obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Když osud otvírá jednu bránu, druhou zároveň zavírá."
Victor Hugo
obr
obr počet přístupů: 2141641 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303533 komentářů :: on-line: 7 ::
obr

:: Rybnická olympiáda aneb umučení komára Boba ::

 autor aliemmka publikováno: 12.08.2010, 10:20  
Je to první (a možná i poslední) část povídky. Málo kdy něco něco dokončím, takže hodnoťte. P.S. nemá někdo nějaké témata na psaní knihy nebo povídky? nápady mi chybí!!! Kdyby se to vydalo, napsala bych vám tam poděkování a věnování!!!!
 

Dnes bylo na rybníčku velký ruch. Všichni trénovali na zítřejší olympiádu. Vodoměrky trénovaly rychlobruslení, krasobruslení a cliffdiving, vážky a komáři cvičily let rychlý a občas i nějaká vážka málem odpadla když jí komár dal „upírský polibek“ na tepnu, ale to spíše platilo na opak, protože vážky byly mnohá zdatnější než komáři, mloci si navrhovaly dresy na potop výdržný a u žab probíhal trénink skoku vysokého.
„Hele nevíte kdo bude porotčí na rychlým letu?“ ptal se opilý komár Bob.
„Těžko říct, snad ten satanista Krucifix.“ typoval zhulenec Mára.
Bob se usmál a pádil do svého doupěte pro svojí zásobu krve, aby ji použil jako úplatek pro komára Krucifixe.
„Ale, ale Bobe,“ napomenula ho káravě vážka Mína a sebrala mu kalíšek s červenou tekutinou.
„No tak Míno, nech toho. Vždyť víš, že dnes zase slavíme a tak bych byl zejtra zase na mol.“ prosil jí nalitý Bob.
„A co budete slavit?“
„No, ehm, já ani nevím. Vždyť víš že každej den něco slavíme a-“
„No právě. A co pořád slavíte? Narozeniny asi těžko, na to jsi se vymlouval včera.“
„No narozky ne, ale svátky, víš!“ lhal Bob a protože věděl, že to s Mínou nemá cenu, odletěl a kalíšek krve ji nechal.
„Ach ti komáři,“ vzdechla vážka a zakroutila hlavou.
Najednou se vedle vážky slétli nejdřív dva a po té dalších pět komárů. Slintali po kalíšku krve který držela ustrašená vážka v ručkách.
Vážky se normálně komárů vůbec nebojí. Když si na ně komáři troufnou, hned jim to oplatí a nandají jim ještě na vrch, ale vážka Mína byla mírumilovný tvor, který nehledal řešení v násilí ani v nadávkách. Sázela tedy pouze na svůj důvtip, chytrost, náhodu, osud též v její diplomatické a řečnické schopnosti.
„Komár hlad, komár sát!“ syčel na ní jeden z uslintaných a hladových komárů.
„Ne-ne-nechte mě,“
„Nebo co?“ zeptal se jí komár s podlitýma očima.
„Nebo,“ přemýšlela Mína, „vás vyloučím z olympiády!“
„Tak jo! Stejně se nám tam nechce, takže když budeš tak hodná tak mi tu vzácnou tekutinu dej a pak nás vyluč z olympiády!“ navrhl ji komár.
„Počkej, počkej. Jako ty si myslíš, vole, že si tu krev vezmeš, jo?“ zeptal se ho druhý.
„No já si to, vole, nemyslím. Já to vím! A jestli budeš dělat kéry tak ti nakopu do sosu!“ pohrozil mu.
Když vážka viděla hádající se komáry, položila potichu kalíšek na zem a pomalu odlétla.
Komáři se na krev vrhli a začali sát. Snažili se navzájem se odstrkovat, ale nic nepřekrylo jejich žízeň. Když pak společně červenou tekutinu vypili, otřeli si sosák a s plným žaludkem odletěli na veřejné rybnické záchody, kde svou plnou „nádrž“ vyprázdnili na toaletách.
„Hele, od Tse-Tse jsem slyšela, že se prý v Číně nebo kde koná nějakej protest proti zákonům a vládě a tak tam, teda podle Tse-Tse, si lidi berou krev a tu potom vylejvaj na zem!“ informovala komára moucha Bláža.
„A je ta tvoje kámoška důvěryhodná?“ otázal se jí.
„Co? To se ptáš vážně? Ty, co věří každý konině na kterou ty tvoji kámoši přijdou?“ nevěřila svým uším a otázkami si ho dobírala.
„Ts,“
„Hele, moucha Cécé je hodnověrná pracovnice Rybnické drbárny D.R.B.“
„Co znamená to dé er bé?“
„Dé jako drbník. Er jako rybník a bé brbník.“ vysvětlila mu obézní Bláža.
„Co je jako ten br-brbník a-a ten, no ten drbník?“ nechápal Bob a zaksichtil se.
„Brbník je rybník, ve kterém se brblá a drbník je rybník, ve kterém se drbe.“
„Aha, to je složitý.“ uznal komár, zapotácel se a odletěl z leknínu, na kterém celý rozhovor probíhal.

