| Pro moje dvojčátko |
| |
|
|
Už nemám sílu dívat se ti do očí a lhát.
Že všechno je v pořádku, že je mně fajn.
Tolik bych ti toho chtěla říct,
ale nevím jak.
Chtěla bych ti říct, že mám o tebe strach.
Bojím se, že ti ublíží na duši i na srdci.
A tak se ptám proč?
Proč jsi se tak změnila?
Dřív jsi bývala rázná a nikdo ti nesměl s.. na hlavu.
Ale teď? Teď jsi jiná.
Necháváš sebou zametat a ani trochu ti to nevadí?
Mně ano. Ale co zmůžu..
Nemůžu ti radit a ani tě nemůžu soudit.
Protože zamilovaný člověk se nedá soudit.
Ještě jsem nebyla tak zamilovaná, abych pro někoho ztratila sebe sama.
Ano, jednomu jsem nalítla a trvalo mně dva roky, než jsem se od něj "odpoutala",
ale ne proto, že bych byla zamilovaná, ale protože jsem nechtěla být sama.
Ty sama víš, co je pro tebe nejlepší. A ať se rozhodneš jak-koli budu vždy stát při tobě.
Jsi to nejdražší, co tu na světě mám.
Vztah mezi dvojčaty je jiný než mezi sourozenci.
Je pevnější, výjimečný, ale citlivejší na " otřesy života".
Ani nevíš, jak moc mně chybíš.
Ani nevíš, jak moc mně mrzí, že jsme se odcizily...
|
|
|
|
|
|
|
|
celkové hodnocení autora:
77.4 %
|
|
přidat autora k oblíbeným |
|
| hodnotilo celkem autorů: 0 |
komentovat příspěvek
|
|
| autorské hodnocení: 0.0 |
uložit příspěvek
|
|
| známka poroty:
2.0 |
tisk příspěvku |
|
| počet komentářů: 1 |
zaslat vzkaz autorovi
|
|
| počet shlédnutí od publikace: 9 |
výpis autorského hodnocení |
|
|
|
| |
|
|
