» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kdo žije z naděje, zemře hlady."

Walter Benjamin

počet přístupů: 2141671

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 3 ::

:: II. Dvě strany, dvě budoucnosti - Trittus ::

Příspěvek je součásti sbírky / knihy: Trittus

Šimon Pecháček	publikováno: 20.08.2010, 9:16

Druhá kapitola Tritta.
Trochu kratší, ať si namlouvám cokoliv, nejsem schopný napsat dlouhou část :D
Nicméně... pěkné počtení :)


	Chvíli neměl ani ponětí, kde je. Nejdřív viděl všechno červeně a lekl se, že skončil v pekle, ale pak se mu zrak zostřil a dětinská představa vzala za své. Byl totiž v nějaké obrovské pracovně bez oken a jen s jediným kusem nábytku - nemalý kancelářský stůl s typickou výbavou. Přímo před ním bylo velké, zcela jistě pohodlné křeslo, na kterém ovšem nikdo neseděl. Začal se divoce rozhlížet po východu. Nic. Jen holé stěny. Cože? A jak jsem se tady potom ocitl já? Takže jsem přece jen mrtvý? nechápal. Náhle se probudil holoprojektor zabudovaný ve stropě, nejspíš v reakci na jeho prudké pohyby. Na židli klasicky modré paprsky vykreslily muže ve drahém moderním obleku s jistě digitálně přidanou groteskní divadelní maskou, vygenerovanou zcela určitě kvůli utajení. Rázem mu bylo jasné, že neumřel, ale pořád byla velká záhada, jak se do místnosti dostal. Zamaskovaný neznámý promluvil: "Dobrý večer, pane Dene. Je tu spousta věcí, které bych vám asi měl vysvětlit, že?" decentně se zasmál a hned pokračoval. "Především se omlouvám za ten incident v aerotaxi, ten zatracený stroj vás sem měl dovézt v pořádku, netuším, proč použil nouzový plán, připravený pro případ, že byste mu bránil ve splnění naprogramovaného úkolu." Bylo jasné, že si pan Neznámý pročetl záznamy z počítače taxi vznášedla, a teď si z něho buď dělal srandu, nebo se ho snažil zahnat do úzkých. "Nicméně se vám naštěstí nic nestalo a já s vámi mohu mluvit kvůli velmi urgentní záležitosti," řekl. "Uvědomuji si, že jsem užil ehm… hrubšího zacházení, ale naše jednání natolik spěchá, že tohle byl jediný způsob. Samozřejmě můžete počítat s odškodněním, vlastně už teď by se měla solidní suma převádět na váš účet. K věci. Vlastním jistou nadnárodní společnost, která bojuje s gangy po celé Zemi. Ten nejhorší z nich okamžitě po vaší prezentaci projevil zájem a jistě vás kontaktoval, že chtějí zužitkovat váš projekt, pokud ne, tak to velice brzy udělají. Nevíme toho o nich mnoho, ale rozhodně mají podíl na bezpočtu nelegálních činnostech na celém Západě. A vaše práce by jim poskytla takové možnosti, že si je ani neumíte představit. A věřte mi - nedají vám za to ani ušmudlaný decikredit." Bílo modrá grimasa masky se protáhla v úsměvu. "Prosím? A jak mám věřit vám?" okamžitě ze sebe vyhrkl Den. "Teď mi věřit nemusíte. Jediné, co po vás chci je, abyste si s sebou vzal tohle," ukázal na malinkatou černou kuličku v průhledné krabičce ležící na stole (byla tak malá, že si jí Ian předtím ani nevšiml). "Je to miniaturní nahrávací zařízení, aktivujete jej silným stisknutím mezi prsty a pak si ho prostě hodíte do kapsy. Není úplně bezdrátové, aby nám mohlo okamžitě poslat nahrávky, to by muselo být třikrát tak větší, takže se nemusíte bát, že vás podvedeme. Celý plán je takový: při schůzce s nimi sám dobře zjistíte, jestli mluvím pravdu či ne. V prvním případě nabídku odmítněte a kuličku stiskněte v blízkosti vašeho počítače s přípojkou na holonet po dobu