» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Člověk umírá tolikrát, kolikrát ztratí přítele."

Francis Bacon

počet přístupů: 2074327

obr

:: Na SASPI.cz je právě 28103 příspěvků, 4448 autorů a 295996 komentářů :: on-line: 17 ::

:: Princ temnot - Prolog ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Princ temnot

Akiko	publikováno: 28.07.2010, 22:33


	Byla noc. V klidné čtvrti na předměstí Chicaga stál dům. Nahoře, v prvním patře, spala v postýlce s medvídkem v náručí šestiletá holčička. Do obličeje ji padal pramen delších tmavě hnědých vlasů. Klidně oddychovala a nechávala si zdát klidný sen. Nevěděla o vetřelci, který bez nejmenších potíží dřepěl na okenním parapetu a pozoroval ji zpod kápě. Domem se valil bílý štiplavý dým. Hořelo. Ozval se výkřik asi sedmadvacetileté ženy. Dívenka zmateně otevřela oči a rozhlédla se po tmavém pokoji. Na okně už nikdo seděl. Její bosé nožičky dopadly na koberec. S plyšovou hračkou pod paží vyběhla na chodbu, kde ji do nosu udeřil zápach kouře. „Mami,“ zašeptala a medvídka si přitiskla blíž k sobě. Bezmyšlenkovitě seběhla po schodech dolů a vydala se hledat matku. Neuvědomovala si nebezpečí, které ji v celém domě hořelo. Chladná dlažba ji studila do chodidel, i když kolem panovalo nesnesitelné horko. Celý dům byl v plamenech. Dívenka se rozkašlala. Uslyšela svoji matku znovu vykřiknout. Rozběhla se za hlasem. Proběhla místem, kde se dřív nacházely dveře, ale ty teď ležely vyražené na zemi. „Ne! Uteč, Katie!“ rozkázala žena se zoufalstvím v hlase. Holčička zaregistrovala v místnosti další tři postavy v tmavých pláštích. Zmateně těkala očima z jedné na druhou. Naráz k ní všechny vykročily. „NE!“ vykřikla matka zoufale. Ve snaze zachránit své jediné dítě se vrhla na jednoho neznámého. Nadpřirozenou silou byla odmrštěna na zeď, podél které se sesunula na zem. „Zachraň ji!“ zachrčela z posledních sil a z úst ji vytekl pramínek krve. „Mami!“ Její výkřik se ztratil v hluku rozpadajícího se nábytku. Chtěla se rozběhnout k ní. Ale nemohla. Něčí silné paže se jí omotaly kolem pasy a zvedly ji do náruče. Holčička zděšeně vypískla a zkusila se neznámému vytrhnout. Marně. Po tváři ji stékaly slzy. Matně vnímala, jak ji nese pryč z kuchyně. Srdce mu bušilo rychle, ale skoro nedýchal. Vyběhl po schodech a rozrazil dveře jejího pokoje. Do ucha ji šeptal nějaká konejšivá slova. Neposlouchala. Její drobné tělíčko se otřásalo prudkými vzlyky. Přes slzy neviděla tvář, ale v nastalém zmatku pohlédla do jeho očí. Jejich neobvyklá barva a třpyt ji pak ještě několik let tížily ve snech. Jednou rukou neobratně otevřel okno a vylezl na parapet. Katie pořád pevně svíral v náručí. Bál se, aby mu nevyklouzla, protože pak by všechna námaha vyšla vniveč. Odrazil se a vyskočil i s ní ven. Skulili se do vlhké trávy, kde dívka zůstala sama. Její zachránce zmizel! „Mami!“ vykřikla a pohledem hypnotizovala otevřené okno. On ji taky zachrání! Plameny vyšlehly ven a rozbité okno zasypalo ji i trávu kolem ní sklem. Jejich dům se změnil v ohnivé peklo a její matka v něm zůstala uvězněná… V dálce houkali hasiči… Katie osaměla…


celkové hodnocení autora: 100.0 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 0		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 0.0		uložit příspěvek

známka poroty: 3.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 4		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 25		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Jujacek	08.08.2010, 12:02:50

Ahoj :) No, co k tomu napsat :) Taky si nemyslím, že mizerná je správný výraz. Já bych použila třeba začínající :) To je hned lepší ;) Jak psala Ekyelka, to se prostě vypiluje... Někomu trvá několik let, než se pořádně vypíše, někomu to jde hned... Tak snad ti to s každým dílkem půjde líp a líp ;) J.

Ekyelka	28.07.2010, 22:32:52

Zdravím a vítej. Popravdě tohle nebude nadšený komentář. Vlastně bude celkem smutný, protože musím být zase ta zlá, která ukáže, kde všude je chyba a jak by se text neměl psát, pokud chce být čtivý a dobrý. Už samotný titul je trochu zavádějící. "Princ temnot" automaticky text škatulkuje do fantasy pro náctileté, případně typu HP či krvesavých románků. Pokud nejde o nic jiného, je to v pořádku, pokud se ovšem chceš orientovat spíš na klasickou fantasy, chtělo by to jiný název. Vůbec ohledně podobných titulů bych byla hodně opatrná - pokud nemají své skutečně pevné opodstatnění (tj. třeba jméno vycházející z lidských pověstí atd.), spíš podobné názvy nepoužívat. Zavání to klišovatostí až plyšákovitostí. Nicméně tohle je spíš na zvážení každého autora. Začátek textu mě však nutí velmi vážit další slova. "Jak originální první věta!" se chce zvolat mé jízlivější části, ale ta realistická jí dává za pravdu. Takhle prosím příště ne. První věta má zaujmout a navnadit, vtáhnout do děje, nalákat, upoutat pozornost. Ve chvíli, kdy nějaký text (navíc nazvaný právě takto a s podtitulem "prolog") začíná slovy "byla noc", chce se mi výt, stáhnout oháňku mezi nohy a upalovat pryč tak rychle, jak mi to jen drápy smekající se na dláždění dovolí. Tímhle stylem totiž začíná hromada třetiřadé "literatůry" pro romantické slečinky, kde se vždy vyskytuje nějaký dobrák, nějaký zloun, nějaká holka či žena k nakousnutí a předem je jasné, jak to celé skončí. Opět: pokud to má být předvídatelný textík, nic proti, pokud se však chceš posunout spíš směrem ke svým oblíbeným autorům, chce to jinou cestu. Originálnější výrazivo, kulisy i přístup k příběhu. Nebudu tady vypisovat jednotlivé odstavce a s nimi spojené lapsy, to by bylo asi ještě na dlouho (jsem totiž hodně rejpavá osoba). Spíš nadhodím tohle: požár v domě a zabitá/zavražděná matka se vyskytují minimálně v seriálu Supernatural, v komixu/filmu/příběhu Elektra, potažmo fakt osiření hlavní postavy v raném věku a jejího až zázračného zachránění tajemnou bytostí v hodně dlouhé řadě dalších příběhů. Když už je zapotřebí mít hrdinu bez rodiny, chce se zahrát na city čtenářstva a autor má dostatečně silný žaludek na vytvoření mladistvého sirotka v tomto nepříjemném světě, pak se to chce více vcítit do onoho dítěte. Dát čtenářovi možnost pocítit ten dechberoucí strach o maminku a zároveň dětsky nevědomou statečnost, s níž se malá Katie vypraví z bezpečí postýlky do temnoty domu (sice svého domu, ale copak jsi třeba ty jako malá nebrala velké tmavé prostory jako nebezpečné jeskyně, plné bubáků?). Chaos v emocích a myšlenkách, ne však v textu - projdi si oblíbené knížky a podívej se, jakým způsobem autoři pracují s odstavci. Jedna ucelená informace, vyprávění z jednoho pohledu, jeden odstavec. Tahle jednoduchá rovnice je sice značně zjednodušená, ale celkem platná pro kterýkoliv text (není-li samozřejmě autorovým uměleckým záměrem nacpat celý příběh do jednoho odstavce). Chce si to ještě utřepat před očima a v každém okamžiku textu mít na paměti, z jakého pohledu se ta která situace právě popisuje (aby popis v rámci odstavců nepoletoval mezi aktéry a vypravěčem jako zmatený kolibřík). Co se týče některých informací, jsou spíš zbytečné. Klidná čtvrť (která čtvrť na předměstí není klidná? Navíc tohle slovo - klidný - se ti objevuje na malé ploše asi třikrát či čtyřikrát, na to taky pozor), výkřik asi sedmadvacetileté ženy, zvednout do náruče - těch nepřesností, případně skutečně zbytečných drobků tam je vícero. Hrej si s textem. Pročítej si ho nahlas, ať máš šanci odhalit nelogický slovosled typu "Neuvědomovala si nebezpečí, které ji v celém domě hořelo." Označit výkřik věkem dané osoby také není zrovna šikovné - chápu, čeho jsi tím chtěla docílit, ale stačilo napsat "výkřik mladé ženy", případně "matčin výkřik". Podobných lapsů a dokonce překlepů je v textu vícero. Jsou známkou nepozornosti a především nevypsanosti. To vůbec není na škodu, jen si zkrátka musíš při pročítání dávat víc pozor a především se častěji zastavovat a klást si stále tu samou otázku: je tohle srozumitelné? Nebo mám v hlavě rozsáhlou fresku a na papír jsem z ní přepsala jen pár čmáranců, podle kterých čtenář nic nepozná? Tohle jsem si říkala a dodnes říkám, když píšu. Celkově: je to první text. Neohrabanost a nevypsanost z toho jsou cítit, ovšem kdo jsme, abychom ihned uměli psát jako nejprodávanější autoři? Každý se to musí naučit (pokud chce), proto nevěš hlavu, zvlášť ne po předchozích řádcích. Jsou sice odměřené a ryjou hlouběji než korečkové rypadlo, ale nechtějí ublížit, naopak, mají pomoci. Třeba pochopit, jak čtenáři vnímají tvůj text.


ze dne 01.08.2010, 14:04:31
Ekyelka: Akiko, slovo "mizerná" bych v žádném případě nepoužila. :) Prostě se učíš, ostatně jako každý ve své době. Postupně se to bude zlepšovat, uvidíš. :)


ze dne 31.07.2010, 21:41:37
Akiko: Ahoj, díky za koment, je delší než povídka =D Já vím, že jsem mizerná spisovatelka a konečně se objevil někdo, kdo mi to řekl. Pokusím se zlepšit... Ještě jednou díky.