|
|
|

|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303531 komentářů :: on-line: 7 ::
|
 |
|
:: Prolog - Trittus ::
Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Trittus
Je tady první oficiální změť písmenek (Prolog prologu jste přeci nemohli brát vážně xD ), která patří k Trittusovi, mému (vele)dílu, jakožto prvnímu, který myslím smrtelně vážně a hodlám ho dopsat až do Epilogu, i kdyby to měla být moje smrt!
Abych to trochu okomentoval: pokud jste někdy četli od Isaaca Asimova titul 'Ani sami bohové', určitě vám to jméno 'Trittus' něco říká. Ve skutečnosti to je Tritt, já si k němu přidal jen příponku -us . Ta postava se mi velice líbila pro svůj smysl pro rodinu a i proto jsem toto jméno zvolil jako název svého díla a jméno pro jednu z hlavních postav (která má taky veliký smysl pro rodinu, akorát to tak zprvu vůbec nebude vypadat).
Konečného rozuzlení, kdy by vám to mělo všechno dojít (pokud budou při mně stát všichni duchové šťěsteny a napíšu to tak jak chci), se samozřejmě dočkáte až na konci, který je i pro mne v nedohlednu.
Další důvod, proč se to celé jmenuje Tritt(us), je jednoduše myšlen jako pocta mému idolu Isaacu Asimovi, velikánu všech sci-fi autorů a zcela jistě duchovním otcem tohoto (myšleno knižního) žánru. Je to jisté poděkování za to, že stvořil nekonečný prostor pro lidskou fantazii, při které se ostatní můžou bavit a zabíjet čas. Za to bychom mu měli poděkovat všichni jako čtenáři nejenom věděcko-fantastického žánru :)
Mno, myslím, že jsem se vykecal dost, hezké počtení :) |
| |
|
|
Ta noc byla jasná, nebe vypadalo jako temný závoj posetý miliony třpytících se drahokamů; vítr se otíral o kameny a vytvářel tak tiché pískání. Jinak bylo hrobové ticho. Pláně Umrlců byly pusté a bez života.
To byl důvod, proč si vybrala zrovna tohle prostranství. Bylo to samozřejmě první místo, kde by ji někdo hledal, kdyby ji tedy hledal - všichni byli rádi, že je pryč, a tak měla klid. Již dobrých třicet let se jí stranili, protože věděli o trestu, který Vyšší Dardanel uvalil na jejího manžela. S tím si ale hlavu nedělala. Hlavní bylo, že při ní, ač tajně, stál její bratr. A ten právě přiletěl z Města. Otočila se směrem k němu a promluvila třesoucím se hlasem:
"Bratříčku můj, jsi si jistý, že to chceš pro mne udělat? Nechci tě kvůli mým záležitostem posílat na nebezpečné cesty bez tvého souhlasu."
"Pro tebe, má drahá sestro, cokoliv," odpověděl a uklonil se jí.
Pocítila k němu směsici lásky, souznění a také strachu, takže se její matný povrch rozjasnil a začal se ve všech duhových barvách třpytit.
Jasně si jejích neskrývaných emocí a rozpaků všiml, objal ji a pak jen řekl:
"Vím, co mám dělat, o mě se neboj. Brzy se uvidíme. Náš plán určitě vyjde," konejšil ji, "a teď už poletím, nemám rád loučení a ty, jak vidno, také ne."
Dřív, než stačila odpovědět, se bratr vznesl a rychle stoupal ke hvězdám, až jí zmizel z dohledu. Věděla, že už teď cestuje neskutečnou rychlostí, že i světlo nechával za zády a brzy tak bude u cíle. Tam ho čeká velmi těžký úkol a hned po něm další a další, mnohonásobně těžší. Nepochybovala ale o jeho schopnostech. Moc dobře viděla, jak se na jeho povrchu blýskala odhodlanost. Všichni jim záviděli, jak moc je jejich sourozenecké pouto silné. Bylo dokonce tak mocné, že si byla jistá, že pokud by se bratr dostal do potíží, pomohla by mu i na tak šílenou vzdálenost.
Pochybovala ovšem o svých schopnostech. Přes všechno, co jí dávalo jistotu, že to společně zvládnou, cítila strach.
Stálo před nimi mnoho překážek a ještě teď v ledasčem její plán pokulhával (tady si chmurně poznamenala, jak moc bledě na tom byla, když nebyla schopná za třicet čtyři a půl roku vymyslet dokonalé plánování návratu svého muže mezi Nižší).
Nicméně tu byla spousta věcí, které hrály do karet. Chystala se je všechny vyždímat do poslední kapky. Když bude silná, chladně vypočítavá a bude mít připravenou mysl na všechno, co může přijít, poněvadž jen té přeje štěstí, určitě vyhraje.
Vyhraje nad Dardanelem, jeho pravidly a nad jeho trestem.
Zcela jistě se navíc povznese.
Ano, teď cítila stejné odhodlání, jaké viděla u bratra.
Usmála se, uvolnila vrásky, které si ze samého soustředění a emocí vytvořila, a pomalu se rozpohybovala směrem domů.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
94.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 2 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.5 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 11 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 23 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|