dne 25.06.2010, 6:50:45  
   čuk: Díky. Ta opilejší verze je z vyprávění jakéhosi básníka, tedy víc nereálná, než ta střízlivá erotická, kterou vypráví autor. Tedy: která je pravdivější?
 Lyrie 21.06.2010, 19:36:37 Odpovědět 
   Mně osobně by stačil onen bláznivý rozhovor ve výtahu, vysvětlovačka na konci nebyla potřeba. Stáhla celou tu šíleně ujetou jízdu kamsi do komfortu ředitelovy síně, ale třeba to byl čukův záměr, nechat nás trochu vystřízlivět. :-)
 ze dne 21.06.2010, 20:04:55  
   čuk: Díky. Tak, tak, máš recht.
 čuk 21.06.2010, 19:13:18 Odpovědět 
   Děkuji všem za pochopení a pochválení.
 Bodlinka 16.06.2010, 18:44:44 Odpovědět 
   Super! Dokonalý dialog!
 angela25 16.06.2010, 9:28:46 Odpovědět 
   jasná nominace - komentáře netřeba!
 Sakora 15.06.2010, 19:50:12 Odpovědět 
   Rozhovor ve výtahu je skvělý, skvělý, skvělý! Hra se slovy, netradiční použití zadaných motivů a vůbec :-))
Až mi přijde škoda ho zchladit tou závěrečnou (snad?) skutečností.
 Lišče 15.06.2010, 18:38:13 Odpovědět 
   Zdravím,
tak za postavu vrátného jsem si dosadil postavu Čuk a hned to vše zapadlo do sebe. Je to hodně absurdní dílko, přesně ve stylu na který jsem od tebe z dřívějška zvyklý.

Navíc hojně sis pohrál s motivy, které byly v zadání předloženy. A taková ta intelektuální hravost je srdcem většiny tvých textů.

Jen být oním vyšetřovatelem, tak bych z vrátného chtěl minimálně opakovat to co jednou sdělil, protože to, aby se některé věci rýmovaly a zněly tak jak zněly alá opilecké řeči, by ve mě vzbuzovalo hodně nedůvěry. Bych ten zápis, patrně i znehodnotil :) Ale beru to tak, že i pan vyšetřovatel, byl svou podstatou absurdní postava.
 ze dne 25.06.2010, 6:53:26  
   čuk: Jo, a chtěl čtenáře trochu pohoupat, neb co slyšel, bylo jasně lidové podání, proto v druhé části byl vypátrán skutečný příběh.
 Miss Rebeka 15.06.2010, 16:14:39 Odpovědět 
   Paráda ;-)
 Šíma 15.06.2010, 14:06:29 Odpovědět 
   :-DDD Pěkné, pane! Rozhodl jsem se tento WS nehodnotit, ať se trápí jiní! ;-)))
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
Faithy Rocks
(7.10.2019, 15:24)
Wiktoria
(7.10.2019, 15:00)
obr
obr obr obr
obr
Prkna za růže [...
Lilitka
Dřevo
Rikudou_Sennin
Magie dřevostav...
Džordž J.S.
obr
obr obr obr
obr

Povětrnice
Jeroným Večer
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr