|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 28103 příspěvků, 4448 autorů a 295996 komentářů :: on-line: 17 ::
|
 |
|
:: Sexuální hrdina ::
 čuk |
publikováno: 28.07.2010, 22:36
|
| Příspěvek do WS, psaný v chvatu ve stavu fyzicky i psychicky zdrchaném po návratu z lázní |
| |
|
|
K vysokým gotickým obloukům a hvězdicím ve stropu kostela stoupaly vonné páry kadidla. V souzvuku tiše preludovaly píšťaly varhan. Chlad chrámové lodi narušovaly zdroje lidského tepla: průvod svatebčanů a v lavicích sedící hosté i čumilové.
Svatba to měla být důstojná, slavnostní, aby se nesmazatelně vryla do paměti hlavních aktérů a pateticky podtrhla jejich přechod do nového společenského postavení.
Nevěsta Petra vlastnila ohnivě rudé vlasy, neklidné oči a vystouplé bříško, které ji bránilo provozovat její oblíbenou profesi barové striptérky zvané Čertí žena. Ženich Jan byl bledý mladík pevných morálních zábran, jenž byl vždy připraven plnit své závazky, byť za cenu hrdinství z nouze.
Nasazení prstýnku na jeho kloubnaté prsty se příliš nedařilo, a tak prstýnek upadl na dlaždice. Bong! A ozvěna opakovala Bong! Bong! Bong!
Vteřinu poté se rozletěly dveře kostela. Dovnitř se nevřítila horda samopaly ozbrojených drsňáků. Nezačernalo se uniformami zásahových jednotek šermujících hlavněmi speciálních pušek jako sloni choboty.
Vešel muž v perfektně střiženém bílém obleku, s černým vousem, vlasy i brýlemi. Navzdory tomu, že se z něho linul žár, všichni v kostele strnuli jako vytesáni do ledového kamene.
Vykřikl: „Zastavte tu svatbu!“
Obličeje svatebního davu k němu obrácené tu zbledly, tu zrudly, ústa se pootevřela, ale nevydala ani hlásku.
Statný kněz s tváří opilce maně hlesl: „Proč?“ Pak se vzpamatoval a pronesl hlasem biblickým: „Nerušte, syčáku, svatý obřad před Bohem.“
Vetřelec si smetl pomyslnou smítku s ramene, zablýskal brýlemi a zachechtal se:
„Svatba je neplatná! Z hlediska přikázání i lidských zákonů.“
„Je snad ženich ženat a nevěsta vdána již před tímto obřadem?“
Vznikla velice dramatická pauza. Jan i Petra se začervenali a začali se měřit zpytavými pohledy.
„Je to gayská svatba, vy kostelní šarlatáne!“
„Cože? Postelní co?“
„Nechápeš, slouho, že nevěsta je převlečený muž?“
„To přece není…“
„Je to možné. Oklamali vás, tebe obřadníku i všechny přítomné.“
Ti zhluboka vzdychli a vydechli. Obsah alkoholu v ovzduší rázem stoupl, neboť před obřadem byla u kostela instalována ochutnávka místních pálenic.
„Dokažte vaši pomluvu, vy na, na, narušiteli.“
Nevěsta nestrpěla tuto nehoráznou lež, vzpomněla si na svůj profesní um. Strhnula si závoj, hadím pohybem se zbavila dlouhých svatebních šatů, stylizovaně sejmula podprsenku i kalhotky. Vyskočila na obřadní stůl, shodila misál a nahá začala pózovat se slovy: „Přesvědčete se, vy ožralí dacani.“
Všichni se zastyděli, všichni po očku pokukovali zamženým zrakem a rozmazaným pohledem. Jen Pepíček Brázda si všiml, že nevěsta má vzadu ocas a na hlavě rohy. Ale kdovíco viděl, opilý klouček. Takže musíme napsat:
„Nevěsta byla krásně tvarovaná, poprsí se zdálo být pravé a klín pod rozkošně vystouplým barokním bříškem byl nehyzděn mužským pohlavním orgánem.“
Andělíčci na kostelních obrazech a sochách zamlaskali. Byli kvůli své nahotě již
značně otrlí.
Vetřelec začal rozprašovat aerosol pálenice. Atmosféra se rázem blížila koncentrovanému rajskému plynu.
