|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28102 příspěvků, 4448 autorů a 295983 komentářů :: on-line: 25 ::
|
 |
|
:: Cizinka ::
 ch. |
publikováno: 07.07.2010, 22:01
|
|
| |
|
|
Jakoby spadla z nebe. Stejně jako popadaly tisíce dešťových kapek, které ještě před chvílí protínaly oblohu.
Husté mračna a neméně hustý a těžký vzduch, který se útrpně a pomalu převaloval ulicemi města už od rána, to vše slibovalo vydatný déšť. A ten na sebe nenechal dlouho čekat.
Teď už je však po něm. Je po něm, je po všem. A město se topí do krásného, svěžího ticha. Padající voda zahnala všechny pod střechy, kde ještě pěkných pár chvil zůstanou. Co kdyby se liják hodlal vrátit? Přece nezmoknou. Jen pár kapek vody a svět se najednou zastavil.
Jenom ta žena v křiklavě barevných šatech kazí dojem dokonale vylidněného náměstí.
Sedí tam u kašny a oči upírá do země.
Sedí tiše … jakoby se snažila splynout s tím vším nehybným a neživým okolo sebe. Splývá s okolím, ano, avšak zároveň ho dokonale narušuje.
Ona a žlutý deštník na šedé dlažbě opodál.
Z povzdálí ji pozoruje pár modrých dětských očí. Pozorují ji se směsicí bázlivosti a zájmu. Dětské oči, které už měly být dávno doma a věnovat se písmenkům v učebnici. Místo toho se ale snaží číst v té cizí ženě, možná dívce .. to se nepozná.
Kdo je to? A odkud přišla? A proč tady sedí, když zem je určitě mokrá?
Ale je asi krásná, přemýšlí dítě. I přes ty zmoklé vlasy, z kterých ještě stále kape voda a tvoří pod ní malou kaluž. I přes rozmazaná líčidla, která svou funkci zkrášlovadla obrátila v opak.
Pohne drobnou bledou rukou a shrne si z očí mokrý zrzavý pramen. Pak ji zase spustí do klína, hlavu stále sklopenou.
Modré dětské oči už neodolají zvědavosti, která kdesi vzadu v hlavě našeptává a vydají se ženiným směrem. Jdou blíž.
„ Paní …“ tenký hlas protne všudypřítomné ticho.
Cizinka nereaguje. Stále ten stejný nepřítomný výraz, stále pohled upřený na dlažební kostky.
Dítě zvedne hlas - „Pani!!“
Žena oči zavírá a její víčka se lehce chvějí. Snad pláče. A nebo to jen cívka na promítacím stroji její hlavy jí na nich promítá jakýsi film, a proto to chvění. Nikdo neví, jaký příběh se na filmovém plátně právě promítá, ona nejediným divákem.
Dítě se odváží, přijde ještě o pár krůčků blíž a dotkne se ženina ramena. To okamžitě, impulsivně ucukne.
Víčka se rozevřou a zelené oči tvrdé jako kámen se zadívají do těch modrých, vystrašených ze své vlastní přílišné drzosti.
„ Co chceš?“ hlas je navzdory těm ledových očím tichý, sametový, zlomený. Ona celá je zlomená.
„ Nic, já jen … ehm … co tady děláte?“ koktá dítě.
„ A co je ti do toho?“ sametový hlas přeci jen získává trochu toho ledu, vycházejícího z očí.
„ No, jenom jestli vám třeba něco není nebo tak,“ modré oči se kloní k zemi a litují, že sem vůbec šly.
Zato žena se zarazí a přemýšlí … proč se o ní ten malý kluk stará? Copak ji zná? Copak ona zná jeho? Ne. Tak proč se o ni zajímá, když o její osobu se celý zbytek světa nezajímá?!
Má těžký den, je jí zle. Z únavy, z vyčerpání, možná je to tou horečkou, určitě to je tou beznadějí, asi taky strachem. Došel jí tady v tom maloměstě benzín a nemá na další, karty jí neberou. Nemá komu zavolat na pomoc a ten fakt bolí. A ještě k tomu všemu …
„ Rozbil se mi deštník …“ zelené oči se zalijí slzami a změknou.
„ Ukažte pani,“ řekne kluk ustaraně. Žena popotáhne.
„ Pani, tohle dokážu spravit, nebrečte. Nate-“ chvíli hrabe v kapse od kalhot a potom vytáhne špinavý, pokrčený kapesník.
„ No …“ jemný obličejík se zkřiví znechucením, ale pak se tenké ústa roztáhnou do úsměvu a ruka se po nabízené pomoci natáhne.
„ Nechte si ho, mám jich doma spoustu, že jo. A tady, opraveno,“ strká jí po chvíli horlivého spravování do ruky deštník.
Poděkováním je mu upřímný úsměv plný opravdového vděku.
„ No nic, já už musím letět,“ houkne ještě dítě přes rameno a jeho nohy se rozběhnou směrem domů. Už se tam těší. Žádní další cizinci.
„ Počkej!“ zarazí ho ještě sametový hlas.
Kroky se zastaví.
„ Noo?“
„ Děkuju, zachránče.“ křikne žena.
„ Není za co, cizinko. Hodně štěstí,“ opětuje dítě.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
88.0 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 3 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.7 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 7 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 31 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
