|
|
|
|
|
:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::
|
 |
|
:: Diverze ::
 Šíma |
publikováno: 07.08.2010, 21:31
|
| Kdo to nezažije, nepochopí! Šotkům zdar! ;-) |
| |
|
|
Ono to není jen tak, ono to dá děsnou práci a nedivte se, že jsou pak následky všelijaké. O čem to sakra mluvím? O zdrhání... O neotáčení se... O pelášení, seč vám síly stačí! Ano, někdy je lepší zdrhnout, než se dát zabit. A věřte mi, já to vím nejlépe... Ale popořadě, abyste byli v obraze, dovolte, abych vás provedl nejen oním osudovým dnem, kdy se i samotný Internet otřásl v základech!
Ten den byl docela obyčejný. Já i můj parťák jsme naoko spali na roštu za katrem. No, už vám ani nevím, proč jsme byli v báni, ale to je nakonec jedno a není to zase tak důležité. Prostě jsme bručeli, no. Neřeknu vám, zda byl čtvrtek, pátek, nebo sobota. Jen jedno vím určitě, neděle nebyla, to vím na beton! Tuším, že bylo i dokonce malinko zamračeno. Ono to také není žádný med, když vám slunce svítí do ksichtu a vy se pokoušíte o svůj životní kousek. A utíkat z basy, to není jen tak. Jednoho hlídají jako oko v hlavě a já a můj parťák jsme byli rádi, že po nás nezačali rovnou střílet.
Prostě jsme ten plán kuli celou noc. Dokud byl žhavý a dokud nám to šrotovalo. Nejdříve jsme museli najít ten správný moment, kdy byla ostraha dost lenivá na to, aby zjistila, že jim chybí dva svěřenci. Ono s těma bachařema nebyla legrace a ukecat je, to nepřicházelo v úvahu. Maximálně jsme mohli dostat do čuně, nebo by nám nedali celý den žádné jídlo, ani pití. Za trest! Kdo byl za katrem, ten určitě ví své. A nám se to už přestalo zajídat! Prostě jsme zdrhli ještě za úsvitu, kdy se všem klíží zraky a ti, kteří celou noc nespali, byli rádi, když mohli zavřít oči a ti, kteří chrápali od božího večera do božího rána, ještě nebyli dostatečně vzhůru, aby zasáhli. Dobře jim tak...
Ano, určitě vám to už docvaklo! Zdrhli jsem a se vší parádou! Hledali nás celý den. Už se zdálo, že to vyjde, když nedaleko od lapáku chytli mého komplice. On se jim tam promenádoval před očima a dělal haura. Blbec jeden. To já jsem na nic nečekal a zdrhal pryč. Dokonce i psa za mnou pustili, ale setřásl jsem jej, všechna čest. Pak se den schýlil k večeru. Z dálky jsem viděl svého kámoše, jak sedí znuděně a zničeně za mřížema a bachmani jej hlídají o sto šest. Věděl, že to posral a že hned tak brzo neuteče. To já se schovával ještě celou noc a celý den. Sice jsem neměl co jíst, ale žil jsem v naději, že na něco v nejbližší době narazím.
A taky jsem narazil, ale nebylo to k jídlu. Co myslíte? To byste neuhodli. Přesekl jsem jim telefonní vedení, aby nemohli zavolat posily. A taky jsem našel nějaký tlustý kabel, ale bůh ví, co v něm vedlo. Možná kabelovka pro bachaře, možná i něco jiného. Už jsem něco slyšel i o tom Internetu a tak jsem pro jistotu zrušil i ten tlustý kabel. Když už sabotáž, tak ať to stojí za to! Pokud mám zařvat, tak pro pořádnou věc a ne pro nějaké to zašívání. Partyzánština mi šla vždy! A byl jsem na to patřičně hrdý. Ale byly to nervy, to vám povídám, protože pracovat bez patřičného nářadí, to dá dřinu. Nehledě na fakt, že jsem musel být pořád ve střehu.
Výsledky se dostavily brzy. A nejen můj život se proměnil v Peklo. Na druhý den ráno běhali všude kolem lidé a kontrolovali vedení. Brzy zjistili, že jim počítače a telefony nefungují tak jak mají a vydali se hledat příčinu poruchy. Protivník byl velmi vynalézavý a inteligentní, protože šel rovnou po kabelech. Závada byla nalezena, dráty odstraněny a opraveny. A protože si dali dvě a dvě dohromady, brzy se krajem rozšířila zvěst o našem nepodařeném útěku. Nastal velký hon. Prchal jsem dlouho a úspěšně. Skrýval jsem se na těch nejnepravděpodobnějších místech, aby mě nakonec vyčenichali psi. Hajzlíci! Ano, okolnosti byli proti mně a já byl po dlouhém skrývání přeci jen dopaden. Čekal jsem tvrdý trest, který se však nekonal. Něco bylo špatně a tak stále čekám, jaké následky bude mít můj útěk a má diverzní činnost. Pomsta se prý servíruje za studena, já však nezapomínám a věřím, že oni také ne...
Kdybychom se již neviděli, nebo kdybyste o mně již nečetli žádnou zprávu, pak jsem zcela jistě padl za své ideály a přesvědčení. Loučím se s vámi, já - Osmák degu, hrdinný bojovník za svobodu a nezávislost.
P.S. Je to divné, ale stále se svým parťákem žijeme... Jak sami určitě víte, nikdo nezná dne ani hodiny a naše stráže jsou i nadále ostražité. Zdá se, že zemřeme ve svém vězení, protože náš trest byl prodloužen na doživotí! Čekal jsem nejvyšší trest, ale zdá se, že nám přeci jen dali milost. Možná jsem to neměl dělat, ale navzdory svému poznání mne stále hřeje ten pocit, kdy jsem ty dvojnohé lidi pořádně nasral! Běhali jako najatí a chvíli trvalo, než přišli na to, která bije!
*****
Poznámka autora: V první neděli měsíce Srpna, dvou tisící desátý rok po narození Krista, zaútočila jednotka Osmáků degu v počtu dvou členů na telefonní a internetové spojení blíže nejmenovaných a nic netušících obyvatel. Přestože se akce podařila a škody byly napraveny, zůstává jejich čin nejen v paměti jich samotných, ale také jejich věznitelů, kteří je chovají v kleci a narušují tak jejich práva na svobodu a svébytný život! Poprava byla odložena na neurčito a trest změněn na doživotní žalář bez možnosti odvolání, protože jejich převýchova je (zdá se) naprosto nemožná...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
98.2 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 9 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 1.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
1.5 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 31 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 41 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
|
|
|
 |
| Optimalizováno pro rozlišení 1024x768. Prohlžeče: IE 6.0, Opera, Firefox. |
|
| © 2005-2012 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
|
OprsklinaPlott
|
|
| (24.5.2012, 18:02) |
|
|
Jay
|
|
| (23.5.2012, 16:28) |
|
|
Kostka
|
|
| (22.5.2012, 19:55) |
|
|
mikhal
|
|
| (22.5.2012, 18:14) |
|
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
 |
 |
 |
 |
 |
|
| Kde nejčastěji hledáte zatoulanou inspiraci? |
|
|
|
|
 |
 |
 |
 |
|
