obr obr obr
obr
uživatel 
heslo 
» Registrace autora
» Zapomněli jste heslo?
obr
obr obr obr
obr
» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
obr
obr obr obr
obr
» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání
obr
obr obr obr
obr
» Workshopy 
» Fórum 
» SASPI Chat! (1)
» FAQ
obr
obr obr obr
obr
» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví
"Láska je jako Opera. Člověk se tam nudí, ale vrací se tam."
Gustav Flaubert
obr
obr počet přístupů: 2915350 obr

Adresa SAS E-mail © SAS Obecně platná pravidla Nápověda obr

:: Na SASPI.cz je právě 39477 příspěvků, 5737 autorů a 390252 komentářů :: on-line: 1 ::
obr

:: Noční běsi ::

 autor Liliam publikováno: 24.08.2010, 22:57  
 

Dveře autobusu se zavřely a zanechaly ji ve tmě. Ještě se chvíli dívala za dvěma červenými body, které brzy zmizely za zatáčkou, a poté jistým krokem vyšla do neznámých ulic. Město bylo tiché, klapot jejích podpatků se odrážel od oprýskaných omítek domů a připomínal pravidelný tikot metronomu. Snažila se jít rázným krokem, v krátké sukni ji brzy dostihl chlad. Automaticky se marně pokusila stáhnout látku níž, aby jí sahala alespoň do půli stehen. Neúspěšně. Hlavou jí vířily desítky myšlenek, které se snažila zatlačit co nejhlouběji do svého podvědomí. Nad takovými věcmi nechtěla přemýšlet. Před ní se tyčila dlouhá alej letitých lip, ve tmě připomínala slavnostní špalír vojáků. Stromy stály v pozoru, ale větve jim přesto schlíple visely do studené temnoty večerní ulice. Občas musela trochu sklonit hlavu, aby jí nerozcuchaly nalakovaný účes. Za každou sukovitou lípou nesměle vykukovalo teplé světlo lampy. Bála se podívat na hvězdy, místo toho sledovala svůj stín. Byl jí stále v patách, zdálo se, že se snaží odtrhnout a co nejrychleji utéct do tmy. Černá silueta byla delší a delší, stále však zůstávala spojena s dívčinými chodidly. Nemohla pryč. K ženskému vystrašenému stínu se ale najednou přidal stín další, vyšší a mohutnější. Dívce se zrychlil tep.

Metronom odměřoval čím dál tím kratší čas. Pěstěné nehty se zaryly do leštěné kůže kabelky. Nemusela se ohlížet, do uší ji narážel dunící zvuk těžkých bot. Alej jako by nebrala konce, až teď si dívka povšimla širokých tmavých příkopů, které lemovaly dvojstup stromů. Pokusila se uklidnit, získat nad sebou kontrolu. Mužské kroky zrychlily a ona téměř cítila, jak se jejích zad dotýkají jasně slyšitelné, dýchavičné vzdechy. Sáhla do kabelky. Bylo tam všechno. Náhle jako by z ní všechna nervozita spadla. Konečně dohlédla na konec aleje. Se sukovitými lipami končilo i bezpečné světlo lamp. Tam se to stane. Oba náhodní společníci se pomalu blížili k poslednímu stromu. Tak pojď, zmetku, blesklo jí hlavou. Pokusila se ještě pevněji sevřít rukojeť nože. Dusot mužských bot zrychlil a ona si už byla jistá. Připravená. Periferním viděním už rozeznávala mužskou postavu, která se ji svižným krokem snažila předstihnout. On. Už šli vedle sebe, bok po boku, jako by si pouze dva přátelé vyšli na noční procházku. V lipové aleji teď ale nešlo o romantiku, ale o život. Předstihl ji a obrátil k ní svou bledou tvář. Mohlo mu být tak dvacet pět, víc ne. Teď přišla její chvíle. Tak se ukaž, parchante. Co na mě zkusíš?!

„Dobrý večer,“ usmál se kluk, odvrátil pohled a pokračoval v cestě domů. Zarazila se. Tak to ne, chlapečku, tak lehce se z toho nevykroutíš. Jako kočka napjala všechny svaly a i přes odpor vysokých podpatků skočila. Chladnou květnovou nocí se zablýskla čepel, ve které se odrazily snad všechny hvězdy, co se třpytily na obloze. Nepárala se s ním. Na té surovosti a bezcitnosti, která jí proudila tělem, bylo něco divoce vzrušujícího. Těch pár minut chlapce milovala více, než cokoli na světě, byl jen její a už nikdy nebude patřit nikomu jinému. Protože muž jako on si to zaslouží. Všichni, kteří ji potkají, si to zaslouží. Ležel přesně na pomezí ledové tmy a hřejivého světla lamp. Odvalila ho do hlubokého příkopu na straně silnice. Náhle jako by si na něco důležitého vzpomněla, rychle sáhla do kabelky. Po chvíli hledání vytáhla umolousaný zápisníček a štíhlý prst na něm zanechal další z mnoha karmínových otisků. Drobnou tužtičkou do něj soustředěně nakreslila čárku, kterou na žlutavém papíře přivítalo hned několik starších společnic. Zastrčila notýsek zpátky do tašky a pravidelným klapavým krokem se vydala zpátky na zastávku autobusu.

Přimhouřila oči, když se objevila zářivě žlutá světla. Prázdná půlnoční spoj rozvážně zastavil. Nikam nepospíchal, nikoho nevezl. Dveře se syčivě otevřely, hlasitý zvuk působil v nočním tichu nepatřičně, děsivě. Starý řidič s prošedivělým knírem se udiveně zadíval na mladou dívku s dlouhými blond vlasy a krátkou sukní. Vypadala, jako by už měla dávno spát, aby ráno včas vstala do školy.