Byl den olympiády. Den D (nebo den O?).
Vodoměrky trénovaly rychlobruslení a dokonce i krasobruslení, vážky a komáři cvičily let rychlý a občas i nějaká vážka odpadla když jí komár dal „upírský polibek“ na tepnu, mloci si navrhovaly dresy na potop výdržný a u žab probíhal trénink skoku vysokého.
Prostě jako včera.
Žabák Mistr Žed, předseda olympiády rybníku předstoupil na kraj leknínu postaveného uprostřed rybníku, který byl na dnešek vyklizen a očištěn o přebytečné rostliny.
„Prosím ticho,“ požádal hlasitým a hlubokým hlasem.
Každý se zastavil a pohlédl na tlustého žabáka.
„Prosím o hluboké ticho!“ zdůraznil, když některý hluchý hmyz (komáři) se začali chechtat a pokřikovat.
Po dalším zdůraznění se rybník utišil a Mistr Žed mohl začít s jeho dlouhavým projevem. Mluvil o pravidlech, kdy se co bude hrát a kdy se bude soutěžit a nakonec se zmínil o výhrách.
Všichni zbystřili a upřeli zrak na Mistra Ž.
Začal vyjmenovávat: „Takže vodoměrky, které se umístí na prvních třech místech v rychlobruslení dostanou slevový poukaz na slevu pro místo na rybnickém hřbitově,“ vodoměrky zakoulely očima. Teď se nebude nikdo tak snažit, když vědí, že ceny stojí za starou belu.
„vážky a komáři dostanou též slevový poukaz, ale na medicínu proti zácpě a průjmům do naší lékárny, mloci by získali též slevový poukaz, jenže na rybí tuk do našeho podvodního obchůdku U ryb a žáby utrží také slevový poukaz na pletací jehlice.“ vyjmenoval seznam cen, který měl sepsán na malých kartičkách. Když kartičku přečetl, zastrčil ji za ostatní a začal si pročítat další část proslovu.
„Ceny jsou letos opravdu výjimečné, doufám, že si je navzájem nebude nijak závidět.“
„Jo, málem bych zapomněl!“ plácl se slizkou končetinou do hlavy, když si na něco vzpomněl, „Ceny do soutěže nám věnovala firma Babička a spol., takže ji tímto děkuji.“
Po pošklebkách a posunkách posluchačů Mistr Žed pokynul všem vodoměrkám aby se přesunuly k vyznačenému plácku na rybníku. Vodoměrky si znechucené tváře otřely upocenou a zamračenou tvář a procvičily si nohy přední, zadní i prostřední.
„Takže milé vodní měrky,“ začal pan Agy von Gesté francouzským přízvukem, „poprosím vás, aby jste se nyní přesunuly do pravého rohu rybníka, kde vám Clarys vysvětlí pravidla hry a rozdá vám pořadová čísla a tak dále. Až tak učiní dá vám další instrukce. Já budu stát u řasy, která vyznačuje startovní čáru a odpočtu vám to.“
Vodoměrky tedy vše udělaly podle Agyho instrukcí a závodili. Nejdřív se odehrály zápasy bruslení rychlo a kraso, pak cliffdiving.
Žádná z vodoměrek nebyla tak odhodlaná jako parta seniorů, která se po ukončení proslovu pana Žeda na poslední chvíli zúčastnila. Mladé vodoměrky a vodoměři totiž soutěžili spíš kvůli dárku pro babičku.
„Takže děkujeme vodoměrkám a teď prosím vážky a komáry aby se u mě nahlásili.“
Čekal, čekal a čekal. Pak nakonec z davu vylétla vážka Mína.
„No vidíte pánové, taková statečná slečna.“ mluvil ke komárům.
Jak to uslyšely komáři, kteří ji dnes „přepadli“ začaly se smát. Smál se i Bob. Ne že by chápal proč se smějí, ale smích měl rád a tak se řehtal také. Nejhlasitěji ze všech.
„Co pak Bobe, ty máš koukám ze všech nejvíce energie, tak ji pojď vložit do závodu tady s Mínou.“
Přestal se smát.
„Víte, bylo by nefér závodit s holkou. nechci aby jí bylo líto až vyhraju.“
Zase se všichni smáli.
„Ale já myslím že mezi tebou a holkou není žádný rozdíl. Myslím sportovně.“
Mína znervózněla. Chtěla mít závod co nejdřív za sebou a tohle to stání před celou veřejností. A ještě k tomu to co říkal pan Agy.
„Prostě sem pojď!“ zařvala na něj Mína.
Všichni zmlkli.