třiceti sekund. Ona se s ním spojí a pošle nám data z vašeho setkání. Naopak můžete nabídku přijmout a přístroj prostě rozdrtit. Pamatujte ale, že na tom může záviset budoucnost celé Země. A teď si ji vemte. Za přesně pět sekund budete teleportován." Hologram zmizel. Den rychle popadl krabičku a pak si pomyslel: Počkat… teleportován? V odpověď přišel bílý záblesk a najednou byl před aerotaxi, jenž ho nejspíš mělo konečně odvézt domů. Tím se vysvětlila záhada, jak se dostal do oné místnosti. Nasedl, a když se taxi vzneslo a pádilo pryč, teprve pak začal usilovně přemýšlet, co tohle celé mělo ksakru znamenat. Na své posteli se převaloval ještě dlouho, než usnul. * S těžkou hlavou zasedl za stůl a zkontroloval poštu a osobní vzkazy. Pak se u něj jako přízrak objevila Tender. Vůbec si jí nevšiml, ovšem to ho již vůbec nepřekvapovalo. "Dobré ráno," usmál se nejistě. "Dobré. Dnes v deset třicet přijdou ti redaktoři, jinak nemáte nic na práci." "Díky. Já pak odejdu, pokud bych tu opravdu neměl co dělat…" Beze slova odešla. Bylo mu jasné, že si myslí, že jde na to její iluzivní rande, ale to mu bylo po čertech jedno. Vytáhl z kapsy krabičku a usilovně si prohlížel kuličku, která v ní hrkala. Nikdy neviděl tak šíleně malé nahrávací zařízení. Ovšem mnohem víc ho trápilo, co s ním udělá. Měl chuť ho rozdrtit už teď, jelikož instinktivně cítil past. Jenže z kterého tábora? Ke všemu ho bolela hlava a byl strašně nevyspalý. Nechtělo se mu nad tím přemýšlet a tak nádobku strčil zpět. Udělá to podle plánu a hotovo. Teď nemá smysl odhadovat, na čí straně je pravda. Teď se musí připravit na otázky, které mu brzy položí. Až to skončí, tak si půjde dát pořádně silné kafe do oblíbené kavárny nedaleko od pracoviště. Schůzku se zástupcem té podivné firmy má až v pět odpoledne. Již se chtěl rozplývat nad představou černé hořké tekutiny, která by ho pořádně nakopla, jenže Tender zrovna přiváděla hosty. Už při prvním dotazu sílil dojem, že tohle bude hodně dlouhý rozhovor. * Oddychl si až ve dvě. Jenže ho čekalo ještě jedno, poslední interview. Nebyl si jistý, jestli to kafe vůbec stihne, poněvadž se všichni ptali na neskutečně složité věci okolo pohonu, jak s ním hodlá naložit a tak podobně. Pokud nyní neudělají výjimku, představu horkého nápoje může hodit za psem. Litoval, že se Endonové nezeptal, kolik těch redaktorů bude. Poprvé taky přemýšlel o tom, že ji vyhodí. Svou práci dělala dobře, ale to i spousta jiných, normálních sekretářek. Byl si ovšem jistý, že ho to do zítra přejde, dnešek byl prostě jen hrozný den. A ani včerejšek nebyl nakonec zrovna nejrůžovější. Asi to měl čekat. Koneckonců on zařídil, aby lidstvo mohlo expandovat. To s sebou neslo dost potíží. Měl na sebe zlost, že si to neuvědomil dřív a nepřipravil se. Z útrap ho vysvobodila mladá, energická a velmi krásná reportérka, která se ho jako jediná ptala na osobní život. Nakonec to skončilo tak, že si domluvili rande, což Ianovi dost zvedlo náladu. Když odcházela, pozoroval její úžasně tvarované pozadí. Přirozeně si s ní nic nezačne, i kdyby chtěla; bude to jen přátelské poklábosení. Třeba se aspoň odreaguje a přijde na jiné myšlenky. Ovšem pohled na hodiny ho dost vylekal. Čtyři. Jeho cíl byl pěkně daleko… takže kafe doopravdy nestihne. Kruci! zaklel v duchu. Rychle si navlékl kabát a vyrazil pryč ke stanovišti aerotaxi. Cestou si ani nevšiml, že Tender Endonová není ve své kanceláři tak jako obvykle.


