|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 8 ::
|
 |
|
:: Doma v jiném světě - 1. díl ::
 Pet |
publikováno: 10.08.2010, 20:18
|
| Jak může jeden domácí úkol změnit život... |
| |
|
|
Sedím v pokoji za psacím stolem a přemýšlím nad domácím úkolem, který nám zadala učitelka v dějáku. Co je mi po tom, že bereme 2. světovou válku a máme se pokusit vžít do situace lidí v té době, mě to nezajímá, venku je hezky a já tu sedím místo toho, abych někde čutal fotbal s klukama.
„Ondro nezoufej“ ozve se vedle mě pisklavý hlásek, až málem spadnu ze židle. Chvíli je ticho, až si myslím, že se mi to jen zdálo, ale pak se ten zvuk ozve znova: „Neboj, to jsem jen já, tvoje tužka.“ Zděšeně se na ni podívám... „Tuškáček jméno mé. Pomůžu ti s tím úkolem, chceš? Dokážu tě na 15 minut dostat do doby 2. světové války. Sem do vašeho domu.“
Chvíli jsem se na něho dál nechápavě dívám, ale pak přece jen souhlasím, začínám být zvědavý...
Dům vypadá pořád stejně, akorát lidé se změnili. Všichni se tváří nějak smutně, ustaraně. Není se čemu divit, vždyť všude kolem mě probíhá válka. Bomby padají na osídlená místa, všude je cítit kouř a slyšet dětský pláč míšený s jazykem, kterému rozumím jen z části.
To by ale znamenalo, že v našem domě žili Němci a ti by přece z války mít strach neměli. Tak proč teda ten ustaraný výraz ve tváři?
„Máš jenom 15 minut nezapomeň. Ten hlas mě probudí ze strnulosti a já se vydávám na další obhlídku domu.“
Pokoje jsou zařízené celkem vkusným dřevěným nábytkem, jen místo televize stál v „našem“ obývacím pokoji krásný klavír. Zrovna na něho hrál kluk, asi stejně starý jako já. Najednou se otočil a podíval se přímo na mě, jako kdyby moji přítomnost vytušil.
„Z toho pohledu mě přeběhl mráz po zádech a já z pokoje rychle vycouval“
Na schodišti jsem se střetl z nějakou paní, nesla obvazy a lavor s vodou. Rozhodl jsem se ji následovat. Vyšla do horního patra a otevřela vchod na půdu. Stihl jsem se tam protlačit jen tak tak než ho zase za sebou zavřela. Přešla přes celou půdu až k podomácky vyrobené posteli. Šel jsem potichu za ní. V posteli ležel mladý muž. Pohled na něho byl zdrcující, byl celý zamotaný v obvazech, přes které prosakovala krev. Asi nějaký voják, ale proč...v tom jsem si všiml znaku na vojenské košili, které ležela smotaná vedle postel. Ten muž je Rusák. Tak proto ten ustaraný výraz obyvatelů domu. Bojí se odhalení. Bojí se, že by někdo přišel na to, koho zde ukrývají. Žena vojákovi vyměnila obvazy, pohladila ho po tváří a odešla. Odešel jsem s ní.
„Tvých 15 minut vypršelo,“ ozvalo se najednou někde vedle mě a Tuškáček mě vrátil zpět. Zpět, do mého pokoje, za můj psací stůl. To co jsem viděl, mi stačilo k tomu, abych napsal zajímavý domácí úkol…
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
74.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 2.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 4 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 22 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
