» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"V knize osudu jsme všichni zapsáni v jednom verši."

William Shakespeare

počet přístupů: 2074292

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28102 příspěvků, 4448 autorů a 295984 komentářů :: on-line: 25 ::

:: Antarktida ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Takové to jiné umírání...

alder	publikováno: 03.07.2010, 8:20

Takový pokus...snad v něm něco najdete (ještě dodám že to není moc o antarktidě- jsem nevzdělanec a nerozumím tomu. Jen se mi tam hodila.. výsledek si přeberte vy- čtenáři)


	Za kopci kde se zima táhne, tam beze všecho země sténá Den se dnem splývá a my už tiší jsme Vločka ráda na tvář zahne, na zemi tvrdé jako stěna, kde od slz ztvrdlá bývá a my už tiší jsme Říkala mi při zpívání vzdej se hloupých činů V bezútěšném větru vání. Bez tebe, lásko, zhynu Nedej účast tomu klání, jsem tvá a nikdy nepominu Já neposlechl její přání a teď se stydím za tu vinu. Ještě to a slovo nakonec Kdesi dávno, kdysi dřív Neznají se mrazy s láskou My už tiší jsme......


celkové hodnocení autora: 93.2 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 3		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.7		uložit příspěvek

známka poroty: 1.5		tisk příspěvku

počet komentářů: 10		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 22		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Třináctá	19.08.2010, 13:10:08

Ta atmosféra, jíž je Tvá báseň nosičem, jistě nejde přehlédnout.:)

Hanulka222	11.07.2010, 18:19:12

Antarktida jen kvůli vztahu - zima a sníh jako paralela k něčemu mezi dvěma jedinci. Abych pravdu řekla, místy mě zarážel až archaický jazyk (bez tebe, lásko, zhynu). Zajímavé opakování ticha, náznak konce vztahu. Přesto by to chtělo ještě něco, co by dodalo více šťávy.

lotty	06.07.2010, 20:45:10

Odpověď na příspěvek od uživatele: lotty* ze dne 06.07.2010, 13:47:31* Existuji. Musíš jen hledat v té správné dimenzi ;o)

lotty	06.07.2010, 13:47:31

Odpověď na příspěvek od uživatele: lotty* ze dne 06.07.2010, 13:29:10* Já vím, jaks to myslel. Každopádně si myslím, že pokusit se rozebrat dílko z jiného úhlu pohledu, není na škodu. A jak že vidíš, ukazuje se zde i to, že různí čtenáři vidí stejnou věc jinak. O výpravě a ničem takovém jsem v komentáři nepsala. Žádná výprava. Jen představa. Nic víc. Nic míň.


ze dne 06.07.2010, 20:17:52
alder: já tě neokřikuju, s komentářem jsem spokojený.... neexistující autorko:)

lotty	06.07.2010, 13:29:10

Zdravím, hezká básnička. Někde sice její rýmy kulhají. No a jak si to přebrat? Pojďme polemizovat. - Za kopci kde se zima táhne, Zde je to jasné. Narážíš na něco, čemu vládne zima. Třeba na Antarktidu, i když jak říkáš, o té to není. - tam beze všecho země sténá Nevím, jestli je to překlep, ale mě osobně by se tam hodilo beze všeho. Chápu to tak, že země sténá na úkor zimy, mrazu, vody, která zmrzla a která rve zem. Doslova rve. - Den se dnem splývá Hezky nostalgické, polární den a noc. Je jasné, že tady půjde spíše o tu polární noc. Hezky to dokresluje atmosféru a nabádá k dalším činům. - a my už tiší jsme Zde je to všem určitě jasné. - Vločka ráda na tvář zahne, Tady mě trochu zaráží ta vločka. Myslím, že mi to už docvaklo. Nic, jedeme dál. - na zemi tvrdé jako stěna, K té zemi bych přirovnala tu tvář. Pak by to bylo celkem jasné. - kde od slz ztvrdlá bývá Slzy. Co se mi vybaví, je déšť. Nevím, jestli tu je jako nějaký symbol nebo má zde svoji funkci, ale déšť se mi sem příliš nehodí. Spíš jako nářek země a tak prší. I když to by také šlo. - a my už tiší jsme Tady je to opět jasné. No, dál si s tím nevím moc rady. Ale tak, jak si pročítám tvůj komentář, že to není o Antarktidě, nakonec vidíš sám, kolik toho tam o Antarktidě je. Stačí jen hledat v symbolech a umět je správně interpretovat. Každý z nás má jistě nohatou fantazii. Tak si myslím, že není důvod bát se zveřejnit svůj názor na dílko a možná v něm společně najdeme mnoho dalších rozdílných symbolů a přijdeme básni s nostalgickou a tajuplnou atmosférou na kloub. Jediné, co mi snad vadilo bylo pokulhávání rytmu. Snad tě dvojka potěší.


ze dne 06.07.2010, 13:32:14
alder: děkuju za komentář....psal jsem že to není moc o antarktidě, takže jsem nic nevyloučil...jednoduše poukazuju na to, že to není primárně popis antarktidy, nebo nějaké polární výpravy tam

pkslunicko	06.07.2010, 11:22:37

Pocity mám smutné a nostalgické. Něco sis přál a přesto jsi za tím nedovedl jít, až jsi to ztratil. My už tiší jsme - na obou stranách to skončilo, vločka dopadla bez cíle.

maja52	03.07.2010, 11:46:11

Báseň mi lehce vklouzla do duše. Moc hezká. Ahoj.

čuk	03.07.2010, 8:19:49

Text vytváří představu ležících postav v v sněhové pláni, umírajících,téměř mrtvých. A snad poslední vzpomínka, fiktivní rozhovor, výčitka, vyznání, kde už není třeba plynulost a rytmická jednota. všecho? J estli je to tak, ať už obrazně, jak jsem popsal, nebo fiktivně v metafoře, tak je báseň smutná, elegická, připomíná mi některé americké písně a spirituály. Neznají se mrazy s láskou My už tiší jsme. To je dost dojemné.