celkové hodnocení autora: 94.8 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.5		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 11		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 15		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

chris ONNE	07.11.2010, 16:58:34

Odpověď na příspěvek od uživatele: chris ONNE* ze dne 07.11.2010, 10:54:30* 2) jo ták, tak to je docela rozumné vysvětlení, které přijímám. 3) ty moje minivýseky jsou tu proto, aby se to autorovi lépe hledala. Pakliže chce, klidně budu uvádět celou část textu, se kterou budu mít v budoucnu problém. Stačí říci ;-). …Celý plán je takový: při schůzce s nimi sám dobře zjistíte, jestli mluvím pravdu či ne. V prvním případě nabídku odmítněte a kuličku stiskněte v blízkosti vašeho počítače s přípojkou na holonet po dobu třiceti sekund. Ona se s ním spojí a pošle nám data z vašeho setkání. Naopak můžete nabídku přijmout a přístroj prostě rozdrtit… - četl jsem si to pětkrát, nahlas. Pošesté mi ta zatracená věta dala smysl!! Osobně se mi zdá moc komplikovaná, ale pravdu máš ty, takže svůj štěk beru zpět. Jestli to je tak, jak říkáš, tedy že je to bouře před klidem před bouří, tak tím se mnohé vyjasňuje a já jsem zcela v obraze, a možná i kousek mimo, ale to už je jedno… ;-)) 160? Hmm, slušný seriál! Ehm, rád se sázíš? Já jo, takže pokud budeš mít zájem, víš kde mne hledat… ;-))) Chris P.S. to jsem rád a moc! Takže mohu přitvrdit... :-D

chris ONNE	07.11.2010, 10:54:30

Zdravím! 1) … Byl totiž v nějaké obrovské pracovně bez oken a jen s jediným kusem nábytku - nemalý kancelářský stůl s typickou výbavou. Přímo před ním bylo velké, zcela jistě pohodlné křeslo… - no, pokud tam byl stůl a křeslo, tak tam nemohl být jediný kus nábytku. 2) … ale naše jednání natolik spěchá, že tohle byl jediný způsob… - pokud to bylo opravdu tak naléhavé, proč ho neteleportovali přímo z jeho kanceláře, nebo když z ní vyšel ven? Proč se tedy pouštěli do toho únosu, který jim zabral drahocenný čas? 3) … z vašeho setkání. Naopak můžete nabídku přijmout… - to „naopak“ mi tam krapánek nesedí. Nebylo by lepší třeba „nebo“? 4) … Vůbec si jí nevšiml, ovšem to ho již vůbec nepřekvapovalo… - zbytečné opakování/zdůrazňování něčeho, co je již jasné. Příběh. Šíma se nám zase rozepsal a mnoho prostoru už nám nenechal ;-). Souhlasím s ním, že je to zajímavé, ale zároveň i krapánek slabší. Především to vidím jako jakýsi „klid před bouří“. Ta sekretářka, to vypadá na pěkný oříšek! Kdo ví, ke komu patří, zda-li vůbec k někomu! Jen mě tak napadá, máš představu, kolik dílů to bude mít? Na závěr jedna kuriozitka: málo kdy se mi to stává, ale nadpis tohoto dílu se mi líbí! Chris P.S. Snad nedávám až moc veliký prostor svému kritickému JÁ a neotrávím ti den… ;-(