„Rajský plyn se fetuje i v pekle,“ smál se vetřelec.
„Že by se blížil ráj?“ zablekotal kněz. „Kde je fíkovník?“
Tajemná postava udělala pár skoků mezi již se klátícími svatebčany, odkudsi vyčarovala fíkový list, který přistál tam, kde měl.
„Už jste spokojeni, vy svatouškovští puritáni?“
„Eva! Ale Adam je nějaký divný!“ výskl Pepíček z první lavice, odkud viděl na přední partie. Trochu zklamaně nad přeměnou nevěsty, ačkoliv fíkové listy dosud neviděl žádné.
„Adam a Eva? A co když ne?“ smál se vetřelec. „Ženich, zdá se mi, je ženou. Žádný ráj, ale Lesbos. Lesbičanky, přátelé.“
Ženich Jan cítil tato slova coby nehoráznou urážku. Chápal trapnost situace. Jako hrdina z nouze se oženil, jako hrdina v nouzi se nyní zachoval. Věděl, že se musí se svou ženou podělit o vše, i o ostudu. A také nesmí nechat potupit své mužství, byť nebylo zrovna výstavní. Musí se prokázat. V cukuletu stál před oltářem zcela nahý.
„Myslete na to dítě, na Pepíčka!“ vztyčila se jakási žena z dlaždic, na které upadla..
„Pardon, madam. Mohla byste si oči vykoukat, tak to ne!“ uklonil se vetřelec a druhý fíkový list připlachtil na ženichovo citlivé místo.
„Je impotentní,“ posmíval se muž v bílém obleku.
Jan byl v hloubi zasažen. Věděl, že musí toto tvrzení vyvrátit. V dané situaci jistě velmi obtížný úkol. Musí se ještě více prokázat, i coby otec. Hájit nevěstinu čest. Soustředil se. Napjal vše, co mohl i to, co dříve nemohl. A jeho fíkový list se začal oddalovat od těla a posunovat vzhůru.
V tom okamžiku se zatmělo. Z vetřelce se rázem stal chlupatec, strhl si paruku, z hlavy mu trčely rohy, vzadu švihal ocas, kopyto zadupalo. Dup, dup, dup! Zachroptěl: „Zvítězil jsi, hrdino.“ Rázem zmizel raz-dva, vzal sebou Františka Pavlovce a zbyl po něm jenom sirný puch..
Nevěsta Petra se potutelně usmála a zašeptala Janovi do ucha:
„Ty můj hrdináčku!“
„Proč?“
„Že sis mě vzal.“
„Snad to nebude tak zlé.“
„Inspirovala jsem tě, viď. To způsobilo toto posvátné místo. Přímo zázrak! A stejně jsi obětavý muž, ty můj klaune. A nezůstaneš jím jen v kostele, viď. A přestaneš se divit, že jsem otěhotněla, i když jsi se do této chvíle na nic nezmohl?“
Nikdo neviděl, jak se jí do hlavy zasunuly dva rohy a z pozadí zmizel ocas.. Pomyslela si:
„Žárlivý Belzebub ostrouhal. Teď už od něho budu mít pokoj. Bude se trápit tím, že neporozuměl pohybu fíkového listu. Jak by mohl, když je platonik. I od Frantíka budu mít pokoj, neboť se stane nezvěstným.“
Čas této epizody se zhustil pod mez lidské vnímavosti a posunul se nazpět. Nevěsta zdvihla ze země prstýnek a nasunula ho na ženichův prsteník. A obřad dál pokračoval.
Odmyslíme-li si onen nezpozorovaný záblesk pekelně absurdního děje, proběhla svatba zcela normálně a v naprostém pořádku. I bez obšourníka Pavlovce. Navzdory tomu, že stav opilosti všech byl vrácen do doby před vstupem do chrámu božího. Apropó, byl vůbec řádně vysvěcen, když si do něho troufl i pekelník?
Co na tom, že sanitkám záchytné stanice přibude práce a policajti si nohy uběhají pročesáváním blízkých hájků a luk? Bohužel, hrdina ženich Jan zůstane se svým činem navždy v anonymitě.
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.8 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 8 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
[ - ] |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 17 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 62 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlížeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2009 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
|
