» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."

Gustav Flaubert

počet přístupů: 2141624

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 7 ::

:: Dům pro paneny ::

Gilbert Cunninghamm	publikováno: 30.06.2010, 20:30

Pohádka napsaná pro mého milého pana M. na dobrou noc.
Děsivá a psychotická próza - samozřejmě o ničem.


	Bylo nebylo, jak už to tak bývá. Byl jeden domeček pro panenky. Hrůzyplný. Měl dokonce podkrovní strašidlo. Ovšem o to nikdo nedbal, dokud pod střechou tohoto nasládle růžového domu bydlela osoba jménem Sára. Sára byla už od pohledu divná blondýna s havraními vlasy, bledou pletí a upířím pasem. Sára měla ráda karamelovou vůni. Hodně. A proto každodenně chodila na pastvu, kde pojídala cukrové pampelišky a doma se snažila zahřát tak, aby cukr v jejím těle karamelizoval. Na to ovšem nikdo nedbal. Zvláště ne její spolubydlící Čenda. Čenda byl urostlý týpek. Měl docela povedenou muskulaturu, kterou si rád zušlechťoval tím, že pojídal se Sárou cukrové kytičky. Ovšem na to nikdo nedbal. Sára mlčela. Věděla, že k Čendovi něco cítí, ovšem na to nikdo nedbal. Pak Sára najednou zemřela (prý z přejedení cukrovými pampeliškami, ale kdo ví) a Čendu unesli ufoni. Zkoumali jeho sametově hebkou kůži a potírali ho olejíčky. Někde úplně jinde, v domě pro paneny, žila jedna velká mrcha Lalina, na jejímž dobrodiní byla závislá jiná (o něco menší mrcha) panenka Jiřinka. Lalina ji držela v zajetí dlouhých pětadvacet let a už s ní moc neobcovala. Což podřízené Jiřince docela vadilo. Měla ráda výprasky a barbecue s rybami. Nakonec celou tuto smutnou kapitolu jejího věznění zakončili minulé Vánoce, kdy dostala od Santy Kena barevné punčošky. Od té doby jí Lalina šikanovala trochu víc, než předtím. Pak ovšem jednoho dne Lalina náhle zemřela a Jiřinku unesli ufoni. Měli pomalý internet, chudáci, tudíž ji takhle tahali opravdu dlouho. Nakonec však sami natáhli bačkory. Když už je měli natáhnuté, šli si sednout do ušáku ke krbu mezi tím, než olejíček Čendovi vypálí očička a oni se mu budou moci podívat do hlavy. Jenže Čenda sám jim dal hlavičku a čelíčko, takže se jeden za druhým skáceli (vůbec ne jako Skácel). Jednoznačného vítěze však nebylo možno určit, už kvůli tomu, že Čenda by brzy na to zemřel, kdyby mu nepomohla Jiřinka. Byla jako jitřní vítr v jeho životě. Proklovala se iridiovou slupkou kosmické lodi a vetřela se Čendovi mezi nohy. Nedělala nic nekalého, pouze rozvázala jeho pouta na rukou i nohou a u toho rozdmýchala nejen jeho vášeň, chtíč, ale také oheň v krbu. Následně spolu utekli do Kanady, kde společně vraždí dodnes všechny, kdo se podobají Aničce s lískovými oříšky.


celkové hodnocení autora: 93.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 5		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 2.2		uložit příspěvek

známka poroty: 2.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 13		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 32		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Šíma	13.08.2010, 13:02:24

Zdravím! Mám takový pocit, že tomuto textu chybí více "šťávy" (ať už si za tím představíš cokoliv). Snad více nadhledu a absurdity a humoru (možna i toho tragického - vždyť ti tam zemřely i nějaké postavy), aby bylo vše ve stejném duchu, čili zajímavě potrhlé! Dvojka! ;-)

