» Novinky
» Právě vyšlo
» TOP 20 díla
» Články
» Literární almanach
» MTP 2009

» Próza
» Poezie
» Výstřely do tmy
» Příručka publikování
» TOP 20 autoři
» Vyhledávání

» Workshopy
» Fórum
» SASPI Chat! (1)
» FAQ

» Knihovna autorů SASPI
» Redaktoři on-line
» Technická podpora
» SASPI team
» Odkazy
» Spolupráce
» Knihkupectví

"Kdo žije z naděje, zemře hlady."

Walter Benjamin

počet přístupů: 2141673

obr

:: Na SASPI.cz je právě 29007 příspěvků, 4550 autorů a 303535 komentářů :: on-line: 2 ::

:: Cizinec v rodném městě. ::

Annún	publikováno: 13.10.2006, 20:54

Zamyšlení nad dnešní dobou


	Cizinec v rodném městě. Tak přemýšlím o dnešním světě, o dnešní době a o tom co mají lidé v sobě. Jak zmatený a hektický je nyní svět. Plný nářku, workoholismu, stresu a běd. Co z něho dnes vlastně mám? Kde je poklidný život? Dřív měl člověk čas se zastavit, rozhlédnout se kolem sebe a kochat se okolím. Ale nyní tomu tak není. Vidím to sama na sobě. Předtím jsem často chodila do města na procházky, bloumala ulicemi v centru, procházela se kolem řeky u divadla či jen tak vysedávala v parku. Vše mělo své místo a věděla jsem, že když něco potřebuju sehnat, tak stačí zajít tam či jinam a určitě to seženu. Však kde jsou ty časy? Klidné časy vzal vítr a zavál sem hektickou dobu. Dnes je to jiné, den co den, vstanu a jdu jen z domova do práce a z práce domů. Vlastě, protože pracuji i doma, dá se říci, že jsem v práci pořád. Když už se dostanu k tomu, abych se do města podívala, připadám si jako orientační běžec na rychlostní dráze. V práci končím v půl páté a obchody jsou otevřené do šesti a některé jen do pěti. To abych měla mapu a perfektně na časovanou trať kam dřív zajít. Občas čekám kdy za zády zaslechnu slova: tři, dva, jedna a start. Kdy mám čas, jen tak se projít městem beze spěchu? Velmi málokdy a nejhorší je, že občas už to své rodné město ani nepoznávám. Na volných prostorech vyrůstají nové budovy, domy mění svoje tváře, ulice svá jména, obchody jež jsem znala jsou pryč a místo nich jiné. Když pak po čase procházím ulicí, kterou jsem chodila již odmala častokrát, mívám občas pocit, že se ztratím i tam kde to dobře znám. Ano, zdá se mi jako bych byla naprostým cizincem ve svém rodné městě.


celkové hodnocení autora: 94.6 %		přidat autora k oblíbeným

hodnotilo celkem autorů: 2		komentovat příspěvek

autorské hodnocení: 1.0		uložit příspěvek

známka poroty: 1.0		tisk příspěvku

počet komentářů: 5		zaslat vzkaz autorovi

počet shlédnutí od publikace: 18		výpis autorského hodnocení

:: Komentáře k příspěvku ::

Jojo	15.10.2006, 14:17:31

Je mi to celkem nepříjemné komentovat někoho kdo je o dost let starší, ale pokud ti to nevadí tak okomentuju.. Přijde mi to jako docela nezáživná úvaha, nevím noo, já mám radši jiné témata, ale píšeš skvěle, to se spolehni :o)


ze dne 16.10.2006, 0:02:44
Annún: Nevadí mi to, žádný komentář neodmítnu.

amazonit	14.10.2006, 5:07:35

jo, jo a zvláť pokud je člověk z velkého města...:o( povedlo se ti to:o)

Albireo	13.10.2006, 20:54:37

Pěkně rozebráno. Ale neděláme si život hektický spíš sami, než že by to bylo v době? Líbí se mi, těch pár překlepů mi dojem nezkazilo. Za 1


ze dne 14.10.2006, 15:08:56
Annún: Ano, někdy si ten hektický život děláme sami a jindy jsme zase obětí hektického život ostatních. Hold není to dnes jednoduché.