ze dne 07.11.2010, 15:06:22
Šimon Pecháček: 1) To je pravda, ksakru :D 2) Protože teleportace je nesmírně náročná na energii. Kdyby teleportovali lidi jak porčení, obrovská poptávka po elektřině by byla nesmírně nápadná. O tom se bude povídat trochu dál ;) 3) Nemám rád, když se vykousne mini část z celku, která pak vypadá divně. No, přečti si celou tu větu. Může udělat to a to, ale opačně může udělat to a to. Proto naopak. 4) Ha! A to sem si to četl po sobě tolikrát, že bych si mysle, že takové trapné oapkování slov naleznu. Nejspíš jsem slepý. To je bouře před klidem před bouří, chápeš? :D:D:D Ze sekretářky se vyklube pěkná mrška :) Kolik dílů? No, musí jich být víc jak 160 :D Protože jsem se, ehm, vsadil, že napíšu 160 kapitol, když prohraju. A prohrál jsem :D P.S. ne, myslím, že jsou úplně jiný věci (lidi), co mi můžou zkazit den ;)

Akiko	20.08.2010, 21:01:33

Nápad s teleportací byl geniální =D Koukám, že lidstvo dost pokročilo a podařilo se mu nezničit se navzájem =D Ta sekretářka je špion!!!! Za touhle teorií si budu stát =D Ale vůbec netuším, která z těch dvou "stran" je dobrá a která lže =D kapitola je výborná (ale krátká, to doufám víš) Doufám, že už mi nikdy nebudeš tvrdit, že nejsi výbornej spisovatel... =D Hvězdný bráně tady roste slušná konkurence Netrpělivě čekám na další kapitolu... Ta povídka mě úplně pohltila, což je důkaz, že je to kvalitní sci-fi (opovaž se mít nějaký protesty!!! ) Snad je to všechno... =D Dneska nebudu mít žádný rejpavý připomínky k tomu, že tam máš někde špatný i =D Takže pokračování... A rychle =D P.S.: Doufám, že nevadí, že je to zkopírovaný z blogu.. xDDD

Šíma	20.08.2010, 10:36:49

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 20.08.2010, 10:08:26* Ano, někdo hodnotí text na pokračování jen jednou známkou, například u poslední části a někdo průběžně. ;-) Třeba tam budeš mít ode mně víc bezvýznamných Jedniček! P.S. Kdo ví, třeba šíma taky zase jednou zatřese s lahví se svými múzami a něco vyplodí! ;-)))


ze dne 20.08.2010, 10:52:46
Šimon Pecháček: Doufám, že to tak bude :) bezvýznamných úplně ne - jednička potěší a dokope k pokračování, dvojka trochu méně potěší, ale za to dokope k tomu, aby se člověk zlepšil a opět psal :D takže to je vlastně jedno :D P.S. to by Šíma mohl! ;)

Šíma	20.08.2010, 10:10:48

Odpověď na příspěvek od uživatele: Šíma* ze dne 20.08.2010, 10:08:26* Oprava: ...nebo klesající a stoupající... (co do kvality jednotlivých částí) Dneska musím hledat v mysli každé slovo... Těším se na další část a psaní zdar! Snad dobrá Dvoječka neurazí, nemůžu furt jen dávat docela bezvýznamné Jedničky! ;-)