Lišče	08.07.2010, 16:01:25

Hm je to zajímavé, i špetka humoru z toho na mě dýchla, ale spíše taková extravagance. Protože ať se toto psycho dílko tváří jakkoliv, vyjímá se hlavně ve svém předvádění, nežli obsahem. Přijde mi to takové prázdné, bez ducha. Přičemž je mi jasné, že v tom domečku by se našel i ten duch :) A zajímalo by mě, jestli je nadpis úmyslný, nebo překlep. Což samozřejmě nezmění můj dojem z textu, který mě nijak neuchvátil. Je mi líto.


ze dne 09.07.2010, 9:23:27
Gilbert Cunninghamm: Nadpis je zcela úmyslný, jako cokoli v této povídce. O sduchosti tohoto díla nikdo nemluvil a v perexu je dokonce zmíněno slovy - o ničem. A pokud někdo potřebuje zrovna huronsky výpravná díla nebo silně lyrické příběhy, zkrátka u mě je nenajde. Píšu absurdně i po obsahové i po výrazové stránce. Přešel jsem k hrátkám s jazykem. Časem možná přijde i obsah. Tohle je ovšem jen proud asociací. Něco jako má poezie. I tak děkuji za zastavení!

Nancy Lottinger	07.07.2010, 15:51:32

Odpověď na příspěvek od uživatele: Nancy Lottinger* ze dne 07.07.2010, 13:10:41* To záleží, jestli je to Blodnýna nebo blondýna. Dobře, kravinka, ale mýmu logickýmu myšlení prostě nesedí :-)

Nancy Lottinger	07.07.2010, 13:10:41

No, taky jsem jednou napsala podobnou kravinku, spíš abych potěšila sama sebe. Trochu (víc) jsem se do toho zamotala. Jenom mě zaskočila blondýna s havranními vlasy..


ze dne 07.07.2010, 14:34:51
Gilbert Cunninghamm: Děkuji za komentář a zastavení.... Na Blodnýně s havraními vlasy není nic divného, tuším :D

Tlouie	30.06.2010, 21:42:49

Hm, tenhle text beru jako hru ze slovy a z tohohle pohledu mi to přišlo propracované. Prostě ten tvůj styl. Četlo se mi to dobře a některé nápady mě pobavily. Takže jo, hezky jsem si početla.


ze dne 30.06.2010, 22:57:32
Gilbert Cunninghamm: Děkuji za komentář. Vím, že to je taková má klasika... a čekají vás další :D Děkuji za přízeň všem :D

Lara	30.06.2010, 21:31:38

Mi to příjde nad míru vtipné :D

Fallen angel	30.06.2010, 20:38:05

Možná by neuškodilo trochu to rozvést v delší text... Myšlenka je fajn, mám ráda tyhle nevázané hloupůstky. Jinak se mi to obsahově líbilo... Až na tu krátkost a strohost...


ze dne 30.06.2010, 22:55:30
Gilbert Cunninghamm: Tuším, že další rozvedení do většího texctu by byla škoda papíru. Tyhle texty musí být krátké aby si udržely svižný břink. :D

Anna	30.06.2010, 20:29:06

Souhlasím s druhou větou perexu, by´t tak nějak napůl. Totál úlet, jaký občas s přáteli pácháme slovně u pivka (od třetího výše to jde samo, a kam se hrabou mimozemšťani, to mi věř).... ale nikoho z nás by ani ve fernetovém deliriu nenapadlo vydávat podobnou věc za (pokus o) literaturu. Na nonsens je to málo promyšlené a spíš intuitivní (nonsensová literatura intuitivně jen vypadá, a v tom je ten rozdíl, milý Gilberte)... na běžné psaní zas neřízená střela... nezařaditlené - což nevadí, nepostrádá-li myšlenku. No dobře, což v zásadě skoro nevdí. I hry se slovíčky jsou někdy pro literaturu přínosem, už pro svou podstatu.


ze dne 30.06.2010, 22:54:07
Gilbert Cunninghamm: MYsslím, že ano. Myslím ,že to může literatura být. Jen zalezi na tom, kdo a jak ji prezentuje. Toto ano, toto je extremne nerizena strela ulitlych asociaci, a tak jsem si rekl, pekna pohadka, znacne desiva... Inu, dekuji za komentář...