 celkové hodnocení autora: 86.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 1 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 2.0 uložit příspěvek 
 známka poroty: 1.5 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 6 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 19 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Anna Weberová 17.08.2010, 14:38:51 Odpovědět 
   Ahojky, je to hezky psané, gramatiku nekontroluji, ale přijde mi to jenom jako začátek, expozice, teď by měl přijít prostředek povídky, nejspíše o tom závodě, a měli by tam figurovat hrdinové, co jsi nám vylíčila, Bob, opilí komáři, vážka... Nakročeno máš dobře, po žádném jiném námětu se nesháněj, tenhle je perfektní, jenom ho musíš dotáhnout do konce, a o tom psaní je o trpělivosti a vytrvalosti dotáhnout věci do konce. Držím palečky v dalším tvoření.
 Šíma 13.08.2010, 19:53:32 Odpovědět 
   Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma ze dne 12.08.2010, 17:21:01

   Chce to vodě odolnou klávesnici, nebo klávesnici osprchovat, rozebrat a vysušit... CocaCola a PepsiCola, či jiná Cola trochu lepí, to je pravda! ;-) TEDY POKUD NEJDE O KLÁVESNICI OD NOTEBOOKU, TO BY JAKSI NEŠLO!!!

Hezký večer přeji a držím palce v další tvorbě.

P.S. Návod na odlepení klávesnice ze sladké limonády není se zárukou a jeho použití je na vlastní nebezpečí! (mrk)
 ze dne 13.08.2010, 20:38:01  
   aliemmka: no právě, notebook uz je v opravne, ted pisu pred zrakem rodicu v obejvaku, je to naprd...
 Šíma 12.08.2010, 17:21:01 Odpovědět 
   Zdravím!

Příběhy, ve kterých hrají zvířata (tedy i hmyz) hlavní roli, mám rád. Tento text je úsměvný a jak už uvedl čuk, má své kouzlo! ;-) Co se šotků týče, občas máš chybu v návaznosti popisné věty na přímou řeč (čárka na konci přímé řeči = malé písmenko na začátku uvozovací věty a tečka na konci přímé řeči = velké písmeno na začáktu uvozovací věty). Asi tak nějak! ;-)

Příklad: „ha, to je složitý.“ uznal komár... (chyba), stejně tak tady by se spíše hodila tečka, nebo tečky tři: „Ts,“

Jinak by to chtělo více textík vypilovat a dát tomu údernější pointu! Konec se zdá být useknutý, škoda! ;-)

Dvojka!
 ze dne 13.08.2010, 18:23:35  
   aliemmka: psala jsem, že je to část povídky protože nejsem moc dobrá "dokončovatelka" za ty chyby se omlouvám, vylila jsem totiž kolu na klávesnici a někdy to blbne, někdy ne.... je to těžký ale moc díky
 čuk 12.08.2010, 10:19:01 Odpovědět 
   Text je zábavný, má určité kouzlo naivní fantazie, vtipu trochu absurdního a trochu dětského i nezvyklostí či neobratností některých vazeb. Zvlášť vykreslení komárů se mi líbilo. Textu chybí pokračování a víc vzruchu při závodech,
koláři cvičily? na opak? mloci navrhovaly? na mol? prosil jí? opsud též? občas chybí v souvětích čárky, někde je malé úpísm,ěno na začátku věty.
obr
Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox.
© 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Blog o hypotékách, Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
OprsklinaPlott
(24.5.2012, 18:02)
Jay
(23.5.2012, 16:28)
Kostka
(22.5.2012, 19:55)
mikhal
(22.5.2012, 18:14)
obr
obr obr obr
obr
Podskalské příb...
Ronkar
Orel 2- čtvrtá ...
Sirnis
No EXIT 1/2
Gideon
obr
obr obr obr
obr

Staré tradice III. - Cena přát...
Ekyelka
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr
obr
Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci?
obr
obr obr obr