Šíma	20.08.2010, 10:08:26

Zdravím! ;-) Pěkné! Už jsem myslel, že našeho hrdinu zabili, jenže o čem by potom bylo další pokračování, že? A myšlenka, že skončil snad i v samotném Pekle, hm... Tak to mě rozesmálo, takže musím přiznat, že v tomto díle to bylo překvapení na překvapení (v rámci utajení)! Když už jsme u té (jak se tomu říká)... U toho přenosu osob - teleportace - když našeho hrdinu teleportovali z oné tajemné místnosti, vyznívá to tam dost neurčitě a možná i zmatečně. Byl přenesen do taxíku? A tím taxíme dojel domů, kde si unaveně lehl do postele? Ono když se nad tím jeden zamyslí, je vývoj událostí trochu nelogický! ;-) Text se nečetl zle. Raději jsem si jej přečetl hned 2x za sebou. Práce šotků mi zůstala skryta (možná, že jsou šotci už tak dobří, že je nevidím, možná to dělají schválně). V Perexu uvádíš, že neumíš psát delší věci (v tomto případě delší kapitoly). No... Nějaké rozepsání by tomu neškodilo! Ale v celku se mi tento díl líbil a malinko děj i poslání hrdiny zamotal! ;-) Jedna až Dvě. P.S. Mám takový pocit, alespoň při prvním přečtení, že šla kvalita příběhu "mírně" dolů, snad ze spěchu (jisté uspěchanosti), ale třeba je to jen můj pocit, protože dílka na pokračování se poměrně "špatně" hodnotí a jednotlivé části mohou mít - co do kvality - klesavou, nebo naopak stoupavou tendenci! ;-))) Jsem to ale "stoupa"! ;-)))


ze dne 20.08.2010, 10:31:11
Šimon Pecháček: Též zdravím :) No, s tou teleportací... přenesli ho z místnosti k taxíku, myslím, že to tam někde je napsaný, teď se mi to nechce hledat, přirozeně ho mohli teleportovat přímo do jeho bytu - jak je to všechno možné se určitě dozvíš v dalších kapitolách - ale proč plýtvat energií? :) Ačkoliv je možné, že nelogismus z toho může na tebe vykukovat právě z uspěchanosti, no já jsem bohužel takový, že jen nerad popisuji detaily, když nejsou podstatné a raději pokračuji v ději, někdy to holt přeženu :D Opravdu, i já jsem překvapen, že Šotci mě nejspíš mají rádi a šetří mě :) anebo to je tím, že si každou kapitolu po sobě čtu nesčetněkrát, kdoví! :)) Ano, i já mám pocit, že druhá kapitola je trochu slabší, než třeba ty následující, ale... každé dílo má svou slabší stránku a mám za to, že další kapitoly mé nedostatky vyváží a hlavě - poářd se učím a Trittus je dost experimentální dílo, se kterým jsem začal z jediného důvodu - pocit, že jsem konečně pořádně vypsaný, abych načal tvrdý oříšek :) zatím s ním bojuji - doufám - dobře, tak uvidíme, jak to bude dál ;)) Jinak i tobě přeju dobré psaní! Chtělo by to nějaké další sci-fi, dílkem "Hiroko-san" jsi mě pořádně navnadil :D ;) P.S.: já sám bych známkování kapitolovek zakázal, protože člověk přeci jen hodnotí knihu až potom co ji přečte a podle jednotlivých kapitol může jen těžko, nebo tedy může, ale jen v průměrné míře :) čuk to samozřejmě nemůže ovlivnit, to je jasné :)

čuk	20.08.2010, 9:04:29

Pokušení zapojit se do silnějšího systému, jakési koleborace, trochu něco připomíná něco z naší historie. Lidská realita není zase tak optimisticky očarující, aby podlehnutí nemělo příchuť dobrodružství. Sci-fi má psychologický podtext a hrdina se jeví plasticky a klade i soudobé otázky. Rozhodující bude další vývoj a rozvinutí rozdvojení nepapírovým způsobem. Neboť hrdinovo tápání se může vyvíjet rozhodně zajímavě ( a kéž by nějak zcela nově).


ze dne 20.08.2010, 9:29:28
Šimon Pecháček: Děkuji za příznivý komentář a krásnou známku :) V dalších dílech se psychologický podtext rozšiřuje a zvýrazňuje, v jedné části Tritta to bude vlastně jediná náplň děje :) jsem rád, že už teď je zjevný, protože o to mi přesně šlo :D :) Doufám, že další kapitoly budou zajímavé a nezklamu :)