» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141624

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 7 ::

:: Nikdo... tak, jako já ::

Samareth	publikováno: 02.07.2010, 8:21

Napsáno mužem, který nemá nadále důvod k dýchání.


	Nikdo tě nebude milovat tak, jako já, bezpodmínečně , s oběťmi na jazyku. Není možné, aby tě někdo udělal tak šťastnou, jak jsem já mohl. Přinést hvězdy z denní oblohy, den přemalovat na noc, v zimě puget růži k nohám složit, nikdo už pro tebe neudělá to, co já, ne, nikdo. Nikdo se na tebe nebude dívat tak, jako já, ponořený hluboko v tvých močálových očích, utápějící se v tvém jedinečném úsměvu. Není možné, aby někdo při pohledu na tebe, viděl to, co já. Nekonečný příběh zamilovaného srdce, jedinou osobu v davu celého světa, vzal bych tě na křídla Falca a letěl. Nikdo se tě nedotkne tak, jako já, kroužit prsty – jež se nyní mění v slzy – po každém zákrutu toho těla, které už nikdo neuvidí tak, jako já, příslib nocích prýštících lásku do okolí, sladkou chuť na jazyku – jen já vím, jak chutnáš – tápat slepý po té nejjemnější kůži, ooh ne, už nikdo se tě tak dotýkat nebude. Nikdo se s tebou nebude milovat tak, jako já, tak, jakoby postel bylo svaté místo, tvůj klín číší nekonečného blaha a naše splynutí pohánějícím motorem mého srdce. Už se s tebou nikdo nepomiluje, jako já, jakoby byl konec světa, jakoby jsi byla jídlem a vodou. Už tě nikdo nebude tak zoufale potřebovat. Nikdo – ne – nikdo už takový nebude. Řekla jsi mi své sbohem. Už nejsi jídlem ani vodou. Už nejsi středem vesmíru. A já stále hladovím. Nikoho už nebudu tak milovat, na nikoho se už nebudu tak dívat, nikoho se už tak nedotknu a už se s nikým nebudu tak milovat, tak jako s tebou. Sbohem! Zlehka zavřít oči a dlouze vydechnout. Sbohem! Jedno slovo a vše opustit. Sbohem! Ach bože!... pomoc mi říct sbohem! Dobrou noc… pro dnešek.


celkové hodnocení autora: 90.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 6		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 36		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Janette	30.01.2011, 21:49:16

Líbí se mi zpracování.... 1 :-) četla jsem to jedním dechem!

Viviana-Mori	02.07.2010, 12:27:41

Téma, která by se dalo zpracovat různě, od kýče až po naprostou s prominutím slátaninu. Ale othle je úžasné, něžné, dotkne se to snad každého ženského srdce a já si proboha říkám, co bych dala za to, aby mě někdo takhle miloval. Skvělé dílo a dávám do oblíbených. Zaslouží si to.


ze dne 02.07.2010, 19:26:27
Samareth: Věřím, že se někdo najde... ze všech stran slýchám "dej tomu čas"... nejspíš to je pravda a až ten čas přijde, teprve poté tomu uvěříme... moc děkuju za známku i za oblíbené... moc si toho cením

čuk	02.07.2010, 8:21:10

Když jsem si dodatečně přečetl perex, tak by to mohlo být trochu jinak a známka by se pod dojmem přetažené autentičnosti zhoršila. I když soucítění by se zvětšilo.

čuk	02.07.2010, 8:18:33

Báseň vyhlíží jako litanická modlitba, oslavující nejen idol modlitby, ale i modlícího. Ta pýcha je někdy exaltovaná ve směsi s klišovitostí, ale pak nastane hezký básnický obraz, až se báseň posune do extatičnosti a neuvěřitelnosti.Spolu s trochu demagogickým apelem na slitovnost. Už by se čtenář mohl červenat nad tou porobou muže, a současně mu závidět vodopád citů, když tu poslední řádek mění text v hru milostnou a zábavnou. Takové dobrou noc dání s trochou parodie. Ale čertík opravdového citu na čtenáře pomrkává. Jsou chvíle, kdy člověk musí cit trochu i dost maskovat. I k tomu slouží básně.


ze dne 02.07.2010, 19:24:58
Samareth: Děkuju ti čuku... snad jsem žádný perex psát neměl... tehdejší můj prvotní princip, psát tak aby si každý našel něco jiného v tomto díle rozhodně není a přesto... text je rozdílný pro člověka, který ho čte bez úvodu a odlišný s vysvětlujícím úvodem, který by neměl být rozhodující... je to prostě tak jak do je... ještě jednou díky...