„Ale, ale, slečno, co že jedete tak pozdě večer, nebojíte se takhle sama? Potulujou se tu všelijaký lidi,“ svraštil muž starostlivě čelo.

Dívka se jen něžně usmála a zavrtěla hlavou.

„Kampak to bude?“

„Tak třeba na konečnou, snad se tam nějak zabavím,“ odvětila a poslušně si sedla na bezpečné místo hned za řidiče, jak jí maminka vždycky radila.


 celkové hodnocení autora: 98.0 %

výborné chvalitebné dobré dostatečné nedostatečné Ohodnoťte příspěvek!

přidat autora k oblíbeným 
 hodnotilo celkem autorů: 4 komentovat příspěvek 
 autorské hodnocení: 1.3 uložit příspěvek 
 známka poroty: 2.0 tisk příspěvku 
 počet komentářů: 9 zaslat vzkaz autorovi 
 počet shlédnutí od publikace: 33 výpis autorského hodnocení 
 
:: Komentáře k příspěvku ::
 Allainila 30.08.2010, 15:21:35 Odpovědět 
   Ho, ho, moc dobrý literání počin.
Konečně pořádná dějová linka, od rána jsem tu na ně neměla velké štěstí. Navíc jsem u tohoto textíku byla svědkem úctyhodné práce s kontrastem. Už jsem se potřebovala nechat takhle oblbnout. :) Děkuji za skvělý čtenářský zážitek.
 Šíma 27.08.2010, 19:53:03 Odpovědět 
   Tak z "násilníka" se vyklubal "klaďák" (tedy kladný hrdina, aby nedošlo k mýlce) a z něžné dívčiny pěkná potvora! ;-) Konec mě mile překvapil (netvrdím, že potěšil), přestože by se dalo určitě s onou atmosférou ještě více pohrát! Jedna až Dvě!
 Radmila Kalousková 26.08.2010, 10:52:56 Odpovědět 
   Hmm, dobrý nápad, dobré čtení, i když se přikláním k názoru ostatních, že by se na tom dalo ještě dost vylepšit. Malinko mě ruší ta představa, že ho zřejmě jen nepíchla, ale pořádně se s ním "pomazlila", neměla by mít na sobě nějakou tu krev? Ale to jen naokraj, to asi není vůbec podstatné.
Jinak se mi to fakt líbilo.
RK
 Doll 25.08.2010, 9:06:02 Odpovědět 
   Mě se to líbilo. Myslím, že s atmosférou by se ještě dalo trošku vyhrát, ale nápad super. Dávám za 1 :)
 ze dne 25.08.2010, 11:51:44  
   Liliam: Díky! Moc si toho vážím.)
 chris ONNE 24.08.2010, 23:25:01 Odpovědět 
   Zdravím!

Ekyelka mi víceméně sebrala všechny připomínky, které jsem měl k textu. Myslím si, že chybělo málo a z textu by byl opravdu prvotřídní kousek.
Nemohu si pomoci, ale je lehce nedopečený. Kdyby zůstal v “peci“ ještě nějakou tu minutku… (= kdyby jsi příběh ještě malinko protáhla a čtenáře tak více napínala). Ale i tak je to hodně solidní práce.
Chyby jsem tam nezaznamenal, byl jsem až moc vtažen do příběhu. ;-) Tvůj styl se mi taky líbí, takže dávám malinko horší jedničku!

Přeji hezký den a ať múzy slouží nadále!

Chris
 ze dne 25.08.2010, 11:51:30  
   Liliam: Díky moc, ty mi lichotíš:) Jsem ráda, že se líbilo, když jdete večer z autobusu domů, napadají vás zkrátka různé věci:))
 Ekyelka 24.08.2010, 22:55:26 Odpovědět 
   Zdravím.
Relativita pohledu na černou a bílou je oblíbenou cestou, jak si skrze text pohrát se čtenářem. Zde však ještě vidím mezery v práci s textem a atmosférou. Velké odstavce rozčlenit do menších, dodat na stupňovitosti napětí. Přechod v počátku se mi zdá zbytečně rychlý, chtělo by si to více pohrát, pomazlit se s textem.
Anebo jsem jen zbytečně náročná, to ponechám na tobě a čtenářích. :-)
 ze dne 25.08.2010, 11:50:55  
   Liliam: Díky za publikaci, výtky uznávám:) Odstavce, odstavce... Můj večný boj:) Text jsem ze sebe prostě potřebovala dostat a tak jsem jeho vývoji a zpracování zřejmě nevěnovala vše, co potřeboval:) Tak dodatečně snad doženu:) Ještě jednou díky!
obr
© 2005-2016 by Matěj Novotný & Filip Kotora | Všechna práva vyhrazena
 
 
Va?e literatura MFantasy Literární.cz - Server s českou literaturou Art & Design - Roman K?bus
 
Partneři: Gastrokritik, Antikvariát Kačur
 
St?hnout SASPI.cz toolbar! RSS zdroj
obr obr obr
obr
strážce
(30.10.2019, 10:32)
aldebaran
(22.10.2019, 14:59)
Měneznáš
(8.10.2019, 16:27)
Sakkas
(8.10.2019, 08:19)
obr
obr obr obr
obr
Střetnutí
Carlos73
Posel smrti V: ...
Lukaskon
Opuštěné hřiště...
Fallen angel
obr
obr obr obr
obr

Pinochio II.
6thSun
obr
obr obr obr
obr
Liter?rn? almanach SASPI
Aktuální číslo LA...
obr
obr obr obr