|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28102 příspěvků, 4448 autorů a 295983 komentářů :: on-line: 27 ::
|
 |
|
:: Cigarety ::
| Takový pokus. Zajímá mě jestli je to uvěřitelné, nebo ne :-) Prosím buďte v hodnocení schovívaví. |
| |
|
|
Na stole bylo pět cigaret.
Každá za jeden měsíc, kdy jsme byli spolu.
Nehybně ležely a tiše se vysmívaly všemu, v co jsme věřili.
Věděla jsem, že ve chvíli kdy vykouříme tu poslední, bude rozhodnuto. Čekala nás Rekapitulace. Náš vztah se dostal do fáze, kterou nazývám Mrtvý Bod. V tu chvíli se totiž hraje o všechno. Končí čas, kdy vám partnerovy zlozvyky přijdou roztomilé, a začíná doba, kdy se musíte naučit dělat kompromisy, nebo to skončit.
Ani jeden z nás ještě nevěděl, které z těch dvou řešení nás čeká. Ani jeden z nás ještě nevěděl, které z těch dvou řešení chce. Věděli jsme jen, že až bude v popelníku pět nedopalků, všechno bude jinak.
Natáhla jsem ruku po první cigaretě.
Potkali jsme se v březnu. Začínalo se oteplovat, ale většina lidí ještě neuklidila zimní kabáty.
První schůzka, první doteky, první polibky. Všechno tak nové a přitom povědomé. Barvy se zdály jasnější a dny veselejší. Měl smysl pro humor a chtěl se stát jaderným fyzikem. Legrační sen. Chytrost je prý sexy, a já se tomu obecně rozšířenému názoru plně poddala.
Proužek dýmu se líně vznášel nad mojí hlavou. Koukali jsme si do očí, ale ani jeden z nás toho druhého neviděl. Před očima nám běžel vlastnoručně vyrobený film vzpomínek.
Na stole ležely čtyři cigarety.
Jako čtyři velké hádky, kvůli čtyřem malým nedorozuměním, které se mezi námi staly.
Sáhl po druhé cigaretě.
Po měsíci jsme se již znali natolik, abychom se zvládli zesynchronizovat. Začali jsme si navzájem doplňovat věty a poznali, když na vás ten druhý myslel. Nebo jsme si to alespoň namlouvali. Přátelé o nás říkali, že jsme skvělý pár. Zdálo se, že to vydrží napořád. Naivní myšlenka.
Popel jemně poprášil ošoupaná kolena jeho kalhot. Seděli jsme naproti sobě, ale ve skutečnosti jsme vůbec nebyli v místnosti. Naše mysl se toulala v bažině duše každého z nás.
Na stole ležely tři cigarety.
Představující tři věci, na které jsem myslela každé ráno. Bude dnešek nějak přínosný? Podaří se mi zvládnout všechny úkoly? Jestlipak bude mít zase to hezké tričko, co mu tak podtrhuje barvu očí?
Zapálila jsem třetí cigaretu.
Přišla první hádka. Dva dny jsme spolu nemluvili a pak už to nešlo vydržet. Omlouvali jsme se jeden přes druhého, mluvili nesmysly, jen aby už jsme si odpustili a mohli být zase spolu. Následovalo období druhého začátku. On mi nosil květiny a já si koupila nové prádlo. Byli jsme přesvědčení, že spolu vydržíme napořád. Hloupá myšlenka.
Nedopalek tiše zhasl. Dýchali jsme pomalu a klidně, ale ani jeden z nás si toho nevšímal. Vzpomínali jsme na chvíle, kdy naše srdce splašeně bušila.
Na stole ležely dvě cigarety.
Dva lidé, kteří se do sebe zbláznili. Dva lidé, kteří rozhodují o svém osudu.
Zvedl čtvrtou cigaretu.
Stal se z nás opravdový pár. Ven jsme vyráželi společně, Kupovali jsme věci napůl. Přátelé přestali používat on a ona, a začali říkat oni. Připadali jsme si dospěle. Začali jsme se k jeho psu chovat jako k našemu dítěti. Já mu někdy uvařila večeři, on mě občas vzal do kina. Šlo to příliš rychle.
Doutnající nedopalek zakončil krátký let vzduchem v popelníku. Zadívali jsme se na poslední, osamělou vzpomínku.
Na stole ležela jedna cigareta.
Jako jedna odpověď, která stále nepřicházela. Ale už byla na cestě.
Společně jsme jí zapálili.
Červenec byl plný hádek. Byly tři. Byly plné krutých vět, které ubližovaly i dávno potom, co už byly vysloveny. Vztah se nám pod rukama drolil jako pískovec. Lezlo mi na nervy, jak mě pořád poučoval. Nesnášel, když jsem se urážela. Už mi nenosil květiny. Už jsem nedokončovala jeho věty. Přestávali jsme být My, ale za žádnou cenu jsme si to nechtěli připustit. Nakonec jsme ale museli říct nahlas slova, ze kterých jsme měli takový strach.
„Musíme si promluvit.“
Vydechla jsem obláček kouře. Uhasil nedopalek.
Dívali jsme si do očí. Viděla jsem v těch jeho všechno štěstí. Viděla jsem v nich i vztek. Smutek, touhu, prosby, přání. Lásku. A Rozhodnutí.
Byli jsme připraveni vyslovit rozsudek.
„Přestali jsme být pár.“
„Ale začali jsme budovat vztah.“
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
95.6 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 5 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 12 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 21 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
