» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kvalitní kniha je klíčem k nekonečné říši čtenářovy vlastní fantazie."

Pavel Sečkář

počet přístupů: 2141634

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 8 ::

:: Jdu s tmou ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Kamikadze Woman

Anna	publikováno: 11.07.2010, 21:54

Poslední z cyklu Kamikadze Woman


	někde tam léto zasáhlo jak nemoc vytáhlo živé maso z pokroucených forem do mezer mezi plátky tichých dní pouštělo obtisky pokladů ochotných přijmout zaklínadla diagnóz - poznávám vůni osamělých procházek ve střepech okenního skla s památkou pavoučího stínu po průstřelu vírou že osvíceným pod nohama dorůstá cesta vzhůru i křídla samozřejmých andělů - křik pávů v kotcích pod hradem nejasný stesk zahrádek bezejmenných hospod tvé neděti, ó pane, ptají se zrcadel: cítíš jak hvězdy zatínají zuby jak skřípou vozy naložené spánkem? - neříkám nic - tak křehké jsou domy v nichž spáváš a nevíš a nevíš -


celkové hodnocení autora: 99.4 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 14		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: [ - ]		tisk příspěvku

počet komentářů: 20		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 83		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

salvator	27.07.2010, 20:37:48

Tenno heika banzai..tisíc let císaři.. Tímto jsem jen chtěl pozdravit samuray no onnanoko, jenž bez bázně nasazuje svůj vlastní život za správnou věc. Ono "zatmění", kterému se nikdo z nás v noci nevyhne, přináší jistou zranitelnost a osamělost duše. A co víc, nikdo z nás vlastně neví, jestli už dávno nežije pouze ve snu. Je spánek skutečným životem? Nebo je snem "realita?" Někdy je velmi těžké to rozlišit. Tak nějak to tedy vidím já. Měj se a těším se na příště.


ze dne 19.09.2010, 20:26:18
Anna: Díky za inspirativní komentář... omlouvám se za pozdní odpověď. Zatmění bylo přeneseno do non-stop režimu... a ten pak... hádej kam.

Viktor	21.07.2010, 7:51:05

hmmm... uniká mi souvislost mezi náhlou opěšalostí s procesem angelizace... nicméně kdo je moc zvědavý, bude brzo starý... takže se neptám a jdu si najít brýle, hůl a zuby...


ze dne 21.07.2010, 7:59:04
Anna: Stane se. Někdy léto skončí dřív než začalo. A s létáním je to podobné ,-)

Sidonie Kermack	20.07.2010, 15:42:11

Je to hodně zvláštní, zajímavé a tak známé... Opravdu mě to zaujalo.


ze dne 20.07.2010, 20:04:49
Anna: Děkuju. Je to rozloučení s někým, kdo je... hodně zvláštní, zajímavý - a.... už NENÍ .

Viktor	20.07.2010, 13:57:10

...ta si někdy říkám jestli tahleta "Kamikadze Women" přitáhne knipl, srovná své Mitsubishi A6M Zero a namíří to přímo na svůj cíl(patrně to nebude svaz amerických válečných lodí)... ...jak nám tady zatím krouží v ekvilibristických spirálách doplňovaných komplikovanými zvraty , lopingy , výkruty a piruetami, tak spíše než Hachiro Hosokawu připomíná Ing.Petra Jirmuse... ...nicméně ten byl taky dobrej...


ze dne 20.07.2010, 20:05:55
Anna: KW chodí náhle pěšky. Ale na lopatkách ji už svrbí křídla, ne ta na benzinový pohon, ale opravdová.

Vopice	13.07.2010, 18:46:33

všecko je křehký, vůně, střepy, křídla, vozy, andělé... aj víra, aj spánek. touhle básní jsi vytáhla živé maso z pokroucených forem. zase.


ze dne 13.07.2010, 19:53:03
Anna: Je velká šance, že se konečně narovná. i když to bude asi sakra zásek.

javavia	12.07.2010, 20:22:41

ahojky rozhodně je zajímavá, dobré obraty..1


ze dne 13.07.2010, 19:53:29
Anna: Díky...

40	12.07.2010, 9:37:57

Střepy a střípky obrazů a pocitů posbírané za procházky Prahou ve stavu znechucení, únavy a vzteku, kdy i klidná a historií dýchající místa dají jen střep uklidnění a jistoty. Tak na mě působí. Což neznamená, že totéž musela prožívat autorka. Působí dost silně. Nechci hodnotit, jelikož nejsem schopen se zcela ztotožnit s myšlenkou (možná nesprávně vnímanou), pokud bych musel, bylo by to asi 1,22.


ze dne 12.07.2010, 9:55:24
Anna: Díky za tu přesnost na dvě desetinná místa ,-) V zásadě máš pravdu, i když vztek už dávno přešel, řídící emocí je spíš deziluze a únava. Praha nehraje úplně zásadní roli, je to jen vnější průchod ze stavu do stavu. Uznávám, že bude asi obecně méně srozumitelná. Ten, jemuž je věnována, snad pochopí. Nakonec, jak už je řečeno v perexu - je poslední.

velvetka	12.07.2010, 7:57:57

Netroufám si hodnotit, protože nerozumím, obyč. čtenář, který ať kouká, jak kouká, tmu nevidí, necítí.


ze dne 12.07.2010, 9:36:56
Anna: Obyč. čtenář tmu v básni bezesporu uvidí. Že ji tam nevidíš Ty, bych definovala asi trochu jinak.

Šíma	11.07.2010, 22:08:12

Ahoj! ;-) Přemýšlím nad samotným názvem cyklu: Kamikadze Woman - skoro jako žena sebevrah, že jo? Možná se kde kdo žene do nějakého vztahu (hlava nehlava), přestože tuší, že to dopadne všelijak... K básni. Rozebírat ji nebudu, to nechám (přenechám) povolanějším! ;-) Co říci jako básník "Popleta"? Je to dílko zajímavé, na mne možná trochu složitější... ;-)


ze dne 12.07.2010, 0:24:26
Anna: Díky za koment... no, Kamikadze je prostě kamikadze. Ale třeba už bude chodit